Keltové

Chtějí být první českou kapelou, která se zúčastní výjimečné mezinárodní akce, jakou je mistrovství světa dudáckých bandů. Blue Squadron Pipe Band za pár dní odjíždí do skotského Glasgow, kde se 16. a 17. srpna představí v konkurenci dalších takových kapel. Vedoucí skupiny Jakub Kocián v Událostech, komentářích sdělil, že „jeho“ formace si jede pro zkušenosti. „Sen každého dudáka je dostat se do Glasgow,“ prozradil s tím, že v Česku se navíc rozmáhá keltská kultura a spoustě lidí je tato hudba blízká.

Využívání genetické analýzy v archeologii umožňuje rekonstruovat velmi přesně rodinné vazby u lidí, kteří žili v dávno zaniklé minulosti. Teď tuto metodu vědci využili na ranou keltskou kulturu a odhalili v ní nečekanou společenskou strukturu.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích otevřelo výstavu nazvanou Keltové na jihu Čech Boiohaema. Expozice se skládá z archeologických nálezů, které dokládají nejen přítomnost Keltů na území dnešního Jihočeského kraje, ale také mají ukázat život lidí v době železné s jejich ekonomikou, řemesly, výtvarným projevem i náboženstvím.

Tvary, různé suroviny a nespočet druhů jsou nejčastěji dochovanými tradicemi při pečení cukroví. Dospělí i děti si Vánoce bez něj neumí představit. Dříve lidé věřili, že má magickou moc, která ochrání rodinu i obydlí před temnými silami. Na stůl pokládali všechno, co si přáli mít v úrodě následující rok, ať už to bylo pečivo z bílé a žitné mouky, sušené ovoce, houby a ořechy, které měly zajistit plodnost a hojnost. Dnes jsou to vanilkové rohlíčky, linecké, perníčky nebo třeba vosí hnízda, která na vánočním stole nesmí chybět.

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Archeologové ze společnosti Archaia objevili při průzkumu v místě budoucí D55 keltskou železářskou pec, která pochází ze třetího století před naším letopočtem. Nález je o to cennější, že navazuje na objev pozůstatků osady ze stejného období.

Jedna z nejvýznamnějších archeologických památek v Česku, hradiště Závist, má projít obnovou. Středočeský kraj chystá na kopci u Dolních Břežan proměnu místa tak, aby se keltské sídlo přiblížilo podobě, jakou mívalo v minulosti. Nový plán má ale i své odpůrce, kteří proti němu sepsali petici. Obávají se betonových prvků na úkor zeleně.

Čtyři tisíce let starou vesnici objevili archeologové během průzkumu v Podbořanech na severu Čech. Na místě, kde má stát nový sběrný dvůr, našli také rozsáhlé pohřebiště a keltskou keramickou pec.

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

Železné hory se na jaře 1991 staly chráněnou krajinnou oblastí. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo část Českomoravské vrchoviny o rozloze téměř tří set kilometrů čtverečních po deseti letech snah ochranářů přírody. I díky nim se tamní těžba barytu a zinku musela skrýt pod zem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V keltském archeoskanzenu v Nasavrkách na Chrudimsku vzniká nová stavba, dům náčelníka. Keltové se při stavbách inspirovali antickou kulturou. Náčelníkovo obydlí tak nabídne  návštěvníkům pohled do historie datované před narozením Ježíše Krista. Objekt i s vybavením bude kompletní v hlavní sezoně. „Skanzen letos slaví desetileté výroči, k jubileu chystá v novém objektu specializovanou výstavu“, řekl předseda spolku Boii Ondřej Vojtíšek.

Zatímco každoročně koncem dubna v mnoha českých městech a vesnicích obvykle vzplanou ohně s figurínami čarodějnic, letos tradici opět kvůli pandemii postihnou koronavirová opatření. Svátek má ovšem dlouhou historii, „ohnivé“ oslavy totiž mají kořeny až v časech keltské kultury, kterou přitom dodnes vyznávají mnozí nadšenci či samozvaní věřící a duchovní. Pohané však během svátků nepořádají průvody čarodějnic ani nekladou figury do ohňů, nýbrž se hlásí k posvátné minulosti tradice.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Archeologové objevili u Brandýsa nad Labem hrob keltského bojovníka s dochovanými zbraněmi – mečem, kopím a štítem. Nález pocházející ze čtvrtého století před naším letopočtem našli při průzkumu předcházejícímu výstavbě plánovaného obchvatu. Ostatky převezli do laboratoře, kde je budou zkoumat spolu s antropology.

Tehdy v červnu léta Páně 1771 to v Podmoklech (zřejmě nomen omen) na Rokycansku vypadalo, že se snad nebe nezavře. Neustávající proudy vody podemlely i břeh místního potoka, a jen tak se mohlo stát, že když se nádeník Janota klouzal, jako už tolikrát předtím, po mokré stráni, všimnul si, jak se v bahnitém sesuvu cosi blýská.

Téměř padesát hrobů z doby Přemyslovců odkryli archeologové v obci Zbečno nedaleko Křivoklátu. Pohřebiště podle nich pochází z přelomu 11. a 12. století, kdy v obci stál lovecký dvůr knížat. Záchranný archeologický výzkum ve Zbečně probíhá od letošního 16. ledna.

Řidiče projíždějící Rakovnickem zřejmě čeká brzy neobvyklá podívaná. Na kruhovém objektu v Novém Strašecí by mohli míjet hlavu keltského druida. Třímetrová socha připomene třiceticentimetrovou opukovou plastiku, která byla nalezena v tomto regionu a patří ke stěžejním památkám keltské Evropy. Návrh ještě musí projít zastupitelstvem, reakce jsou rozporuplné.