Archeologové hlásí, že v Sýrii našli nejstarší abecedu světa

Až doposud vedly důkazy o nejstarším hláskovém písmu do starověkého Egypta. Nový objev amerických vědců ale naznačuje, že příběh abecedy je zřejmě ještě starší a odehrál se jinde.

Nejstarší známé abecední písmo v lidské historii je podle nejnovějších poznatků vyryté na hliněných válečcích dlouhých jako prst. Našli je archeologové z americké Univerzity Johnse Hopkinse při vykopávkách v Sýrii.

Písmo pochází z doby kolem roku 2400 před naším letopočtem, což znamená, že je starší než ostatní známá abecední písma nejméně o 500 let. Jeho nález mění dosavadní poznatky archeologů o tom, odkud se abecedy vzaly, jak se sdílely v různých společnostech a co to mohlo znamenat pro rané městské civilizace.

Jak písmo změnilo člověka

„Abecedy způsobily převrat v psaní tím, že ho zpřístupnily i lidem mimo královské rodiny a společenskou elitu. Abecední písmo změnilo způsob, jakým lidé žili, jak přemýšleli, jak spolu komunikovali,“ popisuje Glenn Schwartz, profesor archeologie na Univerzitě Johnse Hopkinse, který hliněné válečky objevil. „A tento nový objev ukazuje, že lidé experimentovali s novými komunikačními technologiemi mnohem dříve a na jiném místě, než jsme si dosud představovali,“ doplnil.

Schwartz, který se specializuje na blízkovýchodní archeologii, studuje, jak se vyvíjely rané městské oblasti v celé Sýrii a jak v tomto regionu menší města vznikala. S kolegy z Amsterdamské univerzity vedl šestnáct let trvající vykopávky v Tell Umm-el Marra, jednom z prvních středně velkých městských center v západní Sýrii.

Archeologové tam odhalili hroby datované do starší doby bronzové. Jeden z nejzachovalejších obsahoval šest koster, zlaté a stříbrné šperky, nádobí, hrot kopí a neporušené keramické nádoby. Vedle keramiky našli badatelé čtyři lehce vypálené hliněné válce, na nichž bylo zřetelné abecední písmo. Tedy to neobrázkové, které vytváří obsah skládáním znaků, které odpovídají hláskám nebo slabikám.

Spojené s obchodem

„Válce byly perforované, takže si představuji, že byly přivázané k nějakému jinému předmětu; mohl tak sloužit jako štítek. Možná podrobně popisoval obsah nádoby, možná odkud pocházela nebo komu patřila,“ míní Schwartz. „Ale protože nedokážeme písmo přeložit, můžeme jen spekulovat,“ přiznal.

Stáří hrobů, artefaktů i písma archeologové potvrdili pomocí techniky datování pomocí uhlíku. „Dříve se vědci domnívali, že abeceda byla vynalezena v Egyptě nebo v jeho okolí někdy po roce 1900 před naším letopočtem,“ připomněl Schwartz. „Naše artefakty jsou ale starší a pocházejí z jiné oblasti, což naznačuje, že abeceda může mít zcela jiný příběh vzniku, než jsme si mysleli,“ dodal.

Schwartz tyto artefakty zkoumá už delší dobu, nyní se mu je podařilo datovat. Výsledky prezentoval na konferenci American Society of Overseas Research (Americké společnosti pro zámořský výzkum).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 6 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 8 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 10 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 12 hhodinami
Načítání...