Tři tisíce let staré hedvábí propojovalo nebe a zemi

Čínští archeologové objevili tři tisíce let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan. Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam už pro starověkou civilizaci království Šu z doby bronzové. Hedvábí se podle vědců používalo k rituálům, při kterých mělo dojít ke spojení mezi zemí a nebem.

„Přítomnost zbytků hedvábí, které jsme našli v obětních jámách v San-sing-tuej, (...) poskytuje archeologické důkazy o Hedvábné stezce, která vedla jihozápadní částí starověké Číny,“ stojí ve studii, kterou publikoval tým z Čínského národního muzea hedvábí a ze Sečuánského výzkumného centra kulturních památek a archeologie.

Hedvábí napomohlo k vytvoření Hedvábné stezky, která propojovala Čínu se Západem a skrze kterou si lidé ve starověku vyměňovali zboží a vědomosti.

San-sing-tuej, centrum starověkého království Šu, mělo dlouhou tradici pěstování bource morušového a hedvábnictví. Pro ekonomiku království bylo nepostradatelné.

„Jde o první objev hedvábí v San-sing-tuej, který nám nabízí pohled na to, jak starověcí lidé vyjadřovali svou víru a kulturní identitu,“ uzavírají své závěry autoři studie. Lokalita San-sing-tuej je tak nyní klíčová pro pochopení silné role hedvábí při utváření raných civilizací, píše server Archaeology News.

Všestranné hedvábí

Hedvábí hrálo oproti ostatním materiálům využívaným pro výrobu oblečení ve starověku „zcela jinou ligu“. Bylo extrémně pevné a současně i krásné – lehké, jemné a lesklé. Kombinovalo tedy rovnou více rolí současně.

Zásadní byly i jeho vlastnosti, jež ho předurčovaly pro vojenské využití: pod brněním zabraňovalo úplnému proniknutí šípu do těla; ten se dal pak mnohem snadněji vyjmout z rány. Až ve dvacátém století vědci popsali, že má navíc silné antibakteriální účinky.

I když hedvábí vypadá lehce a průhledně, má výborné izolační vlastnosti. To znamená, že dokáže dobře regulovat tělesnou teplotu: v létě chladí a v zimě zahřívá. To je dáno jeho schopností absorbovat a uvolňovat vlhkost, což přispívá k pohodlí uživatele. Ve spojení s jeho lehkostí to umožňovalo, aby vojáci překonávali dlouhé trasy v rozmanitém klimatu.

Navíc se snadno upravuje a zpracovává, barví a díky jeho lehkosti se i snadno transportuje, což umožnilo dálkový obchod s ním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 59 mminutami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 2 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 5 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
včera v 08:30

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie zabila plejtváka obrovského

Skupina více než 60 kosatek na západě Austrálie ulovila a zabila asi 18metrového plejtváka. Napsal to australský web ABC. Incident se odehrál v oblasti, kde se ve velkém množství nachází různorodá mořská flóra a fauna.
11. 4. 2025
Načítání...