Archeologie strana 5 z 5

Evropští zemědělci začali pít a používat mléko přibližně před 7400 lety. Svědčí o tom nález stop mléčného tuku na keramice z období zhruba 5400 let před naším letopočtem. Jedná se zřejmě o nejstarší důkaz konzumace mléka v Evropě.

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Z muzea v ukrajinském Melitopolu zmizela po ruském záboru města cenná, drahokamy vykládaná čelenka z doby vlády hunského náčelníka Attily. Památka stará patnáct set let patří k nejvzácnějším artefaktům z období Attilovy vlády spadající do 5. století. O krádeži informovala agentura AP.

Rtuť je toxická látka, to ví dnes každé malé dítě. Zjevně to ale netušili staří Mayové, kteří ji využívali k mnoha účelům. Nový výzkum ukazuje, že dokázala proniknout i do půdy a vody a je v nich ve zvýšené koncentraci dodnes.

Klášter v Milevsku na Písecku poprvé veřejně vystavil svatý hřeb - vzácnou relikvii, která podle legendy pochází přímo z kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. Hřeb objevili před dvěma lety archeologové v mohutné zdi milevského kostela svatého Jiljí. Od té doby prošel řadou zkoumání a expertíz. Aktuálně archeologové dokončili analýzu zdobené schránky, v níž byl artefakt uložen.

Archeologové v indonéské jeskyni objevili zatím nejstarší důkaz chirurgické amputace. Na místě našli 31 tisíc let staré tělo, které vykazovalo známky odstranění nohy. Jejich objev posouvá první provedení této komplikované operace o více než 24 tisíc let. Podle archeologů se o osobu po zákroku starala její starověká komunita několik let až do její smrti.

Pražský magistrát dokončil rekonstrukci barokního Clam-Gallasova paláce na Mariánském náměstí. Trvala od roku 2018 a vyšla zhruba na 569 milionů korun s DPH. Obnovenou památku otevřeli zástupci města, veřejnosti se ale poprvé otevře 28. září. V příštím roce pak dostane prostory k dispozici Muzeum města Prahy (MMP), které tam zřídí expozice věnované barokní Praze. V přízemí paláce plánuje město restauraci nebo obchody.

Pozůstatky monumentální kruhové stavby z mladší doby kamenné, takzvaného rondelu, zkoumají archeologové v pražské Vinoři. Průzkum rondelu, vybudovaného téměř před sedmi tisíci lety, zatím prokázal, že měl neobvyklý půdorys, zbytky objektu jsou výjimečně zachovalé. Zástupci Akademie věd o tom informovali v tiskové zprávě. Tým chce pozůstatky stavby postupně odkrýt téměř v celém jejich rozsahu.

Ve Starém Městě na Uherskohradišťsku otevřeli Cyrilometodějské centrum Slováckého muzea. Jeho součástí jsou moderní expozice, archeologické pracoviště, depozitáře, knihovna s badatelským zázemím a výukový sál. Výstavba třípatrové budovy začala koncem roku 2019, i s úpravou tří blízkých archeologických lokalit přišla téměř na 123,5 milionu korun.

V Havlíčkově Brodě našli archeologové na bývalém hřbitově u děkanského kostela několik hromadných hrobů. Podle prvního předpokladu by v nich mohly být uložené oběti husitských válek. Některé kosterní ostatky budou podrobené antropologickému zkoumání. Průzkum v terénu se provádí od začátku července v souvislosti s obnovou další části městského parku Budoucnost. Potrvá ještě dva až čtyři týdny, řekl Jan Vizner ze společnosti Archaia, který tam vede archeologické práce.

Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy – ozdoby z různých materiálů, venuše i další lidská zobrazení. Ve všech případech jde o originály, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea ve čtvrtek dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.

Další takzvanou dlouhou mohylu zkoumají archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy u obce Račiněves na Podřipsku. Odkryli hrob významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v severozápadní Evropě.

Čtyři pokoje plné talířů, amfor a dalších předmětů každodenní potřeby objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničila erupce sopky Vesuv. Podle odborníků nález v jednom ze sopečným popelem zasypaných domů ukazuje život tehdejší střední třídy, napsala agentura Reuters.

Rituální sportovní utkání tvořila důležitou součást života Mayů. Nové nálezy ukazují, že do nich zapojovali dokonce i své vládce – a to dokonce posmrtně, v podobě míčů.

Návštěvníci newyorského Metropolitního muzea po dlouhá desetiletí procházeli ze vstupní haly do sálu připomínajícího řecký chrám s mramorovými sochami a sloupořadími, kde si každý snadno dokázal představit korzujícího Sókrata s pergamenem v ruce. Takový obraz antiky – čisté, bezbarvé a holé už by si teď ale lidé odnášet neměli, protože ve sbírkách jsou nově i sochy poseté pestrými barvami, a vypadají tedy tak jako v době svého vzniku.

Čeští archeologové letos na jaře v egyptském Abúsíru objevili a zdokumentovali hrobku staroegyptského hodnostáře, který vlastnil největší dosud nalezený mumifikační depozit. Hrobka pochází zřejmě z počátku pátého století před naším letopočtem. V pátek o tom informovali zástupci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Nový ředitel Archeologického ústavu Brno chce rozvíjet mezinárodní vědeckou spolupráci a věnovat se hlavně tématům, která mají pomáhat i současné společnosti. Důraz bude klást i na vysvětlování výzkumu široké veřejnosti, vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi.

Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v jedenáctém století. A objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy Akademie věd v Praze a v Brně a Národní muzeum.

Zkamenělé ostatky jednoho z nejstarších předchůdců člověka jsou přibližně o milion let starší, než si vědci původně mysleli. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož autoři došli k závěru, že vyhynulá skupina australopitéků (Australopithecus africanus) se po Zemi pohybovala už před 3,4 až 3,7 milionu let.

Archeologové objevili jedno z největších pohřebišť na území Británie. Naleziště s ostatky více než 140 lidí, artefakty až z doby neolitu i důkazy o římské přítomnosti v oblasti odhalili experti ve Wendoveru severozápadně od Londýna, oznámila stanice BBC.

Archeologové a antropologové už řadu let řeší záhadu, která souvisí s odchodem lidí z Afriky před přibližně 60 nebo 70 tisíci lety. Tato migrace byla totiž na rozdíl od všech předchozích pokusů úspěšná. Nová analýza pravěkého nástroje možná přináší odpověď na dosavadní tápání.

Mezinárodní vědecký tým pomocí technologie laserového radaru našel v Bolívii ztracená města civilizací, které tam existovaly ještě před příchodem evropských kolonizátorů. Archeologové výsledky popsali v odborném časopise Nature.

Mumifikované ostatky několika malých dětí zmrzlých na sopce v jižním Peru ukrývaly víc než půl tisíciletí informace o jejich posledních dnech. Vědci z nich teď získali nové důkazy o tom, jak Inkové připravovali dětské oběti na smrt.

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).