Projektem nové Hedvábné stezky se Peking snaží zlepšit vzájemný obchod a zvýšit investice s většinou zemí Asie i dalších světadílů. Propojit má Asii, Evropu a Afriku pomocí sítě železnic, přístavů a další infrastruktury.
Úzkou spolupráci s Čínou prosazuje především prezident Miloš Zeman a jeho okolí. Ve své funkci již Čínu čtyřikrát navštívil, v dubnu se do země chystá popáté, a to právě na summit o Hedvábné stezce. V listopadu v Šanghaji Zeman řekl, že výstavba Hedvábné stezky bude příležitostí pro české stavební a železniční firmy, protože základem stezky je vysokorychlostní železnice.
Zpravodajci přitom ve své zprávě upozorňují také na to, že se cizí tajné služby loni v Česku pokoušely kromě získávání informací posílit vliv své země na zdejší politické a ekonomické struktury. Konkrétní země však zpravodajci nejmenují.
BIS: Výrazně vzrostla aktivita čínských agentů pod diplomatickým krytím
Výroční zprávu v pondělí vydala i Bezpečnostní a informační služba (BIS). Ta varuje, že u nás loni výrazně vzrostla intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Upozorňuje, že nátlakové metody k prosazování čínských zájmů využívali i kariérní diplomaté. Čínský přístup je z toho důvodu podobně hybridní jako v případě Ruska, uvedla BIS.
Čína se podle kontrarozvědky snaží prostřednictvím „českých entit“ narušit jednotnou politiku Evropské unie. Zpravodajsky Číňané cílí na silové resorty a klíčové sektory, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie. Věnují se také ekonomické a vědeckotechnické špionáži.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na zprávu BIS uvedl, že sebevědomý stát nemusí podléhat obavám a zájmem ČR je co nejširší ekonomická spolupráce. „V tomto směru nesmíme zaostat za našimi partnery v EU, kteří právě s Čínou velmi úzce spolupracují v ekonomické oblasti,“ tvrdí mluvčí Hradu.
Zpravodajci upozorňují na kybernetickou špionáž a útoky
Podle zpravodajců také loni pokračovala zvýšená aktivita některých vojensky významných států v kybernetickém prostoru. Nedílnou součástí prosazování globálních hráčů se stále častěji stávaly informační a psychologické operace.
Některé vojensky významné státy prý využívají své kybernetické kapacity zejména v rámci kybernetických špionážních operací, kampaní a útoků. „Jejich typickým zaměřením byly prvky kritické informační infrastruktury, infrastruktury významných vládních institucí, bezpečnostních subjektů a soukromých společností,“ varují zpravodajci.
Kybernetická špionáž podle nich loni zaznamenala opětovně rostoucí tendenci, více využívány byly sofistikovanější formy kybernetické špionáže proti různým vládním, vojenským, veřejným i privátním cílům včetně klíčových částí kritické informační infrastruktury.
Na počátku loňského roku ministerstvo zahraničí potvrdilo, že se stalo terčem hackerského útoku. Útočníci pronikli do e-mailových účtů některých zaměstnanců resortu včetně ministrovy schránky a účtů některých náměstků. Podle expertů musel čin spáchat jiný stát a připomínal útok na internetový systém Demokratické strany v USA. Z tohoto útoku americké tajné služby obvinily Rusko.
