Archeologové našli kousek za Prahou výjimečný hrob pravěkého válečníka

Nahrávám video
Archeologové odkryli hrob válečníka ze starší doby železné
Zdroj: ČT24

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

„V té době byli v podobných hrobech pohřbíváni významní lidé,“ vysvětluje Miloš Roháček z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Význam tohoto válečníka i jeho společenskou roli dokládá například hrot kopí u jeho těla. „Hroby z tohoto období nejsou na našem území příliš časté, proto je to důležitý objev pro lepší poznání pravěku u nás,“ dodává vědec.

Kromě kostry z doby halštatské archeologové našli v hrobě také asi třicet keramických nádob, šperky nebo zbraně. Rovněž se tam nacházela také kostra zvířete, zřejmě ovce, která sloužila jako dar pro zemřelého.

Jeho kosti ještě prozkoumá antropolog, může díky nim zjistit podrobnosti o jeho životě – může se tak povést odhalit například to, jaké měl nemoci, jaký byl jeho životní styl, nebo dokonce, co tvořilo jeho jídelníček.

Archeoložka Lucia Mattiello z Ústavu archeologické památkové péče upozorňuje, že podle vyjádření antropologa je tato kostra nečekaně útlá, takže by se mohlo dokonce jednat o ženu, což by byl velmi výjimečný nález. „Kdyby to byla žena s takhle výsadními milodary, znamenalo by to její výjimečné postavení a byla by to výjimka.“

Právě i možnost, že šlo o ženu, by měl potvrdit nebo vyvrátit další výzkum kostry.

Doba halštatská

Statenice byly osídlené od pradávna, asi od pátého tisíciletí před naším letopočtem, první lidé se tu objevovali už se začátkem zemědělství. Vědci ale z tohoto místa zatím neznali příliš nálezů z doby halštatské – proto je aktuální nález důležitý. 

Toto období, jemuž se také říká starší doba železná, se v české archeologii datuje do doby od roku 800 do 400 před naším letopočtem. Tehdy se u nás rozvíjely technologie zpracování železa, rostlo bohatství místních a také vznikaly společenské elity – právě jejich hroby jsou plné dražších a náročnějších předmětů. Přibývá také důkazů, že lidé tehdy obchodovali s vyspělými zeměmi, například ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...