Archeologové našli kousek za Prahou výjimečný hrob pravěkého válečníka

Nahrávám video
Archeologové odkryli hrob válečníka ze starší doby železné
Zdroj: ČT24

Nečekaný nález oznámili archeologové ve Statenicích u Prahy. Podařilo se jim tam objevit hrob válečníka ze starší doby železné. Jeho podoba podle badatelů naznačuje, že šlo o významnou osobnost, charakter kostry navíc otevírá možnost, že šlo o ženu, což by byl ještě vzácnější nález.

„V té době byli v podobných hrobech pohřbíváni významní lidé,“ vysvětluje Miloš Roháček z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Význam tohoto válečníka i jeho společenskou roli dokládá například hrot kopí u jeho těla. „Hroby z tohoto období nejsou na našem území příliš časté, proto je to důležitý objev pro lepší poznání pravěku u nás,“ dodává vědec.

Kromě kostry z doby halštatské archeologové našli v hrobě také asi třicet keramických nádob, šperky nebo zbraně. Rovněž se tam nacházela také kostra zvířete, zřejmě ovce, která sloužila jako dar pro zemřelého.

Jeho kosti ještě prozkoumá antropolog, může díky nim zjistit podrobnosti o jeho životě – může se tak povést odhalit například to, jaké měl nemoci, jaký byl jeho životní styl, nebo dokonce, co tvořilo jeho jídelníček.

Archeoložka Lucia Mattiello z Ústavu archeologické památkové péče upozorňuje, že podle vyjádření antropologa je tato kostra nečekaně útlá, takže by se mohlo dokonce jednat o ženu, což by byl velmi výjimečný nález. „Kdyby to byla žena s takhle výsadními milodary, znamenalo by to její výjimečné postavení a byla by to výjimka.“

Právě i možnost, že šlo o ženu, by měl potvrdit nebo vyvrátit další výzkum kostry.

Doba halštatská

Statenice byly osídlené od pradávna, asi od pátého tisíciletí před naším letopočtem, první lidé se tu objevovali už se začátkem zemědělství. Vědci ale z tohoto místa zatím neznali příliš nálezů z doby halštatské – proto je aktuální nález důležitý. 

Toto období, jemuž se také říká starší doba železná, se v české archeologii datuje do doby od roku 800 do 400 před naším letopočtem. Tehdy se u nás rozvíjely technologie zpracování železa, rostlo bohatství místních a také vznikaly společenské elity – právě jejich hroby jsou plné dražších a náročnějších předmětů. Přibývá také důkazů, že lidé tehdy obchodovali s vyspělými zeměmi, například ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 17 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...