Pacienti se již nějakou dobu musejí potýkat s delšími čekacími lhůtami na neakutní operace. Nemocnice varují, že s odložením některých výkonů musejí lidé počítat i po odeznění koronavirové pandemie. Na zákroky, na které dřív dostali termín do několika týdnů, budou čekat měsíce.
I letos musí nemocnice odkládat neakutní operace. Čekací doba zůstane dlouhá i po pandemii
Události: Nemocnice dál odkládají neakutní úkony (zdroj: ČT24)
Lékaři už museli odložit naplánované zákroky tisícům lidí. Má to zajistit rezervy lůžek i personálu pro pacienty s covidem i pro jinou akutní péči. Nemocnice přitom upozorňují, že dlouhé lhůty budou po odeznění pandemie ještě delší.
Třeba v případě operací kloubních náhrad ostravská nemocnice už teď počítá s tím, že to bude nejmíň o čtyři měsíce oproti dřívějším čekacím lhůtám. V pražské Ústřední vojenské nemocnici si od zapsání do pořadníku po zákrok pacienti počkají až rok namísto dřívějších šesti měsíců. Nemocnice v Třebíči počítá s posunem až o půl druhého roku.
Odkládání péče – klouby
A zatímco třeba na neakutní operaci žlučníku se před pandemií čekalo zhruba měsíc, tak i kdyby nemocnice směly objednat pacienty už dnes, nabídnout by mohly termín v průměru za dva až tři měsíce. Čekací lhůty se mohou ještě protáhnout, záležet bude, jak dlouho zákaz neakutních zákroků potrvá.
Odkládání péče – žlučník
Ustoupilo se covidu
Tam, kde dřív leželi z velké části pacienti po zákrocích, jsou dnes mnohdy covidové jednotky. Je to i případ třeba chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Stabilně o osmnáct pacientů se tam stará personál z různých oddělení, kde se péče také omezila.
„Pokud se zavelí, že se může dál operovat, a budeme mít dostatek personálu, to znamená, že anesteziologové a intenzivisté se nám budou moct vrátit z covidových jednotek, tak to trvá zhruba týden, než naběhne ten standardní provoz,“ přiblížil ředitel FN Královské Vinohrady Petr Arenberger.
Z běžného covidovým je teď i kyjovské oddělení ORL. Operaci tu odložili od loňského jara dvěma stům pacientům. „Opakovaně slibujeme, že je odoperujeme, ale bohužel zatím nevidíme termíny, které bychom byli schopni našim pacientům nabídnout,“ řekl tamní primář ORL Leoš Rousek.
Za dobu pandemie ministerstvo zdravotnictví vydalo opatření, která omezují anebo úplně zakazují plánované zákroky, celkem čtyřikrát. Nejdéle účinné bylo to jarní – trvalo přesně dva měsíce. Znovu se k tomuto nástroji resort vrátil s podzimní vlnou. Poslední regulace trvá od 22. prosince doteď. Na konci roku ministerstvo zpřísnilo doporučení omezit odkladnou péči na její úplný zákaz.
Celková prozatimní bilance je tedy přesně 109 dní – tak dlouho úřady v Česku kvůli koronaviru regulují dění na operačních sálech.
Zákaz plánované péče
Někde se operuje dál
Zákaz neplatí pro případy, kdy by odložení zákroku mohlo způsobit zhoršení zdravotního stavu pacienta. Různá oddělení nemocnic tak dál operují několik akutních případů denně.
Nemocnice Na Homolce také pečuje o desítky pacientů s covidem a současně bojuje s nákazou ve vlastních řadách. Každý den tam přibude až patnáct nemocných zdravotníků. Co mohou, odloží. Například jednodenní operace křečových žil nebo kýly. Kromě chirurgie řeší akutní případy například na neurologii nebo v kardiocentru.
„My jsme v tomto ohledu specifická nemocnice. Operujeme téměř polovinu pacientů z celé republiky, operujeme ty nejkomplikovanější zákroky, takže ta situace může být zkreslená a určitě neplatí pro všechny nemocnice,“ uvedl ředitel Nemocnice Na Homolce Petr Polouček.
To liberecká nemocnice je typickým krajským zařízením. Teď má 150 pacientů s covidem, od pondělí bude opět navyšovat kapacitu, a to na kardiologii. Ani na Liberecku ale pacienti s akutními obtížemi o péči nepřijdou.
„Gynekologické a chirurgické operace se částečně přesunuly do Frýdlantu a onkochirurgické se přesunuly do Turnova,“ nastínil mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář.
V Liberci se pak soustředí na covid, komplikované operace a kardiologické i traumatologické zákroky. Akutní péči dostanou pacienti i v covidem nejvíce zatížených krajích.
Na jednání zdravotního sněmovního výboru ale v minulém týdnu zaznělo, že jsou i zařízení, která dál provádí i neakutní operace. Ministr v reakci na to nevyloučil zákaz proplácení takové péče. O den později ale řekl, že neplánuje požádat zdravotní pojišťovny, aby přestaly elektivní výkony proplácet.
Až se začne zákaz odkladné péče uvolňovat, chce resort nejdřív změnit nařízení na pouhé doporučení. Nemocnice by si pak o omezení operací rozhodovaly samy.