Těžba vytlačuje archeology od Bíliny. Mezi stovkami koster našli i porod v rakvi

Tříletý archeologický výzkum zaniklé středověké vsi u Mariánských Radčic na Mostecku končí. Archeologové tam objevili kostelní hřbitov i dětské hračky z pálené hlíny. Na výzkum mají poslední týden, pak se na místo přesunou těžební stroje. Zaniknou tak například pozůstatky kostela nebo základy šesti budov.

Nedaleko Mariánských Radčic probíhá největší archeologický výzkum současné doby. Odborníci tam zkoumají kostel a pohřebiště s rekordním množstvím koster z raného středověku, z 11. až 13. století. „Máme 1356 pohřbených jedinců. A vzhledem k hustotě pohřbívání očekáváme, že jich tam ještě nebo sedm nebo osm set je,“ přiblížil vedoucí archeologického výzkumu Petr Čech.

Na starší naleziště pak navazuje další, o něco mladší lokalita s pozůstatky zaniklé středověké vesnice z 13. až 15. století. Ta ovšem podle Čecha příliš dobře zachovaná není. „Po jejím zániku před polovinou 15. století byly domy rozebrány na stavební kámen. Zůstalo jen to, co lidé nepotřebovali. Máme pár zahloubených jam a haldu kamení, která zůstala jako odpad,“ přiblížil Čech.

Ve středověké vesnici objevili archeologové pozůstatky několika budov
Zdroj: Ondřej Hájek/ČTK

Ve vesnici bylo šest usedlostí

Přesto hovoří o nálezu výjimečné usedlosti s drobným inventářem. „Máme nález opaskového měšce, sklo, ostruhu, drobnou keramiku, okenní terčíky a zbytky střešní pálené krytiny,“ vyjmenoval vedoucí výzkumu.

Celkem bylo takových usedlostí ve vesnici šest, jako paprsky vybíhaly od centrální tvrze. Podle Čecha v nich mohli žít lidé, kteří byli nějak spjatí s nedalekým klášterem v Oseku. Mohlo jít buď o některého z mnichů nebo o správce vesnice, který byl movitější než ostatní její obyvatelé.

Nahrávám video
Archeologové ustupují těžbě uhlí. Zaniknou tak například pozůstatky kostela
Zdroj: ČT24

Hroby jsou bohaté na předměty i nezvyklé nálezy

Mladší lokalitu musejí vědci do konce června opustit, místo drobného archeologického náčiní se totiž do země zaryjí obří těžební stroje. Výzkum se tak přesune na starší naleziště, kde zbývá vyzvednout ostatky několika stovek jedinců. Přestože archeology ještě na pohřebišti čeká spousta práce, už teď je překvapuje jeho bohatost. V hrobech našli šperky s polodrahokamy, opaskové přezky, hrot kopí nebo středověký klíč.

A rozmanití jsou i samotní pohřbení. „Máme tam porod v rakvi. Žena zemřela ve vysokém stupni těhotenství, byla pohřbená v rakvi, dutém prostoru. Při rozkladu těla vznikaly plyny, které dítě vytlačily mezi stehna. Máme i ženu, která zemřela při porodu, muže, který měl hlavu rozsekanou mečem, nebo muže, který měl ve stehenní kosti otvor od kopí nebo jiné zbraně,“ uvedl Čech.

Počet pohřbených jedinců v lokalitě by mohl překonat dva tisíce
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Kromě způsobu úmrtí se ale archeologové zaměřují například i na to, jaký měli nalezení jedinci chrup. Část jich totiž měla zuby čisté, část pokryté silným zubním kamenem. „Ti pocházeli z vyšších vrstev, lépe, nebo spíše hůře, jedli, což se jim pak odrazilo na chrupu,“ popsal výzkumník.

Právě podobná zjištění archeologům otevírají cestu k velkému množství analýz. Ty ze středověké vesnice ale budou probíhat už spíš jen od počítače. Celou lokalitu se totiž výzkumníci chystají digitalizovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Ministryně Mrázová odmítla výzvy k rezignaci, předpisy prý neporušila

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) odmítla opoziční výzvy k rezignaci. Tvrdí, že nikdy nepřekročila zákonné hranice a nezneužila politickou funkci ve svůj vlastní prospěch. Informace serveru Seznam Zprávy o obecním bytě či stavbách na pozemku v rozporu s územním plánem města pokládá za „vytržené z kontextu“. Její rezignaci požadují opoziční Piráti, STAN a TOP 09. Vytýkají jí i manažerská pochybení u přípravy stavebního zákona.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

VideoReportéři ČT zmapovali situaci kolem ústecké „díry“

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.
21. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026
Načítání...