Vědci uvedli, že prodloužili život starých myší tím, že propojili jejich cévy s cévami mladých myší. Jde o proces zvaný heterochronická parabióza. Výzkum vyšel v odborném žurnálu Nature Aging.
Pokud se chirurgicky spojí oběhové systémy mladé a staré myši, může to zpomalit stárnutí na buněčné úrovni; výsledkem je pak prodloužení délky života staršího zvířete až o deset procent, ukázal výzkum. Výsledky podle autorů ukazují, že by tyto faktory mohly být potenciálně izolovány jako terapie pro rychlejší uzdravení, omlazení organismu a přidání let k životu staršího jedince.
„Jedná se o první důkaz, že proces zvaný heterochronická parabióza může zpomalit tempo stárnutí, což je spojeno s prodloužením délky života a zdraví,“ uvedl vedoucí autor studie James White z Duke University School of Medicine.
Studie se snažila zjistit výhody heterochronické parabiózy prováděné chirurgickým spojením dvou různě starých zvířat, které umožní, aby na kratší nebo delší dobu obě zvířata sdílela jeden společný oběhový systém. Předchozí studie prokázaly přínosy proti stárnutí tkání a buněk starších myší po třech týdnech parabiózy. Projevovalo se to i navenek – byly aktivnější a jejich tkáň vypadala výrazně mladší.
Delší experiment
Tentokrát se vědci pokusili experiment nejen zopakovat, ale především prodloužit. Ze tří týdnů na dvanáct. Může se to zdát málo, ale ve skutečnosti se jedná asi o desetinu délky průměrného myšího života.
Vědci zjistili, že během tohoto období vykazovala starší zvířata lepší fyziologické schopnosti a žila přibližně o deset procent déle než zvířata, která tento zákrok nepodstoupila.
Vědci také pozorovali, že čím déle zvířata sdílela krevní oběh, tím déle trvaly účinky proti stárnutí, jakmile už nebyla spojena. Také na buněčné úrovni se ukázalo, že proces parabiózy drasticky snížil chemické znaky stáří krve i jaterní tkáně.
U lidí v této podobě nepoužitelné
Autoři varují před nadějí, že by se tato metoda mohla využívat u lidí. Spojit lidské oběhové soustavy na celé roky by bylo nejen značně nepraktické, ale zejména neetické – mladý člověk by doslova obětoval svoje roky života pro toho staršího. Nicméně neznamená to, že je tento výzkum pro člověka k ničemu.
„Naše práce poukazuje na potřebu prozkoumat, jaké faktory v cirkulaci mladé krve způsobují tento fenomén proti stárnutí,“ vysvětlili autoři v rozhovoru pro deník The Independent. Důležité jsou podle nich změny, které propojení soustav vyvolává – zda jde o vliv nějakých proteinů, nějakou formu placeba, anebo něco spojeného s metabolismem. Kdyby se podařilo odhalit tyto faktory, pak už by se tyto konkrétní vlivy mohly dát proměnit na konkrétní lékařské procedury.
A právě tomu se chtějí vědci v tomto týmu věnovat v dalších měsících a letech – jde ale zatím o základní výzkum, takže od praktického přínosu ho dělí možná celá desetiletí.
