Nový lék na Alzheimerovu chorobu vstupuje do třetí fáze testování. Mohl by se užívat i preventivně

8 minut
Události ČT: Lék na Alzheimerovu chorobu jde do další fáze testování
Zdroj: ČT24

Čeští vědci učinili další krok ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Uvedl, že lék chrání před ztrátou mozkové tkáně. Přípravek by se mohl užívat preventivně, brali by ho hlavně lidé, kteří mají k onemocnění predispozice nebo ti, co už mají první příznaky. Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí.

„Nyní máme zkušenost s užíváním léku u pacientů, která je delší než jeden rok. Vyhodnocují se tak některá průběžná data po tom roce, nicméně pacienti to budou užívat ještě dál po dobu celého druhého roku. Nyní se také jedná o tom, že by se jim umožnilo užívat to ještě třetí rok,“ sdělil neurolog z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jakub Hort. 

Lék prochází druhou fází studie, což podle Horta znamená, že je už známý a ví se o jeho bezpečnosti. „Nyní se snažíme zjistit, jaké je ideální dávkování a zda tu dávku pacienti dobře snáší,“ uvedl s tím, že lék je podle jeho pozorování pacienty snášen výborně s minimem nežádoucích vedlejších účinků. „Jedná se o tablety, které člověk užívá, není to nějaké složité podávání formou infuzí či injekcí,“ doplnil. 

9 minut
Neurolog Jakub Hort o novém léku na Alzheimerovu chorobu
Zdroj: ČT24

Kdo na lék v rámci studie dosáhne?

Podle Horta nikdo z pacientů nedostává placebo, všichni užívají účinnou látku. „Aby pacient ten lék mohl dostat, tak se musí pro něj jistým způsobem ,kvalifikovat‘, a to tak, že podstoupil vyšetření v lumbální punkci, a v ní se zjistilo, že jsou změněny dvě bílkoviny – Beta amyloid a Tau protein. My tak máme stoprocentní jistotu, že daný pacient skutečně má Alzheimerovu nemoc,“ uvedl neurolog. 

Tento lék chrání před ztrátou mozkové tkáně, jsme schopní zabránit atrofii mozku, to ještě nikdo nedokázal. Ukázalo se i zlepšení kognitivních schopností u pacientů.
Martin Tolar
neurolog, zakladatel společnosti Alzheon

„Je to krok k personalizované medicíně, kdy pacienti dostávají lék přesně na míru ušitý na své potíže. Navíc ti, kteří lék dostávají, mají ještě jeden gen, který trochu zhoršuje průběh onemocnění a vede k jeho časnějšímu nástupu,“ řekl lékař. 

Počet pacientů pro studii byl podle Horta omezený, například ve FN Motol to bylo pouze kolem dvaceti lidí, a jenom šestnáct z nich nakonec lék dostalo. Podmínkou také bylo, aby pacienti neměli v době studie žádná další onemocnění, což podle neurologa zkomplikoval covid-19. „Zvládli jsme to. Prakticky všichni ti pacienti nadále lék užívají,“ dodal. 

Šance, že se lék dostane ke všem pacientům, je velká

Podle Horta je lék velkou nadějí pro lidi s Alzheimerovou chorobou. „Výsledky po jednom roce užívání ukazují, že lék zasahuje přesně biologickou podstatu onemocnění. Vede k tomu, že dochází ke zlepšení hladin těch bílkovin, na kterých nám v mozku záleží, a které, když jsou v nerovnováze, vedou k Alzheimerově nemoci.“ sdělil. 

Druhá fáze studie sice stále probíhá, ale celosvětově už začala třetí fáze, která by v případě úspěchu znamenala, že by lék mohl být registrován a následně dostupný pro pacienty po celém světě. „Tam stále probíhá nábor pacientů, dobrovolníci se mohou hlásit. Podmínkou ale je přítomnost toho jednoho rizikového genu, který se hned na úvodní návštěvě vyšetří,“ upozornil Hort. 

Třetí fáze probíhá i v Česku. „Množství pacientů, kteří mohou do studie nastoupit, je omezené, ale zatím je tam řada volných míst právě pro ty, kteří to nejvíce potřebují – osoby v počátečním stádiu onemocnění, kteří mají ten rizikový gen,“ upřesnil. 

10 minut
Neurolog Martin Tolar o nadějném léku na Alzheimerovu chorobu
Zdroj: ČT24

Alzheimerova choroba

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a přináší pacientům problémy s myšlením, pamětí i úsudkem. Zároveň bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou v posledních pěti letech stoupl o čtrnáct procent. Celkem se s nemocí léčilo 47 379 pacientů, ve většině případů jde o ženy, konkrétně 32 713 pacientek, vyplývá z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Analýzu vydává VZP k příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září.

Podle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších než 60 let a obyvatel starších než 65 let. Jak stárne populace, přibývá i lidí s neurodegenerativním onemocněním mozku, kam patří i Alzheimerova choroba.

Nemoc je nejčastější příčinou demence u seniorů, nicméně může se projevit i u třicátníků. Zásadním způsobem zasahuje do kvality života nejen pacienta, ale i osob, které o něj pečují. Nemocný často přestává poznávat své blízké, zapomíná vše, co znal, neorientuje se v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí také hygienické návyky.

Lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil, zatím neexistuje. V současné době asi třicet tisíc pacientů v Česku užívá takzvané symptomatické léky, které zpomalují průběh nemoci a oddalují nejvážnější stádia. Funguje také prevence, kdy lidem s rizikovými faktory lékaři doporučují trénovat paměť i fyzickou aktivitu.

