Středověk strana 2 z 2

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Archeologové pokračují v prostoru brněnského Římského náměstí v průzkumu, který začal už v létě. V jeho druhé etapě našli zejména odpadní jímky. V jedné z nich objevili celé keramické nádoby, skleněné okenní terčíky nebo také kachel s vyobrazením pelikána. Při průzkumu zadního traktu domu v Orlí ulici se dostali do hloubky až šest metrů pod současným povrchem.

Historik Marek Zágora se zaobírá především středověkem. Dávnou dobu přibližuje i v přednáškách, které už několik let připravuje pro Galerii výtvarného umění v Ostravě. V současné době, kdy se návštěvníci do galerie nedostanou, ostravská výstavní síň Zágorovy příspěvky streamuje, na internetu lze přehrát i jejich záznam. Pro veřejnost pravidelně přednáší také kurátorka Gabriela Pelikánová.

Životní sen – napsat knihu o Janu Žižkovi – si historik Petr Čornej splnil, navíc jeho rozsáhlé dílo o této postavě dějin se stalo v cenách Magnesia Litera Knihou roku. Podle něho se historická věda posunula o kus dál, než platilo v 19. a první polovině 20. století. Spolu s tím pokročila i naše znalost, především pokud jde o středověkou mentalitu a o způsob tehdejšího myšlení a uvažování. Když se pak husitství a Jan Žižka zasadí do širšího kontextu, objeví se v nových a překvapivých souvislostech, uvedl v Interview ČT24.

Letošní Letní slavnosti staré hudby v pražských historických prostorech zavedou posluchače na šlechtické dvory. Nejen české, ale i ve Francii, Španělsku, Itálii a Švédsku. Koncerty totiž provází téma „nobilitas“, tedy ušlechtilost. Festival zaměřený na hudbu od středověku po baroko začíná 23. července. Do přípravy programu zasáhla pandemie, rozdělen je proto na dvě části: koncerty tuzemských interpretů doplní ještě v září stará hudba v podání zahraničních souborů.

Národní galerie prozatím nezíská do svých sbírek deskový obraz s námětem zvěstování Páně, který podle odborníků stvořil Mistr vyšebrodského oltáře. Její jednání s Nadačním fondem Richarda Fuxy, který obraz vlastní, selhalo. Středověké dílo proto půjde do dražby, oznámila mluvčí fondu Pavlína Stránská.

Už jen čtyři rodilí mluvčí používají řeč ostrova Sark v Lamanšském průlivu. Starému normanskému jazyku tak hrozí zánik. Zachránit se ho rozhodl mladý český lingvista Martin Neudörfl. Sarkézsky se naučil tak dobře, že teď obyvatele ostrova sám učí jazyk jejich předků.