Alkohol, který neškodí zdraví a nebolí po něm hlava, by se mohl objevit do pěti let

Elitní tým britských chemiků připravuje syntetický alkohol, který by navozoval příjemný stav, aniž by ale způsoboval kocovinu, bolest hlavy a všechny další vedlejší zdravotní účinky. Látka alcosynth by se měla prodávat pod jménem Alcarelle a na trh by mohla vstoupit do pěti let.

V současné době vzniká v laboratoři Davida Nutta a Davida Orrena ve Velké Británii. David Nutt je z této dvojice slavnější, před několika lety musel odstoupit z role vládního poradce v oblasti drog poté, co zpochybňoval morální standardy, jimiž se měří zneužívání léků a drog. Současně ale patří mezi uznávané experty na téma drog, v prestižním časopise Lancet například zdůvodnil, proč je alkohol pro společnost nebezpečnější než heroin nebo crack.

Plán na vytvoření látky bez hrozby kocoviny sice zní ambiciózně, ale autoři Alcarelle mu věří. Na konci roku 2018 rozjeli kampaň, ve které by rádi vybrali 20 milionů liber – pokud se jim podaří sehnat dostatek, pak by mohli svůj nápoj bez negativních účinků dostat na trh.

„Trh ví moc dobře, že alkohol je jedovatá látka,“ uvedl David Nutt v rozhovoru pro deník Guardian. „Pokud by byl objevený dnes, byl by jako potravina nelegální. Bezpečný limit, pokud by se použila standardní pravidla, by byl jedna sklenice vína ročně.“

Hledání protijedu

Nuttovi se už roku 1983 podařilo objevit protijed proti alkoholu – dokázal pomocí něj zablokovat receptor GABA, čímž snížil dopady opilosti na pokusných zvířatech. Lék se tehdy nedal použít v praxi; kdyby ho totiž člověk vzal za střízliva, mohlo to vést k vážnému poškození nervů. Navíc přípravek jen snižoval pocitově nepříjemný stav, ale dál poškozoval mozek i játra.

Z tohoto výzkumu ovšem britský expert vychází i nyní; všiml si, že už došlo k dostatečnému vědeckému pokroku, aby se obešly dřívější problémy. Už v roce 2005 tak popsal svůj záměr v odborném časopise Journal of Psychopharmacology. Popisuje v něm, jak alkohol působí na patnáct odlišných druhů receptorů GABA v různých oblastech mozku.

„Víme už dnes, kde v mozku alkohol vyvolává dobré a kde špatné efekty, i to, jaké receptory jsou za to zodpovědné. Dopady alkoholu jsou komplikované, ale už umíme cílit na oblasti v mozku, na které cílit chceme,“ popsal Nutt pro Guardian.

Co to znamená? Že přišel s molekulou, která má na mozek stejný dopad jako látka obsažená v opojných nápojích, ale nikde jinde v těle nezpůsobuje žádné problémy – alespoň podle dosavadního výzkumu.

Farmakologie dnes už navíc umí vyrobit léky, které zabrání předávkování – podobným způsobem funguje například lék Vareniklin určený k léčbě závislosti na nikotinu. A to zase vede k tomu, že by se přípravek dal nastavit tak, aby umožnil jen předem zvolenou míru opilosti.

Najít molekuly bylo náročné, ale podařilo se; zřejmě ještě náročnější ale bude proces schvalování. Lék už v současné době existuje, ale zatím do tohoto procesu nevstoupil. Jedinými osobami, které ho otestovaly, tedy byli samotný profesor Nutt a několik jeho kolegů.

Změna trhu?

Jako drobný problém se ukazuje, že Alcarelle zatím nechutná dobře a musí se míchat se sladkou šťávou. Řada konzumentů přitom pije alkoholická nápoje právě pro jejich chuť, a nejen proto, aby se dostali do změněného stavu vědomí. Nuttův tým nyní pracuje na pětiletém plánu; během té doby by měl přípravek projít schvalováním. Protože nežádají o schvalování léčiva, nýbrž jen potravinového doplňku, měl by být celý proces snadnější.

„Bude se testovat, je-li tato molekula bezpečná. A také musíme ukázat, že je odlišná a nemá toxické účinky,“ vysvětluje Nutt. „Když náš metabolismus zpracovává alkohol, vytváří rakovinotvornou látku acetaldehyd. Časté pití tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny úst, hrdla i prsu, ale také srdečních poruch a nemocí a mnoha dalších zdravotních problémů,“ uvedl vědec.

Alcarelle by neměl být náhradou alkoholu, ale spíš by se měl stát přísadou do alkoholických nápojů, aby nebyly tak nebezpečné. Podle Guardianu je po podobných alternativách velká poptávka, zejména proto, že si lidé stále více uvědomují riziko pití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 8 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 11 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 14 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.