Archeologové hlásí, že v Sýrii našli nejstarší abecedu světa

Až doposud vedly důkazy o nejstarším hláskovém písmu do starověkého Egypta. Nový objev amerických vědců ale naznačuje, že příběh abecedy je zřejmě ještě starší a odehrál se jinde.

Nejstarší známé abecední písmo v lidské historii je podle nejnovějších poznatků vyryté na hliněných válečcích dlouhých jako prst. Našli je archeologové z americké Univerzity Johnse Hopkinse při vykopávkách v Sýrii.

Písmo pochází z doby kolem roku 2400 před naším letopočtem, což znamená, že je starší než ostatní známá abecední písma nejméně o 500 let. Jeho nález mění dosavadní poznatky archeologů o tom, odkud se abecedy vzaly, jak se sdílely v různých společnostech a co to mohlo znamenat pro rané městské civilizace.

Jak písmo změnilo člověka

„Abecedy způsobily převrat v psaní tím, že ho zpřístupnily i lidem mimo královské rodiny a společenskou elitu. Abecední písmo změnilo způsob, jakým lidé žili, jak přemýšleli, jak spolu komunikovali,“ popisuje Glenn Schwartz, profesor archeologie na Univerzitě Johnse Hopkinse, který hliněné válečky objevil. „A tento nový objev ukazuje, že lidé experimentovali s novými komunikačními technologiemi mnohem dříve a na jiném místě, než jsme si dosud představovali,“ doplnil.

Schwartz, který se specializuje na blízkovýchodní archeologii, studuje, jak se vyvíjely rané městské oblasti v celé Sýrii a jak v tomto regionu menší města vznikala. S kolegy z Amsterdamské univerzity vedl šestnáct let trvající vykopávky v Tell Umm-el Marra, jednom z prvních středně velkých městských center v západní Sýrii.

Archeologové tam odhalili hroby datované do starší doby bronzové. Jeden z nejzachovalejších obsahoval šest koster, zlaté a stříbrné šperky, nádobí, hrot kopí a neporušené keramické nádoby. Vedle keramiky našli badatelé čtyři lehce vypálené hliněné válce, na nichž bylo zřetelné abecední písmo. Tedy to neobrázkové, které vytváří obsah skládáním znaků, které odpovídají hláskám nebo slabikám.

Spojené s obchodem

„Válce byly perforované, takže si představuji, že byly přivázané k nějakému jinému předmětu; mohl tak sloužit jako štítek. Možná podrobně popisoval obsah nádoby, možná odkud pocházela nebo komu patřila,“ míní Schwartz. „Ale protože nedokážeme písmo přeložit, můžeme jen spekulovat,“ přiznal.

Stáří hrobů, artefaktů i písma archeologové potvrdili pomocí techniky datování pomocí uhlíku. „Dříve se vědci domnívali, že abeceda byla vynalezena v Egyptě nebo v jeho okolí někdy po roce 1900 před naším letopočtem,“ připomněl Schwartz. „Naše artefakty jsou ale starší a pocházejí z jiné oblasti, což naznačuje, že abeceda může mít zcela jiný příběh vzniku, než jsme si mysleli,“ dodal.

Schwartz tyto artefakty zkoumá už delší dobu, nyní se mu je podařilo datovat. Výsledky prezentoval na konferenci American Society of Overseas Research (Americké společnosti pro zámořský výzkum).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.