Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava letos získala kardioložka Zuzana Moťovská. Kromě Moťovské dostali cenu například Jan Martínek za nové minimálně invazivní způsoby léčby onemocnění žaludku a jícnu nebo archeolog Jiří Macháček za objev germánských run na slovanském sídlišti. Laureáty představil předseda správní rady projektu Česká hlava Martin Vlach na tiskové konferenci v Kampusu Hybernská v Praze. O ocenění Moťovské tento týden rozhodla vláda.
Moťovská je profesorkou vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Je uznávanou odbornicí na kardiovaskulární onemocnění a ischemickou chorobou srdeční. Vede akutní kardiologii v kardiocentru 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Má významný podíl na studiích ovlivňujících doporučení pro léčbu onemocnění koronárních tepen. Kardioložka se také zabývá vlivem ženského pohlaví na zvládání kardiovaskulárních onemocnění.
Moťovská je zároveň první ženou, která národní cenu vlády Česká hlava získala. „Pokud to ocenění bude motivací pro ženy vědkyně, tak to splnilo své poslání,“ řekla. „Převzetí této ceny pro mě znamená možnost vizualizace, že v této zemi se dá dělat nejenom kvalitní výzkum, ale že tato země ten kvalitní výzkum i hodnotí,“ dodala.
Lékař a archeolog
Ocenění Lorem získal Jan Martínek z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) za výzkum gastroskopie jako diagnostické a léčebné metody. Martínek je prvním, kdo v ČR provedl perorální endoskopickou myotomii (POEM), tedy endoskopické naříznutí napjatých svalů stěn žaludku nebo jícnu. Naučil POEM i další endoskopisty, kteří jej provádí.
Archeolog Jiří Macháček z Masarykovy univerzity, laureát Ceny inovace společnosti ABB, se ve svém výzkumu věnuje počátkům slovanského osídlení českých zemí a Velké Moravě. Jeho nejvýznamnější vědecký objev byly doklady o germánských runách jako prvního písma Slovanů v jihomoravské lokalitě Lány. Jako jeden z prvních také zaváděl informační technologie do humanitních věd.
Další ocenění
Cenu Industrie, která se uděluje za nejlepší podnikovou inovaci, získala společnost Škoda Digital. Výsledkem výzkumu společnosti je antikolizní systém tramvají minimalizující krizové situace, ve kterých by hrozil střet s jinými objekty na trati. Hlavní důraz byl kladen na zabránění kolizím s velkými objekty, minimalizaci ekonomických škod a škod na zdraví pasažérů.
Cenu Doctorandus za technické vědy získala Barbora Kamenická za výzkum technologií, které mohou odstranit léčiva, barviva a další nežádoucí látky z vody. Kamenická přitom přišla na způsob, jak tyto kontaminující látky znovu využít.
Cenu Doctorandus za přírodní vědy dostal Martin Toul z Masarykovy univerzity za výzkum funkcí proteinu staphylokinázy, který se využívá pro léčbu mozkové mrtvice. Toul také objasnil působení tohoto proteinu, což umožnilo desetinásobné zvýšení účinnosti tohoto proteinu při léčbě.
Tomáš Brabec z Ústavu molekulární genetiky získal zvláštní cenu odborné poroty. Ve výzkumu se věnoval poruchám tvorby mikrobů ve střevě, které jsou mimo jiné příčinou vzniku Crohnovy choroby. Mikroby ve střevech kontrolují Panetovy buňky, které působí podobně jako antibiotika. Brabec prokázal, že tyto buňky musí být aktivovány molekulami imunitního systému, aby vytvořily dost antibakteriálních protilátek, a zamezily tak vzniku zánětu ve střevech.
O ceně
Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. O laureátech rozhodovala odborná porota složená z předních českých vědců, jako je emeritní rektor VŠE Richard Hindls, psychiatr Cyril Höschl nebo neurochirurg Vladimír Beneš. O laureátovi Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. S oceněním udělovaným za mimořádné výsledky ve vědě a výzkumu se pojí odměna jeden milion korun. Loni cenu získal botanik a ekolog Petr Pyšek, který se zabývá biologickými invazemi.
