Archeologie strana 3 z 5

V Kyjevě vystavují skytské zlato. O starobylé předměty někdejšího nomádského kmene se téměř dekádu vedly spory s Ruskem. Moskva požadovala návrat artefaktů starých několik tisíciletí na Krym, odkud byly zapůjčeny do zahraničí ještě před anexí tohoto ukrajinského poloostrova. Ukrajinci tam skytské zlato chtějí vrátit – ovšem po ukončení ruské okupace.

Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd objevili až doposud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory. Je jedinečná v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevzniklo žádné další sídlo, takže se toto místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů.

Podle nového výzkumu jsou dvě lehce ohořelé, tukem pokryté tyče objevené v australské jeskyni důkazem pravěkého léčebného rituálu. V nezměněné podobě si ho předávalo víc než pět set generací domorodých obyvatel v průběhu posledních dvanácti tisíc let.

Vědci ve Španělsku objevili pozůstatky neandertálského dítěte, které mělo znaky spojené s Downovým syndromem. Existuje více nálezů pravěkých dětí s tímto postižením, všechny ale zemřely krátce po narození. Toto ale přežilo výrazně déle, což podle studie naznačuje dlouhodobou péči rodičů a kmene.

Tým českých archeologů se vrátil do lokality Tel Burna v jižním Izraeli. Na pahorku tam stávala pevnost, která střežila západní okraj Judského království. Čeští archeologové tam v rámci mezinárodní skupiny působí už od roku 2015. I během této relativně krátké doby se rozvinuly technologie, které zásadně mění a posouvají vpřed jejich práci. Nově při ní spoléhají například na umělou inteligenci.

Starověké boty se do současnosti dochovají jen výjimečně. Tentokrát měli ale němečtí archeologové štěstí, protože našli nejen obvyklé kovové části, ale dokonce i významnou část kožené podrážky.

Čeští potápěči se opakovaně ponořili k vraku německé ponorky z první světové války a díky tomu určili její typ. S pomocí historiků zjistili další podrobnosti, a pomohli tak dopsat víc než sto let starý příběh vojenského plavidla.

Bílé víno andaluského původu z doby přelomu letopočtu je nejstarším vínem v tekuté podobě, které kdy bylo objeveno. Zajímavý je ale i kontext nálezu – v tekutině byly uložené lidské ostatky.

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Má až 190 metrů. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 u Hradce Králové.

Při procházce přírodou objevil australský farmář kosti prehistorického létajícího plaza, potvrdili vědci. Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Podle vědců okřídlený plaz zemi obýval před sto miliony let, informoval deník The Times.

Archeologové odhalili praktiky rituálního obětování dětí u Mayů – ukázalo se, že se týkaly výhradně mužů. Mezinárodní výzkum přinesl také řadu dalších poznatků o této dávno zaniklé kultuře, včetně toho, jak mizely její pozůstatky po příchodu evropských kolonizátorů.

Využívání genetické analýzy v archeologii umožňuje rekonstruovat velmi přesně rodinné vazby u lidí, kteří žili v dávno zaniklé minulosti. Teď tuto metodu vědci využili na ranou keltskou kulturu a odhalili v ní nečekanou společenskou strukturu.

Calatravští rytíři byli obávaní obránci Španělska před maurskými dobyvateli. Šlo o obdobu francouzských templářů: mniši-bojovnicí, kteří žili s přísnou řeholí. Hlavní náplní jejich života byla válka. Proto archeology zaskočilo, když mezi nimi našli pohřbenou ženu.

Jeskynní medvěd byl pro pravěkého člověka hrozivým nepřítelem. Jenže nový výzkum ukázal, že naši prapředkové dokázali být těmto predátorům i důstojnými protivníky. A zabíjení jim opláceli zabíjením.

Archeologové v italských Pompejích objevili staré nákresy, které patrně vyobrazují gladiátory, napsal deník The Guardian. Odborníci soudí, že gladiátory nejspíše při boji nakreslilo dítě, případně více dětí. Uhlem vytvořené výjevy se nachází na zdech jednoho z domů v archeologickém parku města, který se pro veřejnost poprvé otevřel v úterý. Vykopávky už tento rok ve městě poblíž Neapole, které v roce 79 zničil výbuch sopky Vesuv, odhalily řadu zajímavých objektů.

Medicína starověkých Egypťanů byla ještě pokročilejší, než se předpokládalo. A byla takovou dokonce ještě dříve, než vědci tušili. Ukazují to nové důkazy o tom, jak se lékaři ze země sfing a pyramid pokoušeli odstranit mozkové nádory.

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Na připravované stavbě Pražského okruhu mezi dálnicí D1 a Běchovicemi začal archeologický průzkum. Výstavba chybějícího úseku dálničního okruhu by měla být zahájena na konci letošního roku a skončit na přelomu let 2027 a 2028. Ředitelství silnic a dálnic čeká na vydání stavebního povolení a vybírá zhotovitele prací.

Rakouský vinař Andreas Pernerstorfer učinil při renovaci vinného sklípku mimořádný objev. Nebylo to archivní bílé nebo červené, ale pozůstatky prehistorických mamutů. Na svém webu to napsala stanice BBC News. Výzkumníci z Archeologického ústavu Rakouské akademie věd podle ní nález označili za archeologickou senzaci.

Koně patřili v době vikinské mezi zvířata, se kterými se masivně obchodovalo. Často totiž sloužili jako obětiny pro rituály, při nichž byli pohřbíváni, a to zejména na severovýchodě Evropy. Vědci nyní díky moderním technologiím vysvětlili, jak rozsáhlý byl systém obchodu s nimi.

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.

Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad, který archeologové našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše, které jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen, řekl ředitel ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí, k vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.

Pěstitel malin v obci Potok Górny na východě Polska při plení plevele mezi keři našel kus kamene, který mu tvarem připomínal sekyru. Nález si vyfotil a snímek poslal elektronickou poštou památkovému úřadu. Na místo pak dorazili archeologové, kteří potvrdili, že jde nejspíše o nástroj, který lidé používali v mladší době kamenné, v první polovině třetího tisíciletí před naším letopočtem. Informovala o tom polská média.

Lidé si zřejmě zdobili svá těla pomocí různých vylepšení odpradávna. Ale důkazy o tom se jen těžko hledají – teď se to podařilo archeologům, kteří popsali nejstarší doložený piercing v dějinách. Našel se ve starověké turecké lokalitě.