Alkohol, který neškodí zdraví a nebolí po něm hlava, by se mohl objevit do pěti let

Elitní tým britských chemiků připravuje syntetický alkohol, který by navozoval příjemný stav, aniž by ale způsoboval kocovinu, bolest hlavy a všechny další vedlejší zdravotní účinky. Látka alcosynth by se měla prodávat pod jménem Alcarelle a na trh by mohla vstoupit do pěti let.

V současné době vzniká v laboratoři Davida Nutta a Davida Orrena ve Velké Británii. David Nutt je z této dvojice slavnější, před několika lety musel odstoupit z role vládního poradce v oblasti drog poté, co zpochybňoval morální standardy, jimiž se měří zneužívání léků a drog. Současně ale patří mezi uznávané experty na téma drog, v prestižním časopise Lancet například zdůvodnil, proč je alkohol pro společnost nebezpečnější než heroin nebo crack.

Plán na vytvoření látky bez hrozby kocoviny sice zní ambiciózně, ale autoři Alcarelle mu věří. Na konci roku 2018 rozjeli kampaň, ve které by rádi vybrali 20 milionů liber – pokud se jim podaří sehnat dostatek, pak by mohli svůj nápoj bez negativních účinků dostat na trh.

„Trh ví moc dobře, že alkohol je jedovatá látka,“ uvedl David Nutt v rozhovoru pro deník Guardian. „Pokud by byl objevený dnes, byl by jako potravina nelegální. Bezpečný limit, pokud by se použila standardní pravidla, by byl jedna sklenice vína ročně.“

Hledání protijedu

Nuttovi se už roku 1983 podařilo objevit protijed proti alkoholu – dokázal pomocí něj zablokovat receptor GABA, čímž snížil dopady opilosti na pokusných zvířatech. Lék se tehdy nedal použít v praxi; kdyby ho totiž člověk vzal za střízliva, mohlo to vést k vážnému poškození nervů. Navíc přípravek jen snižoval pocitově nepříjemný stav, ale dál poškozoval mozek i játra.

Z tohoto výzkumu ovšem britský expert vychází i nyní; všiml si, že už došlo k dostatečnému vědeckému pokroku, aby se obešly dřívější problémy. Už v roce 2005 tak popsal svůj záměr v odborném časopise Journal of Psychopharmacology. Popisuje v něm, jak alkohol působí na patnáct odlišných druhů receptorů GABA v různých oblastech mozku.

„Víme už dnes, kde v mozku alkohol vyvolává dobré a kde špatné efekty, i to, jaké receptory jsou za to zodpovědné. Dopady alkoholu jsou komplikované, ale už umíme cílit na oblasti v mozku, na které cílit chceme,“ popsal Nutt pro Guardian.

Co to znamená? Že přišel s molekulou, která má na mozek stejný dopad jako látka obsažená v opojných nápojích, ale nikde jinde v těle nezpůsobuje žádné problémy – alespoň podle dosavadního výzkumu.

Farmakologie dnes už navíc umí vyrobit léky, které zabrání předávkování – podobným způsobem funguje například lék Vareniklin určený k léčbě závislosti na nikotinu. A to zase vede k tomu, že by se přípravek dal nastavit tak, aby umožnil jen předem zvolenou míru opilosti.

Najít molekuly bylo náročné, ale podařilo se; zřejmě ještě náročnější ale bude proces schvalování. Lék už v současné době existuje, ale zatím do tohoto procesu nevstoupil. Jedinými osobami, které ho otestovaly, tedy byli samotný profesor Nutt a několik jeho kolegů.

Změna trhu?

Jako drobný problém se ukazuje, že Alcarelle zatím nechutná dobře a musí se míchat se sladkou šťávou. Řada konzumentů přitom pije alkoholická nápoje právě pro jejich chuť, a nejen proto, aby se dostali do změněného stavu vědomí. Nuttův tým nyní pracuje na pětiletém plánu; během té doby by měl přípravek projít schvalováním. Protože nežádají o schvalování léčiva, nýbrž jen potravinového doplňku, měl by být celý proces snadnější.

„Bude se testovat, je-li tato molekula bezpečná. A také musíme ukázat, že je odlišná a nemá toxické účinky,“ vysvětluje Nutt. „Když náš metabolismus zpracovává alkohol, vytváří rakovinotvornou látku acetaldehyd. Časté pití tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny úst, hrdla i prsu, ale také srdečních poruch a nemocí a mnoha dalších zdravotních problémů,“ uvedl vědec.

Alcarelle by neměl být náhradou alkoholu, ale spíš by se měl stát přísadou do alkoholických nápojů, aby nebyly tak nebezpečné. Podle Guardianu je po podobných alternativách velká poptávka, zejména proto, že si lidé stále více uvědomují riziko pití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
před 10 hhodinami

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
před 14 hhodinami

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025

Neandertálci zpracovaná kost jeskynního lva je jako „švýcarský armádní nůž“ doby kamenné

Víceúčelový nástroj nalezený v belgické jeskyni zvyšuje povědomí o tom, jak inteligentní byli neandertálci. Kromě toho je zajímavý také tím, že kosti jeskynních lvů tito pravěcí lidé podle všeho jinak nevyužívali.
11. 7. 2025

Kosti z Národního muzea patří slavnému baroknímu lékaři, zjistili vědci

Tým českých odborníků identifikoval ostatky významné barokní osobnosti, lékaře, šlechtice a rektora Univerzity Karlovy Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. Na objevu se podíleli antropologové Národního muzea, Kriminalistický ústav Policie ČR, Ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice, archiváři a také knihovníci.
10. 7. 2025
Načítání...