Nastávající matky ve středověku „chránil“ při porodu speciální pás

Ženy ve středověké Anglii se během porodu uklidňovaly speciálními pásy. Pomůcky, na kterých byly vyobrazené různé náboženské symboly, měly pro nastávající matky sloužit jako ochrana. Konkrétním využítím těchto porodních pásů se zabývala nová analýza, kterou zveřejnil časopis Royal Society Open Science.

Porody ve středověké Evropě byly spojené s vysokým rizikem závažných zdravotních komplikací. Rodičkám tehdy hrozily různé infekce, které v mnoha případech končily smrtí. Nastávající matky tak často vkládaly naději do různých talismanů. 

Například v Anglii před reformací církev těhotným farnicím zapůjčovala předměty, které jim v tomto ohledu měly přinést „boží ochranu“. Kromě amuletů či kamenů byly tehdy velmi oblíbené i takzvané porodní pásy. 

O tom, jak přesně je středověké Angličanky nosily, až doposud chyběly důkazy. To nyní změnila studie, kterou provedli britští vědci. Výzkumný tým měl k dispozici jeden z několika dochovaných pásů a jeho rozbor ukázal, že nastávající matky tuto pomůcku neodložily ani při samotném porodu. 

Pás, který experti analyzovali, je zhotovený ze čtyř k sobě spojených pruhů pergamenu z ovčí kůže. Podle vědců předmět vznikl v pozdním středověku –⁠ tedy na konci patnáctého nebo na počátku šestnáctého století –⁠ a zdobí jej několik náboženských symbolů.

Stopy tělesné tekutiny i obilovin

„V určitých fázích jsme si mysleli, že natrefíme na krev nebo třeba na myší exkrementy, uvedla jedna z autorek studie Natalie Goodisonová z Univerzity v Durhamu. Namísto toho ale vědci pomocí neinvazivní techniky na porodním pásu našli například stopy cervikovaginální tekutiny, poznamenala hlavní autorka výzkumu Sarah Fiddymentová z Univerzity v Cambridgi.

Kromě toho vědci narazili také na pozůstatky medu, mléka, vajec, luštěnin či některých obilovin. Tyto produkty se podle historických textů v minulosti používaly k ošetření matek i novorozeňat. 

Analýza tak potvrzuje předpoklad, že se rodičky ve středověku obracely k různým rituálům, pověrám a náboženským praktikám, které hraničily s magií. Během reformace však úřady takzvané porodní pásy začaly zakazovat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 6 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 8 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...