Vědci možná budou umět zlepšit poporodní růst podvyživených dětí. Nový výzkum totiž ukázal, že pravidelné podávání bakterie mléčného kvašení podpořilo růst podvyživených zvířat. Součástí mezinárodního vědeckého týmu, který na to přišel, byli vedle Francouzů a Němců také čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd (AV) a z Ústavu molekulární genetiky AV.
Podvyživené děti jsou v hormonální pasti. Vědci přišli s nápadem, jak jim pomoci
Podle akademie přispívá k růstu savců hormon, který po narození podněcuje játra a okolní tkáně k produkci inzulinu. Ten následně podporuje orgánový a systémový růst. Pokud je ale savec chronicky podvyživený, tento růstový hormon podle AV přestává reagovat, což vede k zakrslosti. Vědci to popsali ve studii, jež vyšla v odborném časopise Science.
V roce 2016 vědci z Mikrobiologického ústavu zjistili, že bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL) dokáže zlepšit růst mláďat podvyživených myší. Podle Martina Schwarzera z Gnotobiologické laboratoře šlo ovšem o takzvané monoxenické myši, které měly ve střevech jen tuto bakterii. „Nevěděli jsme, zda a jak bude podávání LpWJL ovlivňovat růst běžných, konvenčně chovaných myší, které už svůj vlastní střevní mikrobiom mají,“ vysvětlil Schwarzer.
Současný výzkum prokázal, že bakterie umožňují růst i běžným myším. Podle Akademie odborníky navíc překvapilo, že ke stimulaci růstu nemusí podávat celou a živou bakterii, ale stačí jenom buněčná stěna izolovaná z bakterie LpWJL.
K čemu to bude
Nový výzkum tak podle AV rozšiřuje znalosti vědců o vztahu mezi bakteriemi a podvýživou a v budoucím bádání vidí potenciál pro zmírnění následků chronické dětské podvýživy.
„Naše výsledky naznačují, že kdybychom doplnili v relevantních preklinických modelech ověřená probiotika (například LpWJL) nebo další definovaná postbiotika a spojili je se stávajícími renutričními strategiemi, můžeme potenciálně zmírnit přetrvávající růstový deficit, což je jeden z dlouhodobých důsledků podvýživy,“ dodall Schwarzer.
