Nový lék na Alzheimerovu chorobu vstupuje do třetí fáze testování. Mohl by se užívat i preventivně

Nahrávám video

Čeští vědci učinili další krok ve vývoji léku na Alzheimerovu chorobu. Preparát, na kterém pracuje tým neurologa a ředitele společnosti Alzheon Martina Tolara, se dostal do závěrečné fáze testování na pacientech. Uvedl, že lék chrání před ztrátou mozkové tkáně. Přípravek by se mohl užívat preventivně, brali by ho hlavně lidé, kteří mají k onemocnění predispozice nebo ti, co už mají první příznaky. Alzheimerovou chorobou jen v Česku trpí odhadem přes sto tisíc lidí.

„Nyní máme zkušenost s užíváním léku u pacientů, která je delší než jeden rok. Vyhodnocují se tak některá průběžná data po tom roce, nicméně pacienti to budou užívat ještě dál po dobu celého druhého roku. Nyní se také jedná o tom, že by se jim umožnilo užívat to ještě třetí rok,“ sdělil neurolog z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol Jakub Hort. 

Lék prochází druhou fází studie, což podle Horta znamená, že je už známý a ví se o jeho bezpečnosti. „Nyní se snažíme zjistit, jaké je ideální dávkování a zda tu dávku pacienti dobře snáší,“ uvedl s tím, že lék je podle jeho pozorování pacienty snášen výborně s minimem nežádoucích vedlejších účinků. „Jedná se o tablety, které člověk užívá, není to nějaké složité podávání formou infuzí či injekcí,“ doplnil. 

Nahrávám video

Kdo na lék v rámci studie dosáhne?

Podle Horta nikdo z pacientů nedostává placebo, všichni užívají účinnou látku. „Aby pacient ten lék mohl dostat, tak se musí pro něj jistým způsobem ,kvalifikovat‘, a to tak, že podstoupil vyšetření v lumbální punkci, a v ní se zjistilo, že jsou změněny dvě bílkoviny – Beta amyloid a Tau protein. My tak máme stoprocentní jistotu, že daný pacient skutečně má Alzheimerovu nemoc,“ uvedl neurolog. 

Tento lék chrání před ztrátou mozkové tkáně, jsme schopní zabránit atrofii mozku, to ještě nikdo nedokázal. Ukázalo se i zlepšení kognitivních schopností u pacientů.
Martin Tolar
neurolog, zakladatel společnosti Alzheon

„Je to krok k personalizované medicíně, kdy pacienti dostávají lék přesně na míru ušitý na své potíže. Navíc ti, kteří lék dostávají, mají ještě jeden gen, který trochu zhoršuje průběh onemocnění a vede k jeho časnějšímu nástupu,“ řekl lékař. 

Počet pacientů pro studii byl podle Horta omezený, například ve FN Motol to bylo pouze kolem dvaceti lidí, a jenom šestnáct z nich nakonec lék dostalo. Podmínkou také bylo, aby pacienti neměli v době studie žádná další onemocnění, což podle neurologa zkomplikoval covid-19. „Zvládli jsme to. Prakticky všichni ti pacienti nadále lék užívají,“ dodal. 

Šance, že se lék dostane ke všem pacientům, je velká

Podle Horta je lék velkou nadějí pro lidi s Alzheimerovou chorobou. „Výsledky po jednom roce užívání ukazují, že lék zasahuje přesně biologickou podstatu onemocnění. Vede k tomu, že dochází ke zlepšení hladin těch bílkovin, na kterých nám v mozku záleží, a které, když jsou v nerovnováze, vedou k Alzheimerově nemoci.“ sdělil. 

Druhá fáze studie sice stále probíhá, ale celosvětově už začala třetí fáze, která by v případě úspěchu znamenala, že by lék mohl být registrován a následně dostupný pro pacienty po celém světě. „Tam stále probíhá nábor pacientů, dobrovolníci se mohou hlásit. Podmínkou ale je přítomnost toho jednoho rizikového genu, který se hned na úvodní návštěvě vyšetří,“ upozornil Hort. 

Třetí fáze probíhá i v Česku. „Množství pacientů, kteří mohou do studie nastoupit, je omezené, ale zatím je tam řada volných míst právě pro ty, kteří to nejvíce potřebují – osoby v počátečním stádiu onemocnění, kteří mají ten rizikový gen,“ upřesnil. 

Nahrávám video

Alzheimerova choroba

Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a přináší pacientům problémy s myšlením, pamětí i úsudkem. Zároveň bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.

Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou v posledních pěti letech stoupl o čtrnáct procent. Celkem se s nemocí léčilo 47 379 pacientů, ve většině případů jde o ženy, konkrétně 32 713 pacientek, vyplývá z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Analýzu vydává VZP k příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby, který připadá na 21. září.

Podle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších než 60 let a obyvatel starších než 65 let. Jak stárne populace, přibývá i lidí s neurodegenerativním onemocněním mozku, kam patří i Alzheimerova choroba.

Nemoc je nejčastější příčinou demence u seniorů, nicméně může se projevit i u třicátníků. Zásadním způsobem zasahuje do kvality života nejen pacienta, ale i osob, které o něj pečují. Nemocný často přestává poznávat své blízké, zapomíná vše, co znal, neorientuje se v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí také hygienické návyky.

Lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil, zatím neexistuje. V současné době asi třicet tisíc pacientů v Česku užívá takzvané symptomatické léky, které zpomalují průběh nemoci a oddalují nejvážnější stádia. Funguje také prevence, kdy lidem s rizikovými faktory lékaři doporučují trénovat paměť i fyzickou aktivitu.

Včasná diagnostika jako základ

Klíčové je Alzheimerovu chorobu včas diagnostikovat. Dostupné jsou například genetické testy. Vědci také pracují na tom, aby dokázali nemoc zachytit z krve, a to ještě dlouho předtím, než se objeví první projevy. Nejpoužívanější jsou ale kognitivní testy založené na různých otázkách a úkolech, které zaměstnají mozek.

Lékaři tyto testy doporučují vyhodnocovat pod dohledem odborníka. Existuje ale i několik jednoduchých testů, které si člověk může vyzkoušet sám na sobě nebo na svém blízkém, u kterého má podezření. Člověk si nejprve zapamatuje libovolná dvě slova, například „úterý“ a „dům“. Pak má za úkol nakreslit hodinový ciferník se všemi čísly, a poté obě slova zopakovat. Pokud s tím má problém, měl by se poradit s lékařem.

Důležité je sledovat i další příznaky. Deset nejčastějších, které by měly varovat, jsou vypsané na stránkách České alzheimerovské společnosti. Patří mezi ně problémy s řečí nebo orientací v čase a prostoru. Člověk se může ztratit dokonce i ve vlastní ulici, případně zapomene, jaký je den. Dalšími příznaky mohou být také prudké změny chování nebo sklon dávat věci na místa, kam nepatří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Macinka: Delegaci na summit NATO povede premiér, ÚS nezrušil usnesení vlády

Vedoucím delegace na summitu NATO v turecké Ankaře bude premiér Andrej Babiš (ANO), zúčastní se obou částí akce, uvedl v neděli na CNN Prima News ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Zdůvodnil to tím, že Ústavní soud, který uložil vládě prezidenta Petra Pavla na akci akreditovat, v předběžném opatření nezrušil platné pondělní usnesení vlády o složení delegace. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) věří, že je na každé členské zemi, aby si rozhodla, koho do delegace zařadí. Ostatní státy tak podle něj tuzemskou delegaci komentovat nebudou, řekl v Nedělní debatě ČT moderované Terezou Kručinskou.
12:47Aktualizovánopřed 6 mminutami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
09:38Aktualizovánopřed 13 mminutami

Stát není na vlny veder připraven, míní Svárovská. Červený kritiku odmítl

Současné vlny veder s teplotními rekordy dle poslankyně Gabriely Svárovské (Zelení, za Piráty) ukazují, že stát nemá dostatečně připravenou krizovou komunikaci ani praktická opatření. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v Nedělní debatě ČT oponoval, že resorty veřejnost informují a vláda připravuje i konkrétní kroky. Podle exministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) ale web ani sociální sítě nenahradí komunikační kampaň. Místopředseda SPD Radim Fiala zdůraznil potřebu praktických adaptačních opatření. Hosté pořadu, který moderovala Tereza Kručinská, se přeli také o personální změny na resortu životního prostředí.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 7 hhodinami

Schillerová nesouhlasí s výstupy Motoristů ve Strážnici, výměnu ministrů odmítla

Vicepremiérka Alena Schillerová (ANO) nesouhlasí s tím, jak vystupovali v pátek a v sobotu koaliční Motoristé na folklorním festivalu ve Strážnici. Lidé tam podle ní chodí za zážitky, ne poslouchat politiky. Omezit dotace pro festival, jak po vypískání ministrů Oty Klempíře a Petra Macinky navrhl na sociálních sítích další z ministrů Motoristů Boris Štastný, odmítla stejně jako Macinka. Uvedli to v debatě televize CNN Prima News. Podle předsedy opozičních Pirátů Zdeňka Hřiba je Klempíř extrémně neoblíbený a vláda by měla uvažovat o jeho náhradě. Podle Schillerové žádná výměna ministrů na pořadu dne není.
před 8 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 12 hhodinami

VideoNový návrh řeší, jak platit asistenty pedagogů

Asistenty pedagoga by mohl stát platit podle počtu žáku ve třídách a jejich potřeb, ne výhradně podle doporučené podpory pro konkrétní dítě. Návrh je v připomínkovém řízení, změna by mohla platit od září 2027. Jen v základních školách asistenti pomáhají víc než 150 tisícům dětí. Ročně to stojí 7,5 miliardy korun. S novinkou by už podpůrných pozic přibývat nemělo. Loni přepočteno na plné úvazky pracovalo na školách 17 tisíc asistentů pedagogů. Podle ministra školství změnami jejich stavy neubydou. Už od září bude muset být alespoň jeden asistent pedagoga kvůli redukci odkladů také v každé první třídě.
před 12 hhodinami

Armáda pořizuje tisíce dronů. Vojáci se je budou učit ovládat v Písku

Česká armáda chce do roku 2028 pořídit zhruba tři tisíce dronů za 1,9 miliardy korun, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Resort obrany zároveň připravuje novou koncepci využití těchto strojů. Výcvik armádních operátorů se má nově odehrávat i v Písku, kde tuzemský výrobce Primoco UAV otevřel první certifikované výcvikové středisko NATO pro vojenské drony na světě.
před 13 hhodinami
Načítání...