Archeologové hlásí, že v Sýrii našli nejstarší abecedu světa

Až doposud vedly důkazy o nejstarším hláskovém písmu do starověkého Egypta. Nový objev amerických vědců ale naznačuje, že příběh abecedy je zřejmě ještě starší a odehrál se jinde.

Nejstarší známé abecední písmo v lidské historii je podle nejnovějších poznatků vyryté na hliněných válečcích dlouhých jako prst. Našli je archeologové z americké Univerzity Johnse Hopkinse při vykopávkách v Sýrii.

Písmo pochází z doby kolem roku 2400 před naším letopočtem, což znamená, že je starší než ostatní známá abecední písma nejméně o 500 let. Jeho nález mění dosavadní poznatky archeologů o tom, odkud se abecedy vzaly, jak se sdílely v různých společnostech a co to mohlo znamenat pro rané městské civilizace.

Jak písmo změnilo člověka

„Abecedy způsobily převrat v psaní tím, že ho zpřístupnily i lidem mimo královské rodiny a společenskou elitu. Abecední písmo změnilo způsob, jakým lidé žili, jak přemýšleli, jak spolu komunikovali,“ popisuje Glenn Schwartz, profesor archeologie na Univerzitě Johnse Hopkinse, který hliněné válečky objevil. „A tento nový objev ukazuje, že lidé experimentovali s novými komunikačními technologiemi mnohem dříve a na jiném místě, než jsme si dosud představovali,“ doplnil.

Schwartz, který se specializuje na blízkovýchodní archeologii, studuje, jak se vyvíjely rané městské oblasti v celé Sýrii a jak v tomto regionu menší města vznikala. S kolegy z Amsterdamské univerzity vedl šestnáct let trvající vykopávky v Tell Umm-el Marra, jednom z prvních středně velkých městských center v západní Sýrii.

Archeologové tam odhalili hroby datované do starší doby bronzové. Jeden z nejzachovalejších obsahoval šest koster, zlaté a stříbrné šperky, nádobí, hrot kopí a neporušené keramické nádoby. Vedle keramiky našli badatelé čtyři lehce vypálené hliněné válce, na nichž bylo zřetelné abecední písmo. Tedy to neobrázkové, které vytváří obsah skládáním znaků, které odpovídají hláskám nebo slabikám.

Spojené s obchodem

„Válce byly perforované, takže si představuji, že byly přivázané k nějakému jinému předmětu; mohl tak sloužit jako štítek. Možná podrobně popisoval obsah nádoby, možná odkud pocházela nebo komu patřila,“ míní Schwartz. „Ale protože nedokážeme písmo přeložit, můžeme jen spekulovat,“ přiznal.

Stáří hrobů, artefaktů i písma archeologové potvrdili pomocí techniky datování pomocí uhlíku. „Dříve se vědci domnívali, že abeceda byla vynalezena v Egyptě nebo v jeho okolí někdy po roce 1900 před naším letopočtem,“ připomněl Schwartz. „Naše artefakty jsou ale starší a pocházejí z jiné oblasti, což naznačuje, že abeceda může mít zcela jiný příběh vzniku, než jsme si mysleli,“ dodal.

Schwartz tyto artefakty zkoumá už delší dobu, nyní se mu je podařilo datovat. Výsledky prezentoval na konferenci American Society of Overseas Research (Americké společnosti pro zámořský výzkum).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 23 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...