Archeologie strana 4 z 5

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dokladů o povedených chirurgických zákrocích z doby středověku mnoho nemáme. Vědci teď jeden takový našli, nejsou ale zatím schopní jej vysvětlit.

Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 tisíci lety podobný zvyk jako dnešní lovci – ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové.

Výpočetní tomografie se dokázala podívat do útrob mumie staré dva a půl tisíce let. Přístroj v těle chlapce našel zlaté amulety, které mu měly zajistit magickou ochranu pro posmrtný život.

Egyptologové nedaleko Káhiry odkryli faraonovu hrobku, v níž našli zachovalou mumii, která je možná vůbec nejstarší nalezenou v Egyptě. S odkazem na archeologický tým, který vykopávky vedl, o tom informuje agentura Reuters.

Pravěké šípy ze sbírek Městského muzea a galerie v Holešově na Kroměřížsku staré zhruba čtyři tisíce let byly vyrobeny k usmrcení lidí. Vyplývá to z výzkumu vědců z brněnské Masarykovy univerzity. Muzeum má ve sbírce 189 různě starých hrotů, 158 z nich pochází z vykopávek na pohřebišti v území dnešní holešovské průmyslové zóny.

První evropští zemědělci museli bojovat. Archeologové odhalili, že jich nečekaně mnoho během života utrpělo různě vážná zranění způsobená zbraněmi. Naznačuje to také, jak vznikaly první války.

Archeologové v Norsku našli runový kámen, o němž tvrdí, že je nejstarší na světě. Podle nich mohou být nápisy na kameni až dva tisíce let staré. Muzeum kulturních dějin v Oslu uvedlo, že na plochém pískovci hnědavé barvy jsou vyryty znaky, které „patří k nejstarším nalezeným runovým nápisům na světě“. „Jde o nejstarší runový kámen, který je možné datovat,“ konstatovalo muzeum.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Regionální muzeum v Žatci poprvé v úplnosti představí Žatecký poklad z počátku 11. století. Soubor stříbrných šperků, hřiven, více než tří set mincí, dvou zlatých prstenů a dalších předmětů váží téměř tři kilogramy. Dodnes jde o nejtěžší a co do škály předmětů nejbohatší depot uložený před rokem 1050 v Čechách. Nová stálá výstava bude veřejnosti přístupná od 12. ledna.

Bennett Bacon je starší Londýňan, který se profesionálně věnuje opravování a konzervování nábytku, jeho velkým koníčkem je ale archeologie. Právě v ní také dokázal něco, co překonalo i práci profesionálů: nabídl srozumitelné vysvětlení dosud nejasných značek, které doprovázejí nástěnné malby, a otevřel tím i cestu k pochopení toho, proč pravěcí lidé rozdílnou zvěř vůbec kreslili.

Vrak dávno ztracené lodi, fascinující artefakty i recyklace a hybridizace podle našich předků. Rok 2022 potěšil fanoušky archeologie desítkami úžasných objevů.

Japonští vědci objevili na jihu Peru blízko planiny Nazca dalších 168 obrazců, takzvaných geoglyfů. Týmu japonských expertů pomáhali místní archeologové, společně také pomocí dronů tyto obrazce natočili na video.

Archeologové odkryli při výstavbě domů v Polešovicích na Uherskohradišťsku osídlení z doby Římanů. Na návrší Díly objevili pracovníci Slováckého muzea v Uherském Hradišti zahloubené objekty ze 3. a 4. století našeho letopočtu. Našli také střepy keramiky, zvířecí kosti nebo nástroj z jeleního parohu.

Jako by se obrátil proud času: archeologické artefakty a ostatky pravěkých lidí míří z amerických muzeí zpátky na místa, kde byly vykopány. Úprava zákonů by tuto praxi, která podle odpůrců z řad odborníků limituje vědecké poznání, měla ještě usnadnit.

Slovenští archeologové objevili na dně Dunaje nedaleko Komárna opracované kameny a dřevěné kůly. Domnívají se, že se jedná o zbytky římského mostu z počátku našeho letopočtu. Na Facebooku o tom informovala Trnavská univerzita.

Na místě budoucích obchvatů Hořesedel a Hořoviček na Rakovnicku, které budou dalšími úseky dálnice D6, pracují archeologové a hlásí nečekaný nález. Odkryli podle nich velmi vzácnou pec. Výstavba obchvatů už nyní nabírá oproti původním plánům zpoždění, silničáři ale tvrdí, že kvůli peci k dalšímu posunu začátku výstavby nedojde –⁠ a to i přesto, že archeologické nálezy v minulosti už několik staveb zdržely.

Původ obyvatel Baskicka i jejich jazyka je opředený mnoha mýty a nejasnostmi. Záhadu řeči, která se nepodobá žádné jiné na světě, ale nyní možná odhalí starodávný artefakt.

V moderních dějinách se snad nenašel jediný konflikt, který by konspirační teoretici nepřisoudili židovskému spiknutí. Děje se to i v současné ruské invazi na Ukrajinu. Jenže tentokrát antisemitští dezinformátoři, zřejmě v obavě před algoritmy sociálních sítí, slovo Židé vůbec nepoužívají. Místo toho šíří lži o spiknutí Chazarů. Tedy příslušníků říše, která krátce existovala před více než tisíciletím a po svém zániku po sobě zanechala jen pramalé dědictví. Přesto se konspirace o Chazarech úspěšně šíří.

Archeologové z trasy budoucí dálnice D35 v úseku mezi Sadovou a Hořicemi hlásí první objevy. K zatím nejpozoruhodnějším patří pohřebiště z doby bronzové mezi obcemi Klenice a Horní Černůtky. Kuriózním nálezem z období novověku jsou kosterní pozůstatky krávy s odříznutou hlavou uloženou v břiše. Zkoumaný úsek měří asi 10,5 kilometru.

Předkové moderních lidí žijící před 780 tisíci lety rádi jedli dobře propečené ryby. Uvádí to tým archeologů z Izraele, podle kterých je nález rybích zubů nedaleko někdejšího ohniště nejstarším důkazem použití ohně k úpravě potravy. V tomto případě šlo o kaprovitou rybu parmu jordánskou.

Českým egyptologům pod vedením Miroslava Bárty se podařil výjimečný úspěch. Znovuobjevili hrobku starou 4400 let, která patřila významnému velmoži starověké říše.

Do minulosti staré přes 3200 let mohlo lidstvo poprvé nahlédnout před sto lety při nálezu takřka nepoškozené hrobky faraona Tutanchamona v egyptském Údolí králů. Tento epochální objev poodhalil roušku tajemství nad jednou z nejvyspělejších starověkých civilizací a podnítil výbuch zájmu o historii Egypta.

Nejstarší jmenovanou spisovatelkou či spisovatelem v historii byla Encheduanna – básnířka, kněžka a princezna ze starověké Mezopotámie. Její dílo podle všeho pomohlo sjednotit Akkadskou říši skrze jednotný náboženský systém, modernímu lidstvu ovšem zůstávalo dlouho neznámé, což vysvětluje i její přetrvávající nízkou popularitu, napsal server BBC.