I letos musí nemocnice odkládat neakutní operace. Čekací doba zůstane dlouhá i po pandemii

Nahrávám video
Události: Nemocnice dál odkládají neakutní úkony
Zdroj: ČT24

Pacienti se již nějakou dobu musejí potýkat s delšími čekacími lhůtami na neakutní operace. Nemocnice varují, že s odložením některých výkonů musejí lidé počítat i po odeznění koronavirové pandemie. Na zákroky, na které dřív dostali termín do několika týdnů, budou čekat měsíce.

Lékaři už museli odložit naplánované zákroky tisícům lidí. Má to zajistit rezervy lůžek i personálu pro pacienty s covidem i pro jinou akutní péči. Nemocnice přitom upozorňují, že dlouhé lhůty budou po odeznění pandemie ještě delší.

Třeba v případě operací kloubních náhrad ostravská nemocnice už teď počítá s tím, že to bude nejmíň o čtyři měsíce oproti dřívějším čekacím lhůtám. V pražské Ústřední vojenské nemocnici si od zapsání do pořadníku po zákrok pacienti počkají až rok namísto dřívějších šesti měsíců. Nemocnice v Třebíči počítá s posunem až o půl druhého roku.

Odkládání péče – klouby
Zdroj: ČT24

A zatímco třeba na neakutní operaci žlučníku se před pandemií čekalo zhruba měsíc, tak i kdyby nemocnice směly objednat pacienty už dnes, nabídnout by mohly termín v průměru za dva až tři měsíce. Čekací lhůty se mohou ještě protáhnout, záležet bude, jak dlouho zákaz neakutních zákroků potrvá.

Odkládání péče – žlučník
Zdroj: ČT24

Ustoupilo se covidu

Tam, kde dřív leželi z velké části pacienti po zákrocích, jsou dnes mnohdy covidové jednotky. Je to i případ třeba chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Stabilně o osmnáct pacientů se tam stará personál z různých oddělení, kde se péče také omezila.

„Pokud se zavelí, že se může dál operovat, a budeme mít dostatek personálu, to znamená, že anesteziologové a intenzivisté se nám budou moct vrátit z covidových jednotek, tak to trvá zhruba týden, než naběhne ten standardní provoz,“ přiblížil ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.

Z běžného covidovým je teď i kyjovské oddělení ORL. Operaci tu odložili od loňského jara dvěma stům pacientům. „Opakovaně slibujeme, že je odoperujeme, ale bohužel zatím nevidíme termíny, které bychom byli schopni našim pacientům nabídnout,“ řekl tamní primář ORL Leoš Rousek.

Za dobu pandemie ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, která omezují anebo úplně zakazují plánované zákroky, celkem čtyřikrát. Nejdéle účinné bylo to jarní – trvalo přesně dva měsíce. Znovu se k tomuto nástroji resort vrátil s podzimní vlnou. Poslední regulace trvá od 22. prosince doteď. Na konci roku ministerstvo zpřísnilo doporučení omezit odkladnou péči na její úplný zákaz.

Celková prozatimní bilance je tedy přesně 109 dní – tak dlouho úřady v Česku kvůli koronaviru regulují dění na operačních sálech.

Zákaz plánované péče
Zdroj: ČT24

Někde se operuje dál

Zákaz neplatí pro případy, kdy by odložení zákroku mohlo způsobit zhoršení zdravotního stavu pacienta. Různá oddělení nemocnic tak dál operují několik akutních případů denně.

Nemocnice Na Homolce také pečuje o desítky pacientů s covidem a současně bojuje s nákazou ve vlastních řadách. Každý den tam přibude až patnáct nemocných zdravotníků. Co mohou, odloží. Například jednodenní operace křečových žil nebo kýly. Kromě chirurgie řeší akutní případy například na neurologii nebo v kardiocentru.

„My jsme v tomto ohledu specifická nemocnice. Operujeme téměř polovinu pacientů z celé republiky, operujeme ty nejkomplikovanější zákroky, takže ta situace může být zkreslená a určitě neplatí pro všechny nemocnice,“ uvedl ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček.

To liberecká nemocnice je typickým krajským zařízením. Teď má 150 pacientů s covidem, od pondělí bude opět navyšovat kapacitu, a to na kardiologii. Ani na Liberecku ale pacienti s akutními obtížemi o péči nepřijdou.

„Gynekologické a chirurgické operace se částečně přesunuly do Frýdlantu a onkochirurgické se přesunuly do Turnova,“ nastínil mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.

V Liberci se pak soustředí na covid, komplikované operace a kardiologické i traumatologické zákroky. Akutní péči dostanou pacienti i v covidem nejvíce zatížených krajích.

Na jednání zdravotního sněmovního výboru ale v minulém týdnu zaznělo, že jsou i zařízení, která dál provádí i neakutní operace. Ministr v reakci na to nevyloučil zákaz proplácení takové péče. O den později ale řekl, že neplánuje požádat zdravotní pojišťovny, aby přestaly elektivní výkony proplácet.

Až se začne zákaz odkladné péče uvolňovat, chce resort nejdřív změnit nařízení na pouhé doporučení. Nemocnice by si pak o omezení operací rozhodovaly samy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
před 37 mminutami

Sněmovna přerušila debatu o protiobstrukčních změnách pravidel svých jednání

Poslanci v úterý večer přerušili úvodní debatu o změnách pravidel sněmovního jednání k omezení možností obstrukcí. Koalice ANO, SPD a Motoristů sice prosadila možnost pokračování schůze přes noc, jednací den ale skončil po dohodě klubů ve 21 hodin. K vystoupení k novele jednacího řádu se v té době hlásilo ještě devět zákonodárců, šanci by mohli dostat nejdříve ve středu. Většinu středečního jednacího dne však vyplní úvodní diskuze o návrhu státního rozpočtu na letošní rok.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 10 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 10 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 11 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...