Archeologové hlásí, že v Sýrii našli nejstarší abecedu světa

Až doposud vedly důkazy o nejstarším hláskovém písmu do starověkého Egypta. Nový objev amerických vědců ale naznačuje, že příběh abecedy je zřejmě ještě starší a odehrál se jinde.

Nejstarší známé abecední písmo v lidské historii je podle nejnovějších poznatků vyryté na hliněných válečcích dlouhých jako prst. Našli je archeologové z americké Univerzity Johnse Hopkinse při vykopávkách v Sýrii.

Písmo pochází z doby kolem roku 2400 před naším letopočtem, což znamená, že je starší než ostatní známá abecední písma nejméně o 500 let. Jeho nález mění dosavadní poznatky archeologů o tom, odkud se abecedy vzaly, jak se sdílely v různých společnostech a co to mohlo znamenat pro rané městské civilizace.

Jak písmo změnilo člověka

„Abecedy způsobily převrat v psaní tím, že ho zpřístupnily i lidem mimo královské rodiny a společenskou elitu. Abecední písmo změnilo způsob, jakým lidé žili, jak přemýšleli, jak spolu komunikovali,“ popisuje Glenn Schwartz, profesor archeologie na Univerzitě Johnse Hopkinse, který hliněné válečky objevil. „A tento nový objev ukazuje, že lidé experimentovali s novými komunikačními technologiemi mnohem dříve a na jiném místě, než jsme si dosud představovali,“ doplnil.

Schwartz, který se specializuje na blízkovýchodní archeologii, studuje, jak se vyvíjely rané městské oblasti v celé Sýrii a jak v tomto regionu menší města vznikala. S kolegy z Amsterdamské univerzity vedl šestnáct let trvající vykopávky v Tell Umm-el Marra, jednom z prvních středně velkých městských center v západní Sýrii.

Archeologové tam odhalili hroby datované do starší doby bronzové. Jeden z nejzachovalejších obsahoval šest koster, zlaté a stříbrné šperky, nádobí, hrot kopí a neporušené keramické nádoby. Vedle keramiky našli badatelé čtyři lehce vypálené hliněné válce, na nichž bylo zřetelné abecední písmo. Tedy to neobrázkové, které vytváří obsah skládáním znaků, které odpovídají hláskám nebo slabikám.

Spojené s obchodem

„Válce byly perforované, takže si představuji, že byly přivázané k nějakému jinému předmětu; mohl tak sloužit jako štítek. Možná podrobně popisoval obsah nádoby, možná odkud pocházela nebo komu patřila,“ míní Schwartz. „Ale protože nedokážeme písmo přeložit, můžeme jen spekulovat,“ přiznal.

Stáří hrobů, artefaktů i písma archeologové potvrdili pomocí techniky datování pomocí uhlíku. „Dříve se vědci domnívali, že abeceda byla vynalezena v Egyptě nebo v jeho okolí někdy po roce 1900 před naším letopočtem,“ připomněl Schwartz. „Naše artefakty jsou ale starší a pocházejí z jiné oblasti, což naznačuje, že abeceda může mít zcela jiný příběh vzniku, než jsme si mysleli,“ dodal.

Schwartz tyto artefakty zkoumá už delší dobu, nyní se mu je podařilo datovat. Výsledky prezentoval na konferenci American Society of Overseas Research (Americké společnosti pro zámořský výzkum).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 1 hhodinou

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 20 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 20 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 22 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
včera v 07:02

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...