Lékařům a vědcům z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, IKEM a 3. lékařské fakulty UK se po šestnácti letech pátrání podařilo jako prvním na světě najít mutaci, která by mohla být zodpovědná za nebezpečnou nemoc zvanou AA amyloidóza. Spolu s tímto průlomovým objevem také navrhují účinnou léčbu.
Čeští vědci našli genovou mutaci, která způsobuje závažnou nemoc. Jsou už na stopě léčbě
AA amyloidóza je sice nepříliš časté, ale velmi závažné onemocnění, které může vést k fatálnímu selhání ledvin a smrti. Vzniká jako důsledek chronického zánětu nebo infekce. V posledních letech se ale zvyšuje podíl pacientů, u kterých se tato nemoc objevuje bez zjevné základní příčiny, což znemožňuje jejich léčbu.
„AA amyloidóza je nemoc, při které v důsledku dlouhodobého zánětu dochází k nadměrné produkci bílkoviny SAA1. Ta se shlukuje a ukládá v různých orgánech těla a významně zhoršuje jejich funkci. Zdaleka nejčastěji jsou postiženy ledviny,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu Jakub Sikora. Léčba pacientů s AA amyloidózou proto zatím spočívala jen v kompenzaci jejich základního onemocnění. Existuje ale i skupina pacientů s touto nemocí, kteří žádným chronickým zánětlivým nebo infekčním onemocněním netrpí, a lékaři nemají, jak je léčit.
Spekulovalo se, že u nich by nemoc mohla být dědičná a vznikat v důsledku mutací přímo v genu SAA1. Od roku 2006 to zkoumali vědci v Praze. Zaměřili se na hledání rodiny, kde se tato nemoc šíří skrze generace. Když ji našli, zaměřili se na čtyři generace několika větví jedné takové rodiny.
Průlomový objev přinese pacientům šanci na diagnózu i léčbu
Vědci dohledávali staré pitevní protokoly a tkáňové vzorky zemřelých příbuzných. Žijící členy rodiny z různých částí republiky pak vědci sledovali a zkoušeli je léčit. „Podstatné je, že jsme po 16 letech komplexního klinického sledování, analýz tkání a proteinů a nakonec i celogenomovém sekvenování u všech pacientů v rodině identifikovali sdílenou příčinnou mutaci v genu SAA1, která významně zvyšuje produkci této bílkoviny. Našli jsme tak jako první na světě rodinu, ve které se AA amyloidóza dědí na podkladě mutace přímo v genu SAA1,“ zdůrazňuje Sikora.
Ukázalo se navíc, že pro tyto pacienty může existovat účinná léčba. Lékaři jim nasadili monoklonální protilátku tociliziumab (lék v současnosti také používaný v léčbě covidu-19), který blokuje regulátor imunitní reakce – cytokin interleukin 6. Výsledkem je průlomový objev, publikovaný v prestižním časopise Kidney International, který části pacientů s AA amyloidózou bez jasné příčiny dává do budoucna šanci na diagnózu i léčbu.
„Osobně si myslím, že tato zjištění povedou k rychlejší diagnostice a identifikaci dalších nemocných s AA amyloidózou, u kterých nejsme schopni odhalit základní vyvolávající onemocnění. Dnes je to 15 až 20 procent všech pacientů s AA amyloidózou. Správná diagnóza u nich pomůže zahájit léčbu dříve, než dojde k masivnímu ukládání bílkoviny do tkání. Podávání tocilizumabu je částečně efektivní, ideální by ale bylo zahájit vývoj léků cílených přímo na SAA1 či jiné (dosud neidentifikované) mutované geny na bázi monoklonálních protilátek či malých interferujících RNA,“ uzavírá profesorka Romana Ryšavá, která pacienty léčila.