Archeologie strana 4 z 5

Pražští archeologové objevili rozsáhlé pohřebiště z doby stěhování národů. Obsahovalo celkem 37 hrobů, z nichž byly všechny až na jeden vykradeny. Ten se vymykal i svou podobou – hrob bojovníka byl největší, nejhlubší a dochovala se v něm navíc bohatá výbava. Objev odkryli na zkoumaném úseku plánovaného okruhu v městské části Praha-Dubeč.

Jeden z nejcennějších muzejních exponátů na světě bude od 25. srpna 2025 vystaven v Národním muzeu v Praze. Lucy, 3,2 milionu let starou fosilii druhu Australopithecus afarensis, budou návštěvníci moci vidět šedesát dnů.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Římští archeologové zpřístupnili návštěvníkům další část bohaté antické historie – školu takzvaných císařských heroldů. Ti měli za úkol rozehřívat davy před velkými sportovními hrami, které se konaly na závodišti známém jako Circus Maximus. Prostory pro návštěvníky však budou otevřené jen dva dny v týdnu, a to v neděli a v pondělí.

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.

Archeologové v Ústí nad Labem objevili na pravěkém tábořišti mamutí kosti, kamenné nástroje i místa, kde je lidé vyráběli. Nálezy pocházejí z pozdní doby ledové a jsou staré přes dvaadvacet tisíc let.

O víkendu byly z výstavy v nizozemském Assenu ukradeny čtyři zlaté historické artefakty zapůjčené z rumunského muzea. V Rumunsku krádež vyvolává rozhořčení, krajní pravice mluví dokonce o útoku na národní identitu. Zmizela totiž i vzácná přilba považovaná za rumunský národní poklad. Policie ve středu zadržela tři podezřelé z krádeže.

Archeologové na jižním okraji Hradce Králové objevili osídlení z pravěku, středověku a stopy po vojenských střetech z novověku. Území na levém břehu Labe jižně od centra se pokládalo za archeologicky méně významné. Objevy z posledních let ale naznačují opak, řekl archeolog Radek Bláha. Nálezy jsou z lokality Na Pískách v městské části Třebeš u silnice na Vysokou nad Labem.

Přes tisíc koster vojáků našli archeologové na dvoře Břevnovského kláštera. Odkryli tam jedno z největších hromadných pohřebišť v Evropě. Pochází z období Sedmileté války. Vzhledem k velikosti a době, kdy se konflikt odehrál, jde podle nich o naprosto ojedinělý soubor.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem díky archeogenetické analýze více než sedmi set koster z avarských pohřebišť zjistili, že nedaleko dnešní Vídně žily v raném středověku dvě geneticky vzdálené skupiny, které ale sdílely stejnou kulturu. Jedna skupina měla evropské předky, druhá východoasijské. Obě žily dle expertů nejméně šest generací v míru a integrovaly se v jednu společnost.

Turnovští archeologové oznámili jedinečný objev – našli důkazy, že v Českém ráji sídlili před 126 až 115 tisíci lety neandertálci. A to nikoliv v jeskyních, jak je u nich obvyklé, ale „pod širým nebem“.

V Teplicích vystavují zlatý poklad. Archeologové ho našli už před pěti lety, v obavách před lovci pokladů ale tento mimořádný objev tajili.

O přítomnosti jezuitského pivovaru v Rymicích na Kroměřížsku hovoří písemné prameny, nyní jeho existenci potvrdily i archeologické nálezy. Jeho pozůstatky objevily archeoložky Muzea Kroměřížska při rekonstrukci barokní sýpky v Rymicích. Pod hliněnou podlahou ve sklepení se dochovala část zdiva pivovaru ze sedmnáctého a osmnáctého století. Pravděpodobně šlo o součást technického vybavení sladovny, které sloužilo k sušení ječmene.

V egyptském Luxoru archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi artefakty jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty a hliněné dětské hračky. S objevy veřejnost seznámil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, jehož tým v lokalitě pracuje už od roku 2022.

V představě řady lidí se v pravěku lidstvo živilo hlavně masem. Podle nové studie je ale opak pravdou. Vědci našli v Izraeli důkazy o tom, jak bohatá a pestrá byla paleolitická rostlinná potrava.

Maďarští archeologové objevili první středověký hrob, v němž je pochovaná ozbrojená žena. Jestli se jednalo o válečnici, nebo byl její příběh jiný, zatím nejsou schopní říci.

Drogy pomáhaly válečníkům v boji – setřást ze sebe strach, necítit bolest, zabíjet jiné lidi. Polští archeologové teď oznámili, že objevili první náznaky toho, že je takto využívali i germánští bojovníci, kteří se postavili římským legiím.

Když se staví dálnice, odkryje se spousta půdy, kterou pak prozkoumají archeologové. A najdou tam mnohdy věci, které nečekají.

V italském Římě se po deseti letech restaurování otevírá část historického komplexu Domus Aurea, který nechal v roce 64 našeho letopočtu vybudovat císař Nero. Z paláce se dochovaly jen podzemní prostory, ale i ty jsou jedinečnou připomínkou éry římské říše. Nero nechal palác vybudovat po velkém požáru, který mohl založit sám imperátor proslulý svou krutostí a který věčné město téměř celé zničil. Podle odhadů pokrývalo Neronovo dílo nejméně 40 hektarů, pětinásobek dnešní rozlohy Pražského hradu. Palác po císařově smrti zchátral a téměř beze stopy zmizel. Jeho podzemí znovu objevili v 15. století.

V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.

Německo hlásí údajně nejstarší křesťanský archeologický nález severně od Alp. Rozluštěný text na papírovém svitku uvnitř nalezeného amuletu ze třetího století obsahuje chválu na Ježíše Krista, informovala agentura DPA. Amulet archeologové našli u kostry v hrobě na archeologickém nalezišti ve Frankfurtu nad Mohanem.

Čínští archeologové objevili tři tisíce let staré hedvábí v lokalitě San-sing-tuej v jihozápadní provincii S'-čchuan. Vědci tak mají přímé důkazy, že tato látka z výměšků housenky bource morušového měla kulturní a náboženský význam už pro starověkou civilizaci království Šu z doby bronzové. Hedvábí se podle vědců používalo k rituálům, při kterých mělo dojít ke spojení mezi zemí a nebem.

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Nový výzkum jednoho z nejslavnějších evropských artefaktů z doby bronzové, Nebeského disku z Nebry, vysvětlil, jak tento předmět vznikl. Jeho výroba byla ještě náročnější, než se vědci doposud domnívali.