Tři tisíce let staré hedvábí propojovalo nebe a zemi

Čínští archeologové objevili tři tisíce let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan. Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam už pro starověkou civilizaci království Šu z doby bronzové. Hedvábí se podle vědců používalo k rituálům, při kterých mělo dojít ke spojení mezi zemí a nebem.

„Přítomnost zbytků hedvábí, které jsme našli v obětních jámách v San-sing-tuej, (...) poskytuje archeologické důkazy o Hedvábné stezce, která vedla jihozápadní částí starověké Číny,“ stojí ve studii, kterou publikoval tým z Čínského národního muzea hedvábí a ze Sečuánského výzkumného centra kulturních památek a archeologie.

Hedvábí napomohlo k vytvoření Hedvábné stezky, která propojovala Čínu se Západem a skrze kterou si lidé ve starověku vyměňovali zboží a vědomosti.

San-sing-tuej, centrum starověkého království Šu, mělo dlouhou tradici pěstování bource morušového a hedvábnictví. Pro ekonomiku království bylo nepostradatelné.

„Jde o první objev hedvábí v San-sing-tuej, který nám nabízí pohled na to, jak starověcí lidé vyjadřovali svou víru a kulturní identitu,“ uzavírají své závěry autoři studie. Lokalita San-sing-tuej je tak nyní klíčová pro pochopení silné role hedvábí při utváření raných civilizací, píše server Archaeology News.

Všestranné hedvábí

Hedvábí hrálo oproti ostatním materiálům využívaným pro výrobu oblečení ve starověku „zcela jinou ligu“. Bylo extrémně pevné a současně i krásné – lehké, jemné a lesklé. Kombinovalo tedy rovnou více rolí současně.

Zásadní byly i jeho vlastnosti, jež ho předurčovaly pro vojenské využití: pod brněním zabraňovalo úplnému proniknutí šípu do těla; ten se dal pak mnohem snadněji vyjmout z rány. Až ve dvacátém století vědci popsali, že má navíc silné antibakteriální účinky.

I když hedvábí vypadá lehce a průhledně, má výborné izolační vlastnosti. To znamená, že dokáže dobře regulovat tělesnou teplotu: v létě chladí a v zimě zahřívá. To je dáno jeho schopností absorbovat a uvolňovat vlhkost, což přispívá k pohodlí uživatele. Ve spojení s jeho lehkostí to umožňovalo, aby vojáci překonávali dlouhé trasy v rozmanitém klimatu.

Navíc se snadno upravuje a zpracovává, barví a díky jeho lehkosti se i snadno transportuje, což umožnilo dálkový obchod s ním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 3 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 7 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 10 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 11 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
včera v 14:34

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30
Načítání...