Brněnští vědci popsali nový mechanismus sestřihu RNA. Může se uplatnit v medicíně

Zatím neznámý mechanismus řídící sestřih ribonukleové kyseliny (RNA) popsal tým vedený Daliborem Blažkem z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity – studie vyšla v časopise Nature. Zjištění vědců mohou v budoucnu nalézt uplatnění v medicíně, konkrétně při zastavování růstu nádorových buněk.

Sestřih provádí takzvaný spliceozom – buněčný stříhací stroj, který má za úkol odstranit „odpadní“ část z nově vytvořeného vlákna RNA. A při sestavování a aktivaci spliceozomu a při regulaci sestřihu hraje ústřední roli protein zvaný CDK11. Blažkův tým prokázal, že konkrétní protinádorová molekula OTS964 cílí výhradně na protein CDK11, a ovlivňuje tak proces sestřihu.

„Prokázali jsme ústřední roli CDK11 při sestavování spliceozomu a při regulaci sestřihu a také to, že molekula OTS964 působí jako inhibitor CDK11, který potlačuje aktivaci spliceozomu, a ovlivňuje tak celý proces sestřihu,“ popsal Blažek v tiskové zprávě.

  • Ribonukleová kyselina (RNA, česky dříve RNK) je nukleová kyselina tvořená vláknem ribonukleotidů, které obsahují cukr ribózu a nukleové báze adenin, guanin, cytosin a uracil. Je zodpovědná za přenos informace z úrovně nukleových kyselin do proteinů a u některých virů je dokonce samotnou nositelkou genetické informace. V mnoha ohledech je podobná deoxyribonukleové kyselině (DNA).

Spliceozom si člověk může představit jako filmový stříhací stroj, který z původního filmu cíleně vystřihne nepoužitelný materiál, v případě RNA takzvané introny, a vyčištěnou verzi filmu pošle režisérovi. Proces řídí spliceozom, který prochází přesně regulovaným sestavováním.

„Charakterizovali jsme nový mechanismus a objevili jsme nový nástroj, který dokáže s tímto mechanismem manipulovat. Regulace sestřihu prostřednictvím CDK11 by mohla mít i terapeutický potenciál a otevírá dveře pro budoucí studie CDK11 a dalších rolí, které by mohla tato kináza hrát v sestřihu RNA a genové expresi,“ doplnil Blažek.

Na studii spolupracovali odborníci různých specializací a z vícero států. Vedle Čechů svými znalostmi přispěli experti z pracovišť v Německu, Británii a Španělsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025

Uvolňování hormonu štěstí díky živé hudbě je účinnější než při sexu, ukázal experiment

Uvolňování hormonu štěstí oxytocinu díky živé hudbě je ještě účinnější než při líbání a sexu. Ukázal to podle agentury DPA vědecký experiment na letošním Drážďanském hudebním festivalu.
11. 6. 2025

Turkmenistánu se daří zavírat Bránu do pekla

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.
11. 6. 2025
Načítání...