Alkohol, který neškodí zdraví a nebolí po něm hlava, by se mohl objevit do pěti let

Elitní tým britských chemiků připravuje syntetický alkohol, který by navozoval příjemný stav, aniž by ale způsoboval kocovinu, bolest hlavy a všechny další vedlejší zdravotní účinky. Látka alcosynth by se měla prodávat pod jménem Alcarelle a na trh by mohla vstoupit do pěti let.

V současné době vzniká v laboratoři Davida Nutta a Davida Orrena ve Velké Británii. David Nutt je z této dvojice slavnější, před několika lety musel odstoupit z role vládního poradce v oblasti drog poté, co zpochybňoval morální standardy, jimiž se měří zneužívání léků a drog. Současně ale patří mezi uznávané experty na téma drog, v prestižním časopise Lancet například zdůvodnil, proč je alkohol pro společnost nebezpečnější než heroin nebo crack.

Plán na vytvoření látky bez hrozby kocoviny sice zní ambiciózně, ale autoři Alcarelle mu věří. Na konci roku 2018 rozjeli kampaň, ve které by rádi vybrali 20 milionů liber – pokud se jim podaří sehnat dostatek, pak by mohli svůj nápoj bez negativních účinků dostat na trh.

„Trh ví moc dobře, že alkohol je jedovatá látka,“ uvedl David Nutt v rozhovoru pro deník Guardian. „Pokud by byl objevený dnes, byl by jako potravina nelegální. Bezpečný limit, pokud by se použila standardní pravidla, by byl jedna sklenice vína ročně.“

Hledání protijedu

Nuttovi se už roku 1983 podařilo objevit protijed proti alkoholu – dokázal pomocí něj zablokovat receptor GABA, čímž snížil dopady opilosti na pokusných zvířatech. Lék se tehdy nedal použít v praxi; kdyby ho totiž člověk vzal za střízliva, mohlo to vést k vážnému poškození nervů. Navíc přípravek jen snižoval pocitově nepříjemný stav, ale dál poškozoval mozek i játra.

Z tohoto výzkumu ovšem britský expert vychází i nyní; všiml si, že už došlo k dostatečnému vědeckému pokroku, aby se obešly dřívější problémy. Už v roce 2005 tak popsal svůj záměr v odborném časopise Journal of Psychopharmacology. Popisuje v něm, jak alkohol působí na patnáct odlišných druhů receptorů GABA v různých oblastech mozku.

„Víme už dnes, kde v mozku alkohol vyvolává dobré a kde špatné efekty, i to, jaké receptory jsou za to zodpovědné. Dopady alkoholu jsou komplikované, ale už umíme cílit na oblasti v mozku, na které cílit chceme,“ popsal Nutt pro Guardian.

Co to znamená? Že přišel s molekulou, která má na mozek stejný dopad jako látka obsažená v opojných nápojích, ale nikde jinde v těle nezpůsobuje žádné problémy – alespoň podle dosavadního výzkumu.

Farmakologie dnes už navíc umí vyrobit léky, které zabrání předávkování – podobným způsobem funguje například lék Vareniklin určený k léčbě závislosti na nikotinu. A to zase vede k tomu, že by se přípravek dal nastavit tak, aby umožnil jen předem zvolenou míru opilosti.

Najít molekuly bylo náročné, ale podařilo se; zřejmě ještě náročnější ale bude proces schvalování. Lék už v současné době existuje, ale zatím do tohoto procesu nevstoupil. Jedinými osobami, které ho otestovaly, tedy byli samotný profesor Nutt a několik jeho kolegů.

Změna trhu?

Jako drobný problém se ukazuje, že Alcarelle zatím nechutná dobře a musí se míchat se sladkou šťávou. Řada konzumentů přitom pije alkoholická nápoje právě pro jejich chuť, a nejen proto, aby se dostali do změněného stavu vědomí. Nuttův tým nyní pracuje na pětiletém plánu; během té doby by měl přípravek projít schvalováním. Protože nežádají o schvalování léčiva, nýbrž jen potravinového doplňku, měl by být celý proces snadnější.

„Bude se testovat, je-li tato molekula bezpečná. A také musíme ukázat, že je odlišná a nemá toxické účinky,“ vysvětluje Nutt. „Když náš metabolismus zpracovává alkohol, vytváří rakovinotvornou látku acetaldehyd. Časté pití tak zvyšuje pravděpodobnost vzniku rakoviny úst, hrdla i prsu, ale také srdečních poruch a nemocí a mnoha dalších zdravotních problémů,“ uvedl vědec.

Alcarelle by neměl být náhradou alkoholu, ale spíš by se měl stát přísadou do alkoholických nápojů, aby nebyly tak nebezpečné. Podle Guardianu je po podobných alternativách velká poptávka, zejména proto, že si lidé stále více uvědomují riziko pití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 6 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 9 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 11 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 15 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 15 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 16 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
31. 7. 2025

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
31. 7. 2025
Načítání...