Megalitická stavba v Cornwallu se stovky let spojuje s legendárním králem Artušem. Přezdívá se jí proto Síň krále Artuše. Když ji teď ale prozkoumali archeologové, zjistili, že s vládcem rytířů Kulatého stolu nemá ve skutečnosti nic společného, je totiž o tisíce let starší než první zmínky o tomto bájném panovníkovi.
Král Artuš měl se svými družiníky chránit Anglii před saskou invazí, podle velšských legend se to mělo stát někdy v pátém nebo šestém století našeho letopočtu. Historici sice nemají žádné důkazy o tom, že by doopravdy existoval, ale přesto se po něm jmenuje celá řada míst.
Jedním z těch slavnějších je Síň krále Artuše na Bodminských blatech v Cornwallu. Tvoří ji obdélníkový val z hlíny a kamení, který je ohraničený 56 menhiry, z nichž některé měří až 1,8 metru. Tvar skutečně připomíná obrovskou hodovní síň jako stvořenou k tomu, aby v ní kolem kruhového stolu usedl Artuš bok po boku s Galahadem, Lancelotem, Agravainem a dalšími rytíři. A samozřejmě i čarodějem Merlinem.
Místo krále dobytek
Tato památka, která je pod ochranou organizace Historic England, byla opakovaně prozkoumaná. Už během dvacátého století se definitivně potvrdilo, že spojení s Artušem je nemožné, protože „síň“ je ve skutečnosti mladší. Podle této interpretace se jednalo o ohradu na dobytek přibližně z doby kolem roku 1000 našeho letopočtu. Objevily se ale spekulace, že menhiry mohou naznačovat mnohem starší původ.
A právě to teď potvrdila studie archeologů z několika britských institucí. Objekt podle nich pochází z prehistorických dob, může být starý přes pět tisíc let. A vytvořili jej tedy lidé, kteří patří do neolitické kultury, tedy šlo o dílo civilizace mladší doby kamenné.
Vědci na analýzu použili techniku zvanou opticky stimulovaná luminiscence neboli OSL. Ta se používá k datování doby, kdy byl sediment naposledy vystaven světlu před pohřbením. Díky tomu je tato metoda přesvědčivým důkazem, že stavba nemůže být mladší, než říká nový výzkum.
To zajímavé teprve začne
„Je úžasné, že se nám konečně podařilo datovat stavbu této záhadné památky, která byla dříve opředena mýty a legendami,“ uvedli autoři objevu v tiskovém prohlášení. „Vzhledem k tomu, že památka je o čtyři tisíce let starší, než se původně předpokládalo, musíme ji nyní posoudit v kontextu prehistorické krajiny Bodminských blat a dalších staveb na vřesovišti, které mohly být v té době významné.“
Podle vědců to znamená, že celá oblast může mít velmi bohatou neolitickou krajinu, která dokládá, že na vřesovišti žila rozsáhlá komunita lidí, o nichž se toho ale víc neví. „Vyžaduje to další výzkum,“ dodali archeologové, kteří se na tuto fázi výzkumu už těší.
