Nemocnice omezují péči, chybí jim personál. Vynucený odklad operací přináší rizika

V prostějovské nemocnici neakutní operace zdravotníci kvůli nárůstu nakažených koronavirem s těžším průběhem neprovádí už měsíc. „Pacienti po chirurgických operacích leží dva až tři dny. Co se týče péče o covidové pacienty, tam je péče spíše interního charakteru a je tam potřeba více personálu, protože jsou v horším stavu,“ přiblížila hlavní sestra z Nemocnice Prostějov Marie Jouklová. Lidé s koronavirem také v nemocnici leží déle - zhruba týden. S výjimkou dvou oddělení proto už všechna ostatní nefungují nebo jsou přetvořená na covidové jednotky.

Zdravotnický personál chybí i v českokrumlovské nemocnici. Jen na anesteziologicko-resuscitačním oddělení tam chybí tři sestry. Na pomoc nastoupili tři vojáci. „Využijeme je na to, aby nám pomohli s přestěhováním materiálu. Dále nám pomohou s hygienou u pacientů, s jejich otáčením,“ sdělila tamní staniční sestra Jana Havlová.

Právě díky tomu, že vojáci díl práce sester zastanou, může oddělení fungovat i v době, kdy část personálu chybí. „Sestřičky například volají, že jim zůstávají doma děti z důvodu karantény celé třídy,“ dodala Havlková.

Podle ředitele nemocnice Vojtěcha Remeně je situace pro zdravotníky velkou zátěží. „Pacienti jsou protivnější, nervóznější. Mají extrémní nároky na zdravotníky. Ti také mají své životy. A to všechno museli opustit, aby pracovali a zachraňovali životy,“ popsal.

Na přetížení nemocnic i personálu upozornil v páteční Devadesátce také epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Připomněl, že zdravotníci musí poskytovat péči kontinuálně po celou dobu epidemie: „Přichází Vánoce a oni nemohou ani moci pomyslet na to, že by je strávili v klidu, protože musí být v práci.“ Dodal, že řada nemocnic je plná. „Problém dnes nejsou ani tak standardní lůžka, kde je poskytována běžná péče, ale lůžka na jednotkách intenzivní péče, která jsou v některých regionech, zejména na Moravě, plně saturována,“ podotkl.

Problém se nevyhnul ani hlavnímu městu - v pražských nemocnicích chybí asi tři sta zdravotníků. Magistrát rozeslal dopis praktickým a ambulantním lékařům s prosbou o pomoc. Plánované výkony však omezily téměř všechny nemocnice. Nejvíce ty na Moravě a ve Slezsku. V některých zařízeních zdravotníci, s výjimkou akutních případů, neoperují vůbec.

Například v Krnově vedení na týden zcela zastavilo i příjem pacientů ve vážném stavu. „Máme jedenáct ventilovaných lůžek, která máme nyní obsazená, takže pacienty zvenku nepřijímáme. Nějakou rezervu máme nachystanou, kdyby došlo ke zhoršení na našich odděleních. Přetváříme také normální pokoje, abychom tam mohli poskytovat highflow (kyslíkovou) terapii,“ uvedl ředitel krnovské nemocnice a senátor Ladislav Václavec (za ANO).

Tamní záchranáři proto vozí spádové pacienty do okolních nemocnic – nejčastěji do Opavy, Frýdku Místku a Ostravy. „Kde mají ještě zbytková intenzivní lůžka, kde mohou pacienty zaintubovat a léčit,“ dodal Václavec.

Spor o plošné nařízení omezení péče

Nemocnice zatím o omezení péče rozhodují samy. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) nechce - tak jako to udělal při minulých vlnách epidemie - zdravotnickým zařízením plánované operace zakázat plošně. „Každý ředitel zná svou nemocnici. Má už i zkušenost z minulosti. Ví, jak se situace vyvíjí. Dokáže si řídit v rámci svého zařízení péči tak, aby to zvládl,“ míní.

Jeho pravděpodobný nástupce Vlastimil Válek (TOP 09) má opačný názor. Podle něj by takový krok umožnil nové pacienty lépe rozložit mezi jednotlivé nemocnice, a ulevil tak těm nejpostiženějším. „Zdravotníci, sestry - to nejsou roboti. To jsou lidé, kteří mají svoje rodiny a zaslouží si mít alespoň trochu klidu na Vánoce. A jenom to, že to umožníme plošně, jim to umožní,“ oponoval.

Lékaři: Zákroky nelze odkládat věčně

Podle lékařské komory jsou odklady i neakutních, operací velkým problémem. „Pokud se takové zákroky odkládají, často i výsledek operace je pak horší, protože se dělá v pokročilejším stádiu,“ vysvětlil prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Některým pacientům se navíc odkládají už poněkolikáté. Jednapadesátiletý Radek Koudelka pracuje jako řidič a dispečer. Má problém s pravou kyčlí. Už před dvěma lety mu lékař doporučil operaci, zatím se ale nedočkal. Zákrok mu loni v listopadu odložili. „Udělali z ortopedie covidové oddělení,“ podotkl Koudelka. Stejný scénář se opakuje i letos. „V říjnu mi zavolali, tak jsem si udělal kolečko po všech vyšetřeních a dvanáct dní před operací mi to opětovně zrušili, že zase covidová oddělení,“ řekl. Dodal, že bolest je čím dál větší.

Milan Justin má stejný problém. Cvičení mu pomáhá - potřebuje ale operaci. Také on na ni marně čeká už dva roky. „Vždy se to kvůli koronavirové pandemii odkládá. Že nemají kapacity na to, aby dělali jinou péči,“ sdělil.

Čekání na operaci kyčle až tři roky

Na složité ortopedické zákroky se čekalo delší dobu už před covidovou vlnou - například na operaci kyčelního kloubu. ČT proto oslovila nemocnice napříč republikou, aby zjistila, jaká je situace nyní. Například brněnská fakultní nemocnice u svaté Anny uvádí, že u endoprotézy velkých kloubů se čekací lhůta pohybuje kolem dvou let - dříve to byl v průměru rok. Zhruba o rok se posunulo čekání na tuto operaci také v nemocnici Karviná - Ráj. V současné době je dva až tři roky.

V některých - zejména menších nemocnicích, kde neprovádějí zákroků takové množství - se covidová vlna na odkladu operací tolik nepodepsala. Například Sokolov hlásí, že zatímco dříve se pacient k operaci kyčle dostal zhruba do půl roku, teď musí čekat o dva měsíce déle.

V menší míře se nápor covidových pacientů odrazil na méně složitých operacích - například na poměrně běžném odstranění šedého zákalu. Nemocnice v Uherském Hradišti zastavila oční operativu jen na minimální dobu a tak se u tohoto zákroku stále pohybuje čekací lhůta mezi šesti a sedmi měsíci. Ve Strakonicích se dříve čekalo dva až tři měsíce, nyní zhruba o dva týdny déle.