Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
V době před asi 2200 lety stálo nedaleko Hradce Králové, na místě, kudy v budoucnu povede dálnice, sídliště. Kdyby kolem něj někdo tehdy projížděl, zaslechl by výkřiky v keltštině, zvuky hospodářských zvířat, ale také nečekaně mnoho ruchu spojeného s řemesly – možná praskání rozbíjené keramiky, určitě rány spojené s ražbou mincí.
Až do loňského roku o existenci tohoto sídla nikdo netušil, narazili na něj královéhradečtí archeologové, když prováděli standardní archeologický průzkum v trase dálnice D35. „Už když jsme začali provádět první práce, naráželi jsme na artefakty, které naznačovaly, že jsme natrefili na něco velkého,“ popsal pro Českou televizi archeolog Matouš Holas. „Kdyby se ta dálnice nestavěla, tak by se tohle sídliště nenašlo,“ míní.
Obchodní a výrobní centrum
Sídliště nebylo chráněné hradbami, nešlo tedy o typické keltské oppidum. Podle archeologů se zřejmě jednalo o nadregionální obchodní a výrobní centrum, které bylo napojené na dálkové obchodní trasy, hlavně na slavnou Jantarovou stezku. Svědčí o tom právě nálezy jantaru, ale také obrovského množství zlatých a stříbrných mincí. A také důkazy o výrobě luxusní keramiky.
Podle Holase mělo toto sídliště rozlohu asi 25 hektarů, tedy čtvrt milionu metrů čtverečních. Vzniklo přibližně ve čtvrtém století před naším letopočtem, vrcholná fáze osídlení spadala do druhého století před naším letopočtem, a zaniklo v prvním století před naším letopočtem. Proč, jak a čí vinou, zatím podle archeologa není jasné. „Na násilný zánik to ale nevypadá, nenašli jsme stopy, které jsou s tím spojené,“ doplnil.
„Bezesporu jde o velmi významnou lokalitu s ekonomickými a společenskými funkcemi. Těmto sídlištím se říká otevřená aglomerace. Jsou to centrální sídliště s různými funkcemi, které později přebírají oppida,“ popsal kontext nálezu vedoucí archeologického terénního výzkumu Univerzity Hradec Králové Ladislav Rytíř. Na výzkumu se podíleli archeologové z této univerzity, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové a společnosti Archaia Praha.
„Z hlediska potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné,“ zhodnotil význam objevu vedoucí archeologického oddělení MVČ Miroslav Novák.
S tímto hodnocením souhlasí také Holas, podle kterého je množství nálezů zcela mimořádné. „Jedná se asi o třináct tisíc sáčků s nálezy,“ přiblížil objem zatím odhalených artefaktů Holas. Pro srovnání: slavné naleziště La Téne, po němž dostala doba laténská své jméno, mělo „pouhých“ 2500 předmětů.
Archeologové v lokalitě objevili jak množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, tak i zlomky keramických nádob, základy obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné nebo dvou svatyní. O zapojení do dálkového obchodu tehdejších obyvatel osady svědčí i již zmíněné nálezy baltského jantaru, platidel a důkazy o výrobě luxusní keramiky.
„Kolekce mincí a dokladů mincovní výroby se vymyká nálezům odpovídajícím běžnému soudobému osídlení. Právě proto se předpokládá centrální obchodní, výrobní, společenská a správní role sídliště v širším regionu. Vysoký počet ztrátových mincí odráží vysokou frekvenci lidí v lokalitě. Některé z nich navíc dokládají kontakty i s poměrně vzdálenými evropskými oblastmi,“ doplnili archeologové.
Z hlediska počtů nalezených mincí je to podle něj druhá nejvýznamnější lokalita v Česku, první je takzvaná otevřená aglomerace v Němčicích nad Hanou v Olomouckém kraji. O kontaktech s Římskou republikou, západní Evropou, středním Podunajím a jihovýchodní částí kontinentu dávají podle vědců tušit nalezené části kovových nádob, úlomky zrcadel, mince nebo šperky. „Nálezy jantaru poukazují na napojení na Jantarovou stezku spojující Pobaltí a Středomoří,“ řekl Rytíř.
Objev je podle něj výjimečný i tím, že odkryté osídlení z doby laténské bylo téměř nenarušené intenzivní zemědělskou činností a nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů.
Občanská pomoc
Matouš Holas zase oceňuje, jak v tomto případě zafungovala spolupráce mezi archeology a amatérskými „detektoráři“. Muzeum už několik let s těmito nadšenci spolupracuje; teď se jich asi desítka do průzkumu přímo zapojila, když pod kontrolou archeologů prohledávali pomocí svých citlivých přístrojů systematicky celou oblast a pomohli tak ke zvládnutí rozsáhlého výzkumu. „Tři roky jsme s nimi komunikovali, tři roky jsme je vybírali. Když jsme hledali ty nejlepší pro tento výzkum, mohli jsme si vybírat z asi tří stovek zájemců,“ podotkl archeolog.
Podle Holase je vlastně archeologický výzkum teprve na začátku. Teď vědci budou spoustu let detailně analyzovat všechny artefakty, kosterní a další nálezy. Ty by jim mohly prozradit řadu informací nejen o tomto starověkém sídlu, ale i obecně o Evropě v této době, o Keltech a minulosti našeho území.
Královéhradečtí archeologové už pracují na navázání spolupráce s experty z mnoha ústavů a pracovišť, které budou schopné provést analýzu artefaktů z místa.
