Kruhový objezd v Novém Strašecí má strážit hlava Kelta. Někteří nad tím kroutí hlavou

Nahrávám video

Řidiče projíždějící Rakovnickem zřejmě čeká brzy neobvyklá podívaná. Na kruhovém objektu v Novém Strašecí by mohli míjet hlavu keltského druida. Třímetrová socha připomene třiceticentimetrovou opukovou plastiku, která byla nalezena v tomto regionu a patří ke stěžejním památkám keltské Evropy. Návrh ještě musí projít zastupitelstvem, reakce jsou rozporuplné.

Vzácná památka je datována do třetího století před naším letopočtem. Hlavu, rozbitou na několik kusů, našel v roce 1943 Josef Šlajchrt v pískovně u Mšeckých Žehrovic. Zavolal pracovníky Národního muzea, kteří kamennou hlavu patrně keltského druida převezli do muzea. V utajení, aby se o objevu nedozvěděli nacisté.

„Měli jsme v těch místech pole a jeho součástí byla pískovna. Při těžbě písku se tam objevily kusy opuky. Vzal je domů a dal do krabice pod postel. Mně v té době byl rok a s těmi kousky jsem si hrál. Měl jsem dražší hračku než některý mahárádža,“ vzpomíná syn nálezce František Šlajchrt. Jen pojistka keltské hlavy se v současnosti pohybuje okolo 100 milionů korun.

Zneuctění, nebo uctění památky?

Podle kritiků připomínka tak vzácné památky na kruhový objezd nepatří. „Oslovili jsme několik odborníků a většina se k tomu staví tak, že jde o zneuctění,“ namítá například Pavel Novák z iniciativy Společně pro Nové Strašecí a Pecínov. „Já to podporuju, protože si myslím, že region Novostrašnicka bude vnímán atraktivněji,“ domnívá se naopak starosta Nového Strašecí Karel Filip (ČSSD).

S připomínkou vzácného objevu mají částečně problém i obyvatelé obce, na jejímž území k nálezu došlo. „Mají pocit, že nám chce Nové Strašecí hlavu ukrást, což určitě není pravda,“ vysvětluje starostka Mšeckých Žehrovic Romana Metelková (SNK Mšecké Žehrovice a Lodenice). Ona sama prý vítá, že by socha na kruhovém objezdu mohla k významnému nálezu přitáhnout větší pozornost.  

Třímetrová plastika se bude od původní sochy lišit. Měla by být kompletní, zatímco pravému druidovi část hlavy chybí, chybějící díl se nenašel. 

Originál vystaví v Olomouci

Originál se vystavuje méně často než třeba korunovační klenoty, roli hraje nejen významnost památky, ale i křehkost opuky, z níž je vytvořena. Hlava je uschována v depozitáři Národního muzea, a pokud ho opustí, provází ji eskorta.

V nejbližší době si ji budou moci prohlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci. Tamní výstava, věnovaná největším záhadám a tajemstvím světa, představí mezi koncem ledna a května také třeba obří repliku sochy Moai nebo maketu takzvané Ďáblovy bible.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 17 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled