Po mnoha trasách Nové hedvábné stezky můžou cestovat i invazní druhy

Projekt Nové hedvábné stezky, který má ještě lépe propojit Čínu se zbytkem světa, vyvolává obavy ekologů. Zvyšuje pravděpodobnost, že se díky lepším a častěji využívaným komunikacím začnou snáz šířit invazní druhy. Ty mohou po mnoha trasách v rámci projektu putovat všemi směry, varuje mezinárodní vědecký tým vedený expertem z Pekingu. Vyzývá proto vlády, aby včas přistoupily k preventivním opatřením.

Čína se před pěti lety rozhodla pro ambiciózní projekt Nové hedvábné stezky. Jeho cílem je propojit víc než 120 zemí světa šesti pozemními a několika námořními koridory, které spojí města i přístavy podél tradičních dopravních cest. Čína věří, že tento plán by mohl zlepšit obchodní výměnu mezi jednotlivými státy, a všechny zúčastněné tak obohatit. Podle vědecké studie zveřejnění v odborném časopise Current Biology na konci ledna ale tato iniciativa představuje také přírodní hrozbu.

Ekologická rizika Nové hedvábné stezky
Zdroj: Current Biology/ ČT24

Přírodovědci, kteří plán Nové hedvábné stezky studovali, varují, že by mohl ohrozit biodiverzitu v zúčastněných zemích. Stouplo by totiž riziko zavlečení invazních druhů, které by vytlačovaly ty původní. Na nepředpověditelné důsledky upozorňují sami čínští vědci.

Podle autorů práce zdůrazňují výsledky potřebu řádného vyhodnocení možných rizik biologických invazí i nutnost jejich proaktivního řešení. „Obáváme se, že většina míst rizikových z pohledu možných invazních organismů leží podél šesti navrhovaných ekonomických koridorů,“ uvedl I-ming Li z čínské Akademie věd.

Vědci odhadli rizika biologické invaze u 816 druhů suchozemských obratlovců, kteří žijí na místech, kudy má Hedvábná stezka vést. Pak do tabulky zanesli, jaké oblasti jsou nejohroženější a jakými druhy. Z ní vyplývá, že přibližně 15 procent rozlohy zemí projektu Nová hedvábná stezka je ohroženo tím, že by se prostřednictvím obchodu do těchto míst mohly dostat nové druhy živočichů. Tyto oblasti se nacházejí v drtivé většině dotčených států.

Invaze možná

Dalším varovným signálem je, že dvě třetiny zemí Hedvábné stezky jsou vhodné pro to, aby se v nich invazní organismy dokázaly dlouhodobě usadit. Podle studie existuje 14 kritických oblastí, které kombinují obě výše uvedená rizika – tedy jak snadnost pronikání, tak i schopnost dlouhodobého usazení. Patří k nim například Karibské ostrovy, severní Afrika, východní Evropa nebo jihovýchodní Asie – a velká část z nich leží v oblastech, kudy mají vést koridory Nové hedvábné stezky.

Data také ukazují, že jednou ze zemí, která by na Novou hedvábnou stezku doplatila v tomto ohledu nejvíc, by byla zřejmě sama Čína. Je tomu tak zejména kvůli vysokému počtu velkých přístavů, jimiž většina zboží – a tedy i zvířat – prochází.

Tým profesora Li na základě těchto zjištění doporučuje urychlené zahájení projektu, který se bude věnovat prevenci, monitorování i rychlé reakci a také efektivní kontrole pohybu cizích tvorů v zemích Nové hedvábné stezky. „Jen to zajistí, že tento projekt bude udržitelný,“ uvedl.

Jejich práce je jen začátek; poskytla základní informace o obratlovcích, kteří představují největší invazní riziko. Aby něco podobného kontrole a monitoringu fungovalo, bylo by podle čínských vědců potřeba, aby se do této iniciativy zapojilo co nejvíc agentur a států, jen tak bude možné rizika invazních druhů minimalizovat.

Vědci také volají po mnohem přísnějších pravidlech pro odhalování těchto invazních druhů, zejména na letištích, v přístavech a na dalších typech dopravních koridorů. Obávají se toho, že v řadě zemí, kudy by Nová hedvábná stezka měla vést, není k takovým kontrolám dostatek technologií, vůle ani finančních zdrojů – a mohou tak ohrozit ostatní účastnické země.

Vědci hodlají v tomto výzkumu pokračovat, chtěli by rozšířit záběr i hloubku studie a popsat, jaké konkrétní druhy by se mohly v budoucnu stát většími hrozbami pro konkrétní země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...