Nastávající matky ve středověku „chránil“ při porodu speciální pás

Ženy ve středověké Anglii se během porodu uklidňovaly speciálními pásy. Pomůcky, na kterých byly vyobrazené různé náboženské symboly, měly pro nastávající matky sloužit jako ochrana. Konkrétním využítím těchto porodních pásů se zabývala nová analýza, kterou zveřejnil časopis Royal Society Open Science.

Porody ve středověké Evropě byly spojené s vysokým rizikem závažných zdravotních komplikací. Rodičkám tehdy hrozily různé infekce, které v mnoha případech končily smrtí. Nastávající matky tak často vkládaly naději do různých talismanů. 

Například v Anglii před reformací církev těhotným farnicím zapůjčovala předměty, které jim v tomto ohledu měly přinést „boží ochranu“. Kromě amuletů či kamenů byly tehdy velmi oblíbené i takzvané porodní pásy. 

O tom, jak přesně je středověké Angličanky nosily, až doposud chyběly důkazy. To nyní změnila studie, kterou provedli britští vědci. Výzkumný tým měl k dispozici jeden z několika dochovaných pásů a jeho rozbor ukázal, že nastávající matky tuto pomůcku neodložily ani při samotném porodu. 

Pás, který experti analyzovali, je zhotovený ze čtyř k sobě spojených pruhů pergamenu z ovčí kůže. Podle vědců předmět vznikl v pozdním středověku –⁠ tedy na konci patnáctého nebo na počátku šestnáctého století –⁠ a zdobí jej několik náboženských symbolů.

Stopy tělesné tekutiny i obilovin

„V určitých fázích jsme si mysleli, že natrefíme na krev nebo třeba na myší exkrementy, uvedla jedna z autorek studie Natalie Goodisonová z Univerzity v Durhamu. Namísto toho ale vědci pomocí neinvazivní techniky na porodním pásu našli například stopy cervikovaginální tekutiny, poznamenala hlavní autorka výzkumu Sarah Fiddymentová z Univerzity v Cambridgi.

Kromě toho vědci narazili také na pozůstatky medu, mléka, vajec, luštěnin či některých obilovin. Tyto produkty se podle historických textů v minulosti používaly k ošetření matek i novorozeňat. 

Analýza tak potvrzuje předpoklad, že se rodičky ve středověku obracely k různým rituálům, pověrám a náboženským praktikám, které hraničily s magií. Během reformace však úřady takzvané porodní pásy začaly zakazovat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 18 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 19 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 22 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 23 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...