Tři tisíce let staré hedvábí propojovalo nebe a zemi

Čínští archeologové objevili tři tisíce let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan. Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam už pro starověkou civilizaci království Šu z doby bronzové. Hedvábí se podle vědců používalo k rituálům, při kterých mělo dojít ke spojení mezi zemí a nebem.

„Přítomnost zbytků hedvábí, které jsme našli v obětních jámách v San-sing-tuej, (...) poskytuje archeologické důkazy o Hedvábné stezce, která vedla jihozápadní částí starověké Číny,“ stojí ve studii, kterou publikoval tým z Čínského národního muzea hedvábí a ze Sečuánského výzkumného centra kulturních památek a archeologie.

Hedvábí napomohlo k vytvoření Hedvábné stezky, která propojovala Čínu se Západem a skrze kterou si lidé ve starověku vyměňovali zboží a vědomosti.

San-sing-tuej, centrum starověkého království Šu, mělo dlouhou tradici pěstování bource morušového a hedvábnictví. Pro ekonomiku království bylo nepostradatelné.

„Jde o první objev hedvábí v San-sing-tuej, který nám nabízí pohled na to, jak starověcí lidé vyjadřovali svou víru a kulturní identitu,“ uzavírají své závěry autoři studie. Lokalita San-sing-tuej je tak nyní klíčová pro pochopení silné role hedvábí při utváření raných civilizací, píše server Archaeology News.

Všestranné hedvábí

Hedvábí hrálo oproti ostatním materiálům využívaným pro výrobu oblečení ve starověku „zcela jinou ligu“. Bylo extrémně pevné a současně i krásné – lehké, jemné a lesklé. Kombinovalo tedy rovnou více rolí současně.

Zásadní byly i jeho vlastnosti, jež ho předurčovaly pro vojenské využití: pod brněním zabraňovalo úplnému proniknutí šípu do těla; ten se dal pak mnohem snadněji vyjmout z rány. Až ve dvacátém století vědci popsali, že má navíc silné antibakteriální účinky.

I když hedvábí vypadá lehce a průhledně, má výborné izolační vlastnosti. To znamená, že dokáže dobře regulovat tělesnou teplotu: v létě chladí a v zimě zahřívá. To je dáno jeho schopností absorbovat a uvolňovat vlhkost, což přispívá k pohodlí uživatele. Ve spojení s jeho lehkostí to umožňovalo, aby vojáci překonávali dlouhé trasy v rozmanitém klimatu.

Navíc se snadno upravuje a zpracovává, barví a díky jeho lehkosti se i snadno transportuje, což umožnilo dálkový obchod s ním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.