Po mnoha trasách Nové hedvábné stezky můžou cestovat i invazní druhy

Projekt Nové hedvábné stezky, který má ještě lépe propojit Čínu se zbytkem světa, vyvolává obavy ekologů. Zvyšuje pravděpodobnost, že se díky lepším a častěji využívaným komunikacím začnou snáz šířit invazní druhy. Ty mohou po mnoha trasách v rámci projektu putovat všemi směry, varuje mezinárodní vědecký tým vedený expertem z Pekingu. Vyzývá proto vlády, aby včas přistoupily k preventivním opatřením.

Čína se před pěti lety rozhodla pro ambiciózní projekt Nové hedvábné stezky. Jeho cílem je propojit víc než 120 zemí světa šesti pozemními a několika námořními koridory, které spojí města i přístavy podél tradičních dopravních cest. Čína věří, že tento plán by mohl zlepšit obchodní výměnu mezi jednotlivými státy, a všechny zúčastněné tak obohatit. Podle vědecké studie zveřejnění v odborném časopise Current Biology na konci ledna ale tato iniciativa představuje také přírodní hrozbu.

Ekologická rizika Nové hedvábné stezky
Zdroj: Current Biology/ ČT24

Přírodovědci, kteří plán Nové hedvábné stezky studovali, varují, že by mohl ohrozit biodiverzitu v zúčastněných zemích. Stouplo by totiž riziko zavlečení invazních druhů, které by vytlačovaly ty původní. Na nepředpověditelné důsledky upozorňují sami čínští vědci.

Podle autorů práce zdůrazňují výsledky potřebu řádného vyhodnocení možných rizik biologických invazí i nutnost jejich proaktivního řešení. „Obáváme se, že většina míst rizikových z pohledu možných invazních organismů leží podél šesti navrhovaných ekonomických koridorů,“ uvedl I-ming Li z čínské Akademie věd.

Vědci odhadli rizika biologické invaze u 816 druhů suchozemských obratlovců, kteří žijí na místech, kudy má Hedvábná stezka vést. Pak do tabulky zanesli, jaké oblasti jsou nejohroženější a jakými druhy. Z ní vyplývá, že přibližně 15 procent rozlohy zemí projektu Nová hedvábná stezka je ohroženo tím, že by se prostřednictvím obchodu do těchto míst mohly dostat nové druhy živočichů. Tyto oblasti se nacházejí v drtivé většině dotčených států.

Invaze možná

Dalším varovným signálem je, že dvě třetiny zemí Hedvábné stezky jsou vhodné pro to, aby se v nich invazní organismy dokázaly dlouhodobě usadit. Podle studie existuje 14 kritických oblastí, které kombinují obě výše uvedená rizika – tedy jak snadnost pronikání, tak i schopnost dlouhodobého usazení. Patří k nim například Karibské ostrovy, severní Afrika, východní Evropa nebo jihovýchodní Asie – a velká část z nich leží v oblastech, kudy mají vést koridory Nové hedvábné stezky.

Data také ukazují, že jednou ze zemí, která by na Novou hedvábnou stezku doplatila v tomto ohledu nejvíc, by byla zřejmě sama Čína. Je tomu tak zejména kvůli vysokému počtu velkých přístavů, jimiž většina zboží – a tedy i zvířat – prochází.

Tým profesora Li na základě těchto zjištění doporučuje urychlené zahájení projektu, který se bude věnovat prevenci, monitorování i rychlé reakci a také efektivní kontrole pohybu cizích tvorů v zemích Nové hedvábné stezky. „Jen to zajistí, že tento projekt bude udržitelný,“ uvedl.

Jejich práce je jen začátek; poskytla základní informace o obratlovcích, kteří představují největší invazní riziko. Aby něco podobného kontrole a monitoringu fungovalo, bylo by podle čínských vědců potřeba, aby se do této iniciativy zapojilo co nejvíc agentur a států, jen tak bude možné rizika invazních druhů minimalizovat.

Vědci také volají po mnohem přísnějších pravidlech pro odhalování těchto invazních druhů, zejména na letištích, v přístavech a na dalších typech dopravních koridorů. Obávají se toho, že v řadě zemí, kudy by Nová hedvábná stezka měla vést, není k takovým kontrolám dostatek technologií, vůle ani finančních zdrojů – a mohou tak ohrozit ostatní účastnické země.

Vědci hodlají v tomto výzkumu pokračovat, chtěli by rozšířit záběr i hloubku studie a popsat, jaké konkrétní druhy by se mohly v budoucnu stát většími hrozbami pro konkrétní země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 22 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...