Při průzkumu malého horního nádvoří hradu Grabštejn na Liberecku objevili archeologové raně středověké hradiště. Dobu jeho vzniku ale podle archeoložky národního památkového ústavu Renaty Tišerové neznají, objevená keramika zřejmě pochází až z jeho závěrečné fáze. Nejasná zůstane také podoba hradiště, bližšímu průzkumu totiž brání věž, která zde dnes stojí.
Archeologové našli na nádvoří Grabštejna základy středověkého hradiště
Příhraniční hrad Grabštejn se nachází na skalnatém kopci nad obcí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, archeologům se ale při výzkumu podařilo potvrdit, že toto místo bylo osídleno mnohem dříve. „Potvrdili jsme existenci raně středověkého hradiště, které zde existovalo před výstavbou středověkého hradu,“ uvedla Tišerová.
Podle ní se ale mohou jen dohadovat, jak opevnění vypadalo. „Hmotu samotného hradiště bohužel prozkoumat nemůžeme, protože nám ho kryje stavba věže a části budovy, které se říká Ostrý roh, takže se k té části lokality dnes už bez nějakých razantních zásahů nemůžeme dostat,“ řekla.
Podle ní je ale zřejmé, že hradiště bylo umístěné na nejvyšším výchozu skalního podloží. „A po zániku raně středověkého hradiště někdy na přelomu 12. a 13. století pak došlo pravděpodobně k výstavbě středověkého hradu,“ dodala.
Středověké hradiště pod nádvořím hradu Grabštejn
Archeologický průzkum na hradě Grabštejn
Cihly na přestavbu hradu se vyráběly na místě
Průzkum archeologům poodhalil i zvláštnost z 16. století, když byl gotický hrad přestavován na velkolepé renesanční sídlo. „Přímo na horním nádvoří byla lokální výroba cihel, které byly následně použité k výstavbě renesančních křídel, což je poměrně neobvyklá záležitost,“ uvedla Tišerová. Mnohem obvyklejší i tehdy bývalo, že se cihly vozily hotové z cihelen. Podle archeoložky ale v tomto případě zřejmě bylo výhodnější dovézt na hrad jen materiál a až tam cihly vyrábět.
Výzkum také potvrdil, že jednotlivé objekty Grabštejna stojí na původních základech jen částečně. „Jeden z paláců je vystavěn na vrcholně středověké hradbě, která původně kryla polohu hradu. Hradba byla pobořena a následně využita jako základové zdivo a na ní došlo k výstavbě novověkého zámku. A část staveb se nachází dnes již volně v prostoru, což jsme původně nepředpokládali. Minimálně jedna stavba středověkého hradu se zcela vymyká půdorysu dnešního zámku,“ dodala Tišerová.
Archeologové nádvoří zkoumali od začátku června, terénní práce by měly skončit tento týden. Podle Tišerové by chtěli návštěvníky Grabštejna s průběhem a výsledky svého výzkumu seznámit příští rok. Do hradní expozice by také měly přibýt nalezené artefakty, k tomu ale dojde až příští rok po konzervaci.
Posledními soukromými vlastníky Grabštejna byli Clam-Gallasové, kteří hrad získali v roce 1704. Postarali se o přestavbu dolního předhradí, kde vznikl Nový zámek. Po druhé světové válce převzal Grabštejn stát a až do roku 1989 v něm působila armáda. Dnes jí patří jen někdejší Nový zámek, hrad je přístupný veřejnosti.
