Pokles epidemie bude relativně pomalý, což se projeví i na zátěži nemocnic, která bude velká až do Vánoc. Zároveň se s nimi přiblíží i doba, kdy zjistíme skutečnou povahu nové varianty omikron a její nebezpečnosti. Existuje naděje, že se sice bude šířit rychleji, ale bude méně ohrožovat zdraví. To se však teprve ukáže. O prognóze na další týdny mluvili v Otázkách Václava Moravce šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek a epidemiolog Petr Smejkal.
Podle Duška nyní v epidemii stagnujeme na poměrně vysokých hodnotách, čímž nemyslí počty denně nově diagnostikovaných případů, ale ukazatele určující zdravotní dopad. Těmi jsou vysoké hodnoty relativní pozitivity testů, což ukazuje procento aktivních nákaz v populaci, nebo vysoké počty symptomatických záchytů nemoci a těžkých, komplikovaných případů hned ve chvíli diagnózy.
„Parametr, který i přes stagnaci zůstává velmi vysoko, je specifické šíření nákazy v populaci potenciálně zranitelných lidí. Nemyslím tím jen seniory,“ sdělil s tím, že denně je nyní diagnostikováno 1800 takto potenciálně zranitelných lidí, kterým až z třiceti procent hrozí poměrně vážné komplikace.
Podle Duška je otázka, jak dlouho stagnace vydrží. Predikovat to nejde, určitě se ale podle něj epidemie v populaci nějakým způsobem „nasytí“, pokud nezaúřaduje omikron. „Tak jako tak, pokles bude relativně pomalý,“ sdělil s tím, že u nemocnic je potřeba počítat s „brzdnou drahou“ čtrnácti dnů, takže jejich zátěž zůstane vysoká nevyhnutelně až do Vánoc. Pro špitály tak podle něj prognóza do dalších týdnů nemůže být úplně optimistická, byť je zátěž zatím zvládnutelná robustními kapacitami lůžkového fondu.
Zasáhne omikron nemocnice méně?
Smejkal sdělil, že nová varianta omikron je s velkou pravděpodobností nakažlivější. „Bohužel víme, že se vyhýbá postinfekční imunitě. Nevíme, zda vyhýbá postvakcinační imunitě, doufejme, že ne. Ale té postinfekční ano, to je trochu špatná zpráva pro ty, kteří prodělali covid,“ sdělil s tím, že než bude jasno, je nejlepší se jít nechat očkovat. Za dva týdny se uvidí, zda a případně do jaké míry je třeba vakcíny předělat, či nikoliv.
Podle Duška je naprosto jasné, že omikron v Evropě je a že se šíří. Může být prý 1,7krát nebo více nakažlivější než varianta delta. Na údaje, jaký zdravotní dopad bude mít ve zranitelné populaci, ještě ale podle něj musíme počkat. „Byl by opravu velký dárek, kdyby tento evoluční krok viru vedl k nízkému zdravotnímu dopadu, kdyby vytěsnil ty předchozí varianty a měl malý zdravotní efekt. To se samozřejmě může stát, ale spoléhat na to nejde,“ uvedl Dušek.
I Smejkal nabádá k obezřetnosti, omikron prý vytlačil v některých oblastech v jižní Africe ostatní varianty tak rychle, že o tom vědci nestíhají psát studie, což ale nemusí být špatná zpráva. Na otázku, kdy se dočkáme toho, že se covid stane běžnou infekční nemocí či virózou, odpověděl, že takový moment třeba přijde s omikronem. „Tohle může být ten moment, ale fakt si počkejme do Vánoc, je to taková docela dramatická doba,“ sdělil Smejkal.
On i Dušek nabádali k očkování, které podle Duška chrání proti těžkému průběhu nemoci. Co se týče povinné vakcinace lidí nad 60 let, Smejkal sdělil, že jsou jiné priority, nejdůležitější jsou podle něj profesní skupiny včetně učitelů. Podporovat by se prý také mělo proočkování posilovací dávkou. Podle Smejkala by také měla být možnost zaměstnavatele nařídit povinné očkování svých zaměstnanců. Takovým zaměstnavatelem by mohl být podle něj i stát.
