Nový výzkum jednoho z nejslavnějších evropských artefaktů z doby bronzové, Nebeského disku z Nebry, vysvětlil, jak tento předmět vznikl. Jeho výroba byla ještě náročnější, než se vědci doposud domnívali.
Vědci zjistili, jak vznikl Nebeský disk z Nebry
Nebeský disk z Nebry je jedním z nejzajímavějších evropských artefaktů doby bronzové. Jeho neznámí autoři ho vytvořili asi před 3600 lety asi šedesát kilometrů od Lipska. Vědci ho zkoumají už celé roky, patří mezi ty vůbec nejlépe popsané archeologické objekty, ale stále odhalují něco nového. Tak, jako nyní.
Třiceticentimetrový disk ukazuje stylizovanou oblohu. Oblohu, na níž jsou hvězdy a Měsíc – ale současně i Slunce. Nebeské objekty jsou vytvořené ze zlata, samotný disk z bronzu. Nový výzkum odhalil, že nemohl být ve své konečné podobě a velikosti jednoduše odlit. Jediný možný způsob, který podle archeologů analýzy ukazují, je, že nebeský disk byl vyroben složitým procesem kování za tepla.
Než dosáhl svých konečných rozměrů, bylo nutné provést přibližně deset cyklů, z nichž každý zahrnoval zahřátí na teplotu přibližně 700 stupňů Celsia, kování a následné žíhání.
Tento náročný proces, který musel zabrat obrovské množství času, dokazuje, jak důležitý byl tento artefakt pro jeho tvůrce. A stejně důležitý je také pro vědce. Díky tomu se jim podařilo získat povolení, aby odebrali nepatrný vzorek z vnější části disku. Ten pak analyzovali pomocí těch nejmodernějších a tedy nejúčinnějších metod, jež má archeologie k dispozici. Šlo o energeticky disperzní rentgenovou spektroskopii a difrakci zpětného rozptylu elektronů.
V rámci výzkumu pak dokonce experimentální archeologové vytvořili kopii artefaktu metodami, jež by měly co nejlépe odpovídat těm opravdovým. Nejnovější výsledky výzkumu podle autorů jasně ukazují, že řemeslníci z mladší doby bronzové byli nejen vynikajícími odlévači, ale na nejvyšší úrovni ovládali i složité techniky zpracování bronzu, například kování za tepla.
Díky svým rozsáhlým zkušenostem a znalostem dokázali nejen vyrábět sekery v sériové výrobě, ale také vykovat z dnešního pohledu unikátní obrobek, jako je například právě Nebeský disk z Nebry.
Příběh bronzového nebe
Historie disku je pohnutá i v moderní době. Byl totiž objevený až roku 1999; našli ho dva němečtí detektoráři, kteří nelegálně pátrali po pokladech. Když ale artefakt objevili, velmi rychle pochopili, že tohle sousto je pro ně až příliš velké.
Už jen proto, že když ho vykopávali, tak ho rovnou na několika místech poškodili rýčem. A tak ho hned druhý den prodali prostředníkovi za částku odpovídající asi 750 tisícům korun. Pak disk ještě několikrát změnil majitele, většinou velmi rychle – to když si nový vlastník uvědomil, jak cenný předmět získal a jak moc na jeho prodeji může vydělat. A současně, jak moc velký trest mu případně hrozí.
Německo získalo tento poklad roku 2002, když archeolog Harald Meller narazil na inzerát, kde za něj prodávající chtěl už víc než v přepočtu patnáct milionů korun. S pomocí policie se podařilo prodej překazit a artefakt se tak dostal z rukou šmelinářů do rukou vědců.
Důkaz o pokročilých znalostech astronomie
Disk je bohatě zdobený a zobrazuje souhvězdí, přičemž nejvýraznějším prvkem je zlatý srpek, který se nachází na okraji disku. Tento srpek je obvykle interpretován jako fáze měsíce. Dále je na něm zobrazeno Slunce v podobě kruhu a souhvězdí Plejád.
To naznačuje, že disk sloužil k zaznamenávání astronomických událostí, jako jsou sluneční a měsíční cykly a postavení hvězd. Artefakt tedy znázorňoval důležitost cyklických časových period a je důkazem, že lidé ve střední Evropě v době bronzové měli poměrně pokročilé znalosti o astronomii.
Další interpretace už je složitá. Disk má ale zřejmě také náboženský význam, protože symboly jako Slunce, Měsíc a Plejády, mohou mít právě i náboženský nebo rituální význam.
