Vědci našli v latríně důkazy o středověkých epidemiích

Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.

Latrínu starou přibližně půl tisíciletí objevili vědci roku 1996 v belgických Bruggách. Její obsah teď analyzoval tým archeologů z McMasterovy univerzity v Kanadě. Našel v něm důkazy o parazitární nemoci zvané schistosomóza, která se dnes šíří zejména v Africe.

„Mnoho parazitů, se kterými se dnes setkáváme, se tady vyskytovalo po celá staletí. Jedním z našich cílů při studiu infekčních chorob je pochopit, kde na světě se lidé v minulosti s těmito parazity setkávali a jak se jejich epidemiologie v průběhu času měnila,“ uvedla Marissa Ledgerová, postdoktorandka z McMasterova centra pro starověkou DNA, která výzkum vedla.

Nemoc, o níž našla v latríně důkazy, způsobuje Schistosoma mansoni, vodní parazitická motolice, které se česky říká krevnička střevní. Organismus, který je v jedné ze svých vývojových fází vzhledem podobný komiksové bublině, se umí zavrtat do kůže, projít krevním řečištěm a usadit se ve střevech.

Tam se rozmnožuje a uvolňuje vajíčka, která se dostávají do těla člověka prostřednictvím odpadních látek. V současné době má tohoto parazita asi 83 milionů lidí, nejvíce v již zmíněné Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe.

Krevnička střevní
Zdroj: CDC

Ledgerová objevila zachovalé vajíčko v obsahu latríny z patnáctého století v dnešní Belgii, což jsou celé tisíce kilometrů od Afriky. Až doposud chyběly důkazy o tom, že by se tehdy tento parazit v Evropě šířil. Nový objev však současně ukazuje, kudy a jak se mohl dostat do Ameriky.

Archeoepidemiologie

Podle studie, která vyšla v odborném časopise Parasitology, pochází latrína z domu, který sloužil jako místo setkávání kastilské kupecké komunity. Tito kupci se živili převážně dovozem zboží z Afriky, což naznačuje, kudy se krevnička do Brugg dostala. A historici našli důkazy, že stejná skupina obchodníků byla zodpovědná i za rozvoj obchodu s otroky, konkrétně za trasu, která mířila do Nového světa.

„Španělský dům“, kde se nacházela latrína, sloužil obchodníkům z Pyrenejského poloostrova
Zdroj: Ghent University Library

Kombinace těchto historických záznamů s archeologickými a parazitologickými údaji je podle autorů nové studie zcela unikátní. Pomáhá tak lépe pochopit nejen migraci lidí, ale také přenos nemocí v minulosti.

„Naše výsledky vypovídají o složitosti středověkého městského života i o tom, jak byl tento svět už před celými staletími propojený. Poskytují nejen nový pohled na každodenní život lidí ve středověkých Bruggách, ale také ukazují, jak město, které bylo známé jako mezinárodní centrum pro lidi, zboží a myšlenky, nevyhnutelně také usnadňovalo šíření nemocí prostřednictvím svých silných námořních obchodních sítí,“ dodávají autoři.

Nutno také podotknout, že v Evropě se nyní tento parazit nevyskytuje, zejména díky kvalitnější hygieně a také proto, že na tomto kontinentu ubývá stojatých vod spojených například s bažinami.

Vědci nyní plánují analyzovat DNA parazita z latríny. Chtěli by z ní zjistit, jak se lišil od těch současných.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 1 hhodinou

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 2 hhodinami

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
před 5 hhodinami

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
před 5 hhodinