Archeologie strana 4 z 5

Avaři byli obávaní nájezdníci z doby raného středověku. Ovládali významnou část Evropy včetně území dnešního Česka – a na troskách jejich chanátu vyrostla Velkomoravská říše. Přesto se o jejich kultuře ví pramálo. Teď to změnila česká vědkyně Zuzana Hofmanová.

Lidé kdysi zřejmě chovali lišky jako domácí mazlíčky dávno předtím, než se na scéně objevili domestikovaní psi. Archeologické nálezy naznačují, že dávné společnosti v Jižní Americe si těchto šelem vážily do té míry, že je pohřbívaly vedle sebe.

Archeologové našli ve starověkých Pompejích impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Místnost objevili nedávno při vykopávkách na archeologickém nalezišti v blízkosti sopky Vesuv a nyní byla odhalena v celé své kráse, oznámilo podle agentury APA italské ministerstvo kultury.

Policie se znovu zabývá poškozením pravěkého hradiště Radná u Plzně. Památku loni v létě narušili lesní dělníci. Policie původně událost vyhodnotila jako neúmyslnou. Nyní se ale k vyšetřování vrátila. Proti původnímu závěru se ohradila památková inspekce ministerstva kultury.

Jaké je první zvíře, které kdy člověk zobrazil? Majestátní mamut? Titánský tur, mocný medvěd nebo vychytralý vlk? Podle nové studie to byl rejnok, druhovým jménem trnucha senegalská z Jižní Afriky.

Nový archeologický výzkum v jihoitalských Pompejích podpořil domněnky o používání horkého vápna při budování staveb ve starověkém Římě. Uvedl to archeologický park, který spravuje areál města zničeného erupcí Vesuvu v roce 79. Podle některých expertů je používání horkého vápna jedním z důvodů, proč řada staveb z antického Říma tak dobře odolala opotřebování a zubu času.

Před více než sto lety našli zemědělci na severozápadě Dánska kostru. Ležela hluboko v rašelině a na první pohled patřila někomu, kdo zemřel velmi dávno. Další výzkum odhalil, že muž, podle místa nálezu přezdívaný Vittrupský, žil a zemřel před asi 5200 lety. Teď o něm díky moderním technologiím vědci dokázali zjistit mnohem víc.

Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za „svatý grál“ mezi podmořskými vraky. Tři století stará španělská galeona, která vezla mimo jiné na jedenáct milionů zlatých a stříbrných mincí, byla nalezena v roce 2015. Hodnota jejího nákladu je odhadována na dvacet miliard dolarů.

Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.

Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

Downův syndrom je vzácná genetická porucha, o jejímž původu se toho ví jen málo. Překvapivě hodně odpovědí přinesl archeologický výzkum ze Španělska, který ukázal, že děti s tímto zdravotním problémem žily v Evropě už před tisíci lety, kdy na ně nemohly působit žádné moderní environmentální vlivy.

Na východě Čech probíhá historicky největší záchranný archeologický výzkum. Stavby dálnic D35 a D11, obchvatů a přivaděčů odkrývají miliony historických artefaktů – od keramických střepů až po unikátní, tisíce let staré kovové předměty. Archeologové nyní v zimě pracují na jejich katalogizaci. Protřídit, prozkoumat a označit všechny nálezy nicméně potrvá roky. Podle expertů se něco podobného už zřejmě nebude opakovat.

Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

Parthenónské mramory, tedy sochařská výzdoba antické Akropole v Aténách, by se aspoň dočasně mohly vrátit do Řecka. Připustil to ředitel Britského muzea, kde jsou už víc než dvě století vystavené. Jejich osud je stejně dlouho zdrojem kontroverzí. Snahy Řecka o jejich navrácení daly nový impuls také lidem v Turecku, kteří se snaží z Berlína zpět do vlasti dostat Pergamonský oltář.

Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.

Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.

Polští archeologové narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem, oznámilo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic.

Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45 tisíci lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandertálci.

V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“