Kocovina je obávaným nepřítelem většiny lidí, kteří konzumují alkohol. V Česku přitom alkohol odmítá jen 3,6 procenta obyvatel. Skupina čínských vědců přišla s řešením v podobě léku, který už úspěšně vyzkoušela u myší. Popsala to v odborném žurnálu Microbiology Spectrum.
Vědci na myších úspěšně otestovali lék proti kocovině
Alkohol je jed, který mnoha způsoby ničí organismus. V přílišném množství může být dokonce jeho požití akutně smrtelné. Obranou proti jedům a otravám jsou v těle játra. Ta rozkládají alkohol na méně toxické vedlejší produkty pomocí enzymů zvaných alkoholdehydrogenázy (ADH).
Studie zjistily, že existuje zvláštní varianta enzymu ADH1B, která je velmi účinná při odbourávání alkoholu. Tato varianta se častěji vyskytuje u asijské a polynéské populace.
Vědci už testovali, jestli by se nedaly změnil geny tak, aby organismus sám produkoval vylepšenou variantu enzymu. Přestože experimenty na myších už probíhají, tento druh výzkumu trvá velmi dlouho a může zabrat celá desetiletí, než by se výsledky daly využít u lidí. A tak čínští vědci zkusili něco jiného.
Povedený experiment
Geneticky upravili verzi bakterie Lactococcus lactis, která se běžně používá k výrobě mléčných výrobků a také jako probiotikum. Vylepšili ji stejnou verzí genu ADH, která u lidí vytváří silnou variantu ADH1B. Pak těmito bakteriemi naplnili kapsli a podali ji myším. Hodinu poté je opili.
Ty myši, které dostaly upravená probiotika, trpěly méně příznaky opilosti, například byly schopné vstát, když se převrátily na záda. Současně rychleji vystřízlivěly. Výzkum sice netrval dost dlouho na dlouhodobější pozorování, ale zdá se také, že probiotika lépe ochránila játra, která jinak alkoholem trpí.
Autoři varují před unáhlenými závěry – výzkum zatím neprobíhal na lidech. Nicméně všechny biologické procesy, které u myší badatelé ovlivnili, jsou u lidí stejné. Vědci proto doufají, že dopady u lidí by mohly být velmi podobné jako u myší.