Archeologie strana 3 z 5

Záhadné kamenné koule, které pravěcí předkové lidí tvořili na samotném úsvitu lidského druhu, vznikaly s konkrétním záměrem. A zřejmě právě proto, aby se výsledný artefakt co nejvíce podobal dokonalé platonské kouli. Naznačuje to nová studie, která vyšla v odborném časopise Royal Society Open Science.

Archeologové objevili v Ostrožské Lhotě na Uherskohradišťsku kostry staré přibližně sedm tisíc let. Na lidské pozůstatky narazili stavbaři při pokládce inženýrských sítí pro již postavený rodinný dům. Nález oznámili pracovníkům Slováckého muzea, kteří se na místě v červenci a srpnu věnovali záchrannému archeologickému výzkumu. V tiskové zprávě to novinářům sdělila mluvčí muzea Petra Bubeníková.

Okolí zříceniny kostela svatého Mikuláše pod vrchem Krudum na Sokolovsku obsadili archeologové. Pátrají po tom, jaké zde bylo původní osídlení a proč zde kostel vůbec vznikl. Dosud se totiž archeologům nepodařilo objevit žádnou osadu. Osídlení zde zřejmě souviselo s těžbou železné rudy a polodrahokamů, řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák.

Nové výzkumy stále častěji naznačují, že ženy lovily v pravěku podobně často a úspěšně jako muži. Ale jak to je možné, když muži měli objektivně větší sílu v horních končetinách, které vrhají zbraň? Britská studie naznačuje, že našla odpověď.

Vědecké analýzy a vykopávky potrvají ještě mnoho let, ale vody Ochridského jezera na hranicích Albánie a Severní Makedonie už odhalily zásadní tajemství: pozůstatky nejstaršího dosud objeveného jezerního města na evropském kontinentě. Laboratoř Bernské univerzity určila pomocí radiokarbonové metody stáří nedávno získaných vzorků vyzvednutých z této paleolitické lokality u pobřeží malého poloostrova Lin na 6000 až 5800 let před naším letopočtem.

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Horníci v srbském povrchovém uhelném Dole Drmno nedaleko města Kostolac objevili část pravděpodobně starověké římské lodi. V oblasti se nacházelo někdejší významné římské posádkové město známé jako Viminacium. Plavidlo bylo pravděpodobně součástí říční flotily obsluhující rozlehlé a vysoce rozvinuté římské město se 45 tisíci obyvateli, které mělo hipodrom, opevnění, fórum, palác, chrámy, amfiteátr, akvadukty, lázně a dílny, uvedla agentura Reuters.

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Česká námořní expedice Monoxylon IV je v cíli své zhruba pět set kilometrů dlouhé trasy Egejským mořem. Experimentální archeologové z Archeoparku Všestary na Královéhradecku se ve středu v replice pravěkého člunu vylodili na Peloponésu v pevninském Řecku poblíž významné archeologické lokality, jeskyně Franchthi v Argolském zálivu. Informoval o tom archeolog a organizátor expedice Radomír Tichý. Cílem výpravy je přispět k poznání, jak před devíti tisíci lety ve Středomoří vypadala zemědělská kolonizace.

Korálky, ozdobné spony, vzácné stříbrné mince z Itálie, ale také zbraně jako například šípy a kopí. Tyto artefakty našli archeologové ukryté v hrobech příslušníků vládnoucí elity germánských Langobardů na jižní Moravě.

Pozůstatky několika staveb ze středověku nalezli archeologové při výstavbě silničního napojení Fučíkovy ulice na průtah Turnovem. Usedlost je zřejmě starší než první písemná zmínka o Turnovu, která je z roku 1272.

Po pěti letech od objevení doputovala do Východočeského muzea v Pardubicích sedm tisíc let stará studna, kterou archeologové vykopali nedaleko Ostrova na Chrudimsku. Neolitická studna je nejstarší konstrukcí v Evropě a nejstarší objevenou dřevěnou studnou na území České republiky. Návštěvníci ji uvidí příští rok, informovalo muzeum.

Archeologové našli v nizozemském městě Tiel rituální místo staré asi čtyři tisíce let. Svatyně se skládala z několika kulatých mohyl a byla nejspíš zasvěcena Slunci, oznámilo město na jihovýchodě země a zveřejnilo vizualizaci.

Jak žili pravěcí lidé nebo jak vypadala fauna doby ledové, přibližuje návštěvníkům opět výstava v brněnském Pavilonu Anthropos. Expozice Když Brnem táhli mamuti pravěký svět ukazuje na sedmi desítkách obrazů od malíře Zdeňka Buriana, který je znám především ilustracemi k příběhům z tohoto období. Doplňují je trojrozměrné exponáty a scény z pravěku i archeologické nálezy, které upřesňují Burianův pohled o současné poznatky.

V Německu se povedlo najít bronzový meč vyrobený před více než třemi tisíci lety. Je ale tak zachovalý, že se „leskne jako nový“, tvrdí úředníci.

Kozy byly podle nového výzkumu prvním hospodářským zvířetem, které člověk domestikoval. Stalo se to v dnešním Íránu, ale bylo to složitější, než se dříve zdálo.

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 u obce Milovice u Hořic na Jičínsku našli pozůstatky antické nádoby z 5. století před naším letopočtem s figurálními motivy. Nález zlomků nádoby lze označit v České republice za mimořádný. Podle vědců jde o první takto početný nález keramických zlomků z jedné antické nádoby na našem území.

Starořímské Pompeje vedle výbuchu Vesuvu, který vedl ke zničení města, postihlo zřejmě i zemětřesení. Ukazuje to nedávný nález těl dvou obětí katastrofy, které vykazují zranění způsobená patrně pádem zdi.

Francouzští archeologové přímo v centru Paříže odhalili část antické nekropole se zhruba padesátkou velmi zachovalých ostatků, kousky keramiky a obětin. Lokalitu objevili při preventivním průzkumu před dostavbou nového východu ze stanice příměstského vlaku RER Port-Royal.

Mezinárodní tým vedený Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky (AV ČR) objevil v Ománu pěstní klíny z období první migrace člověka z Afriky, skořápky vyhynulých pštrosů, kompletní náhrdelník a skalní rytiny. Unikátní nálezy přispějí mimo jiné k lepšímu poznání historie a klimatu ománské pouště.

Hrdí válečníci, kteří od nepaměti projížděli na svých věrných mustanzích prérií, dokud nepotkali bílého muže, jenž jejich život zničil. Tak vypadá evropský obraz indiánských kultur Severní Ameriky. Rodová paměť původních obyvatel Nového světa je jiná, ale aktuální studie, jež vyšla v žurnálu Science, ukazuje, že pravděpodobně i ta se od pravdy liší.

Nejméně dva tisíce mumifikovaných hlav beranů našli archeologové v chrámu faraona Ramsese II. ve starobylém městě Abydos na jihu Egypta. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž byly v chrámu objeveny rovněž mumie ovcí, psů, divokých koz, krav či gazel.

Archeologové v jižním Egyptě objevili sochu sfingy z římské doby. Informovala o tom agentura AP. Káhira doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch, který je pro Egypt důležitým zdrojem příjmů.

Genetická mapa západní a střední Eurasie se po poslední době ledové před zhruba 20 tisíci lety výrazně změnila. Prokázal to mezinárodní výzkum, v němž genetici spolu s antropology a archeology prozkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili před 50 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Studie, která vyšla v odborném časopise Nature, zpracovala i tři případy z Moravy, takže díky ní víme víc o podivném vymizení tamních lovců mamutů.