Včasná diagnostika jako základ

Klíčové je Alzheimerovu chorobu včas diagnostikovat. Dostupné jsou například genetické testy. Vědci také pracují na tom, aby dokázali nemoc zachytit z krve, a to ještě dlouho předtím, než se objeví první projevy. Nejpoužívanější jsou ale kognitivní testy založené na různých otázkách a úkolech, které zaměstnají mozek.

Lékaři tyto testy doporučují vyhodnocovat pod dohledem odborníka. Existuje ale i několik jednoduchých testů, které si člověk může vyzkoušet sám na sobě nebo na svém blízkém, u kterého má podezření. Člověk si nejprve zapamatuje libovolná dvě slova, například „úterý“ a „dům“. Pak má za úkol nakreslit hodinový ciferník se všemi čísly, a poté obě slova zopakovat. Pokud s tím má problém, měl by se poradit s lékařem.

Důležité je sledovat i další příznaky. Deset nejčastějších, které by měly varovat, jsou vypsané na stránkách České alzheimerovské společnosti. Patří mezi ně problémy s řečí nebo orientací v čase a prostoru. Člověk se může ztratit dokonce i ve vlastní ulici, případně zapomene, jaký je den. Dalšími příznaky mohou být také prudké změny chování nebo sklon dávat věci na místa, kam nepatří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zdravotní klauni přinášejí vánoční radost dětem v nemocnicích

Ne všechny děti mohou strávit vánoční svátky doma – některé musí zůstat na nemocničním lůžku. Zpříjemnit jim pobyt v nemocnici a vykouzlit úsměv na tváři se v rolích sester a doktorů snaží zdravotní klauni. Malé pacienty navštěvují celoročně, o Vánocích jsou jejich klauniády obzvlášť důležité.
před 44 mminutami

O tradiční rybí polévku byl na Staroměstském náměstí velký zájem

Tradiční rozlévání štědrodenní rybí polévky podle receptu s koňakem a karamelem na Staroměstském náměstí v Praze opět provázel velký zájem. Dlouhá fronta se začala tvořit už půl hodiny před začátkem vydávání, kterého se s pomocníky ujal pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rozlévání vánoční rybí polévky se v metropoli uskuteční i na Kampě u Karlova mostu nebo na náměstí Republiky.
před 1 hhodinou

Policie obvinila tři lidi kvůli drogové činnosti, dle médií i Vémolu

Policie obvinila tři lidi ze zvlášť závažné organizované drogové trestné činnosti v mezinárodním rozsahu. V úterý o tom informovala mluvčí Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová. Podle médií je mezi nimi i MMA zápasník Karel „Karlos“ Vémola. Obviněným hrozí deset až osmnáct let vězení. Zda budou kriminalisté pro obviněné navrhovat vazbu, upřesní podle Šmoldasové později.
před 5 hhodinami

Trojice bratrů spojila síly, obec na Zlínsku se tak dočká opraveného betlému

Vánoční svátky v Nedašově na Zlínsku budou po letech zase kompletní – tedy včetně bezmála devadesát let starého mechanického betléma. Mohutný model devět měsíců opravovali tři bratři – Jakub, Karel a Tomáš Suří a tchán jednoho z nich. Betlém rozložili v garáži, historické součástky postupně nahrazovali novými. Do radosti pro druhé investovali desítky tisíc korun. Nyní na úplný závěr prošlo dílo závěrečným testem. Opravený betlém má pro Nedašov mimořádný význam. I podle statistiků je tu víra pořád silně zakořeněná. Při posledním sčítání se k církvi přihlásilo 855 z 1315 obyvatel vesnice. První veřejné předvedení betlému bude v kostele na Štědrý den během sváteční půlnoční mše.
před 5 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 6 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o roli médií veřejné služby

Prosincový díl pořadu Fokus Václava Moravce zkoumal roli veřejnoprávních médií u nás, jejich svobodu a svobodné bádání. Debatovali noví poslanci Katerina Demetrashvili (Piráti) a Matěj Gregor (Motoristé), filosof a sociolog Václav Bělohradský, profesor evropského práva na University of Copenhagen Jan Komárek, slovenská novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová a někdejší generální ředitel ČT a bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Ivo Mathé.
před 15 hhodinami

Filmové písničky postupně lidoví, pohádky by se bez hudby neobešly

Česká televize na Štědrý den představí novou pohádku Záhada strašidelného zámku – v hlavních rolích s Oskarem Hesem a Sofií Annou Švehlíkovou. Hudbu k pohádce Ivo Macharáčka, bez níž by se přirozeně neobešla, složil Jan P. Muchow. Mnoho filmových písní z pohádek přitom časem zlidovělo a staly se přirozenou součástí repertoáru jejich interpretů. Mezi nimi třeba Kdepak ty ptáčku hnízdo máš z klasiky Tři oříšky pro Popelku nebo Miluju a maluju z Šíleně smutné princezny.
před 17 hhodinami

Poplatky za nepojištěná vozidla vzrostou. I za ta, s nimiž se nejezdí

Od nového roku zdraží poplatky za nepojištěná vozidla až o třicet procent. Pojistku v Česku stále nemá přes sto tisíc vozů. Největší podíl jich je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji. Povinné ručení musí mít všechna vozidla v registru. A to i v případě, že se s nimi nejezdí, a stojí třeba na zahradě. Ve chvíli, kdy je vozidlo nepojízdné, musí ho provozovatel nechat administrativně vyřadit z provozu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta. Kromě ní navíc musí za každý den bez pojištění zaplatit příspěvek České kanceláři pojistitelů. Právě z nich pak organizace hradí škody způsobené nepojištěnými vozidly. Náklady na opravy se každým rokem zvyšují. I proto bude od ledna poplatek do fondu vyšší.
před 17 hhodinami
Načítání...