Archeologie strana 3 z 5

Archeologové objevili na jihovýchodě Mexika pozůstatky velkého mayského města, v němž podle nich v době jeho největšího rozkvětu kolem roku 800 mohlo žít až padesát tisíc lidí. Šlo by tak o jedno z největších dosud známých mayských měst z předkolumbovské Ameriky.

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění.

Rozsáhlé pohřebiště přibližně se stovkou hrobů zkoumají odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd Brno nedaleko Pasohlávek na Brněnsku. Kromě tělesných ostatků lidí různého věku tam našli i kostry koní a psů. V některých hrobech byla i bohatá výbava naznačující, jak mocní lidé zde leží.

Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Nové poznatky přinesla studie českých vědců. Rozsáhlý výzkum zahrnoval genetické vzorky více než osmi tisíc myší. Jeho výsledky posouvají dosavadní představy o kolonizaci Evropy myšmi a nabízejí možnost nově nahlédnout na vzájemné působení lidí a zvířat.

Kolo je sice nástroj, který člověku pomohl ovládnout planetu a rozšířit se prakticky po celém světě, ale archeologové dodnes nevědí, kde přesně vzniklo. Pracují se třemi teoriemi. Nová studie nyní přináší argumenty pro tu, která klade původ na území dnešního Slovenska.

Archeologové objevili u Olomouce největší starobronzové pohřebiště nitranské kultury na střední Moravě, odkryli ho při záchranném výzkumu na trase budoucí dálnice D35 mezi Křelovem a Neředínem. Rozsáhlé pohřebiště ze starší doby bronzové patří mezi nejvýznamnější objevy tohoto výzkumu. Pracovníci z Archeologického centra Olomouc odhalili sto třicet hrobů, čímž se lokalita stala největším nalezištěm této kultury.

Vyšší pozice bývá spojována s bojovou nebo loveckou výhodou. Teď ale experimentální archeologové prokázali, že to neplatí u všech zbraní používaných v pravěku a starověku.

Mezinárodní vědecký tým objevil ukrytou hrobku v jordánské Petře, slavném skalním městě. Objekt se nacházel za zdí jinak detailně prozkoumané části tohoto „nového divu světa“.

Fokus Václava Moravce se zabýval počasím. Česko má za sebou rok veder i extrémních lijáků. Děje se něco mimořádného, nebo se jen historie opakuje? Které rozmary přírody už dokážeme předvídat a jak přesně? Na tyto otázky se pokusili odpovědět meteoroložka Alena Zárybnická, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder, bioklimatolog Miroslav Trnka, archeolog Jan Klápště, bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko a bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček.

Středoevropské lesy nevznikly „samy“. Na jejich moderní podobě se zásadně podepsali lidé a jejich aktivita. Nový výzkum mezinárodního vědeckého týmu se podíval konkrétně na lesy pravěkého území Čech a ukázal, jak moc měli na toto prostředí vliv pastevci před šesti tisíci lety.

Bagry začaly pracovat na dalších místech u dosud chybějící části Pražského okruhu. Auta by tam mohla jezdit za tři roky, poslední část okruhu má být postavena do roku 2030. Mezi Běchovicemi a Úvaly se do výzkumu pustili archeologové. Ti již objevili nálezy ze starší doby železné a z doby římské. Očekávají také předměty z mladší doby železné až po vrcholný středověk.

Desítky těl vikingů z doby devátého a desátého století byly pohřbené s bohatou výbavou. Podle vědců je to poklad, který by mohl umožnit mnohem lépe pochopit, jak civilizace obávaných válečníků a nájezdníků fungovala.

V oblasti Vádí Baht nedaleko marockého hlavního města Rabatu našel mezinárodní tým archeologů rozsáhlý zemědělský komplex starý pět tisíc let. Místo sloužilo k produkci a skladování jídla pro velké množství lidí. Jeho objevení dokazuje užší kontakty mezi africkým a evropským kontinentem, než se předpokládalo, napsal francouzský deník Le Monde.

Když vědci našli v Číně těla mumií potřených bílou biologickou hmotou, netušili, co to objevili. Nová genetická analýza ale prokázala, že se jedná o kefír. Nejstarší kefír v dějinách.

Malý mezinárodní tým archeologů se spojil s dvojicí expertů na umělé inteligence a společně nasadili algoritmy strojového učení, aby se pokusili najít na slavné peruánské planině Nazca další obrazce. Uspěli velmi přesvědčivě.

Když lidé v pravěku začali využívat koně, změnilo to svět. Dokázali překonávat obrovské vzdálenosti, stali se mobilními a rychlými. Mohli pronásledovat jinou kořist, dokázali lépe hlídat stáda dobytka – ale také se jim snadněji vedly války. Kdy a jak si ale člověk koně ochočil, stále není jasné; v novém výzkumu se vědci pokusili najít důkazy novým způsobem.

Byla to největší bitva svého věku. Na březích řeky Tollense v severním Německu se před 3300 lety proti sobě postavily tisíce mužů a žen. Střetly se zřejmě v bitvě o brod přes tuto řeku – ale o co v tomto konfliktu šlo, proč vznikl a kdo v něm pokládal životy, se neví. Rozsah sváru ale přiměl archeology k přezdívce „nultá světová válka“.

Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jehož rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace, píše agentura AFP.

Když se řekne pravěká keramika, tak se archeologům většinou vybaví nádoby vytvářené zemědělci. Právě oni v nich uchovávali svou úrodu. Jenže brněnští vědci objevili na Slovensku keramiku, kterou téměř před osmi tisíci roky vyrobili tamní lovci.

Vatikán odsouhlasil rekonstrukci Jiřského kláštera v areálu Pražského hradu. Jedná se o nejstarší český klášter, prezident Petr Pavel jej označil za jednu z nejcennějších památek. Podle plánů tam má být trvale vystavený svatovítský poklad. Klášter spadá pod pražské arcibiskupství, investorem projektu je společnost KKCG miliardáře Karla Komárka.

Stačila chvíle nepozornosti a z vázy staré přibližně 3500 let zbyly jen střepy. Muzeum v izraelské Haifě se však k malému chlapci, kterému se artefakt podařilo rozbít, zachovalo velkoryse a náhradu škody po jeho rodičích nežádá. Naopak, provozovatelé instituce se rozhodli rodinu znovu pozvat na komentovanou prohlídku. Samotná nádoba se po krátké rekonstrukci do expozice brzy vrátí.

Stavbaři v ulicích starého města v centru Hradce Králové objevili při výkopových pracích zbytky gotického hradu. Momentálně se tam buduje nový horkovod. Archeologové považují nález za významný příspěvek ke zkoumání historie věnného města českých královen. Společnost, která horkovod buduje, navíc sdělila, že zbytky hradu pracím nepřekáží a budou zachovány.

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikroCT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM). V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Stříbrný poklad obsahující sedm náramků z vikinské doby našel student archeologie v lokalitě ležící severně od druhého největšího dánského města Aarhusu. Informovalo o tom dánské muzeum Moesgaard, podle nějž mají nalezené předměty spojitost s Ruskem, Ukrajinou a Britskými ostrovy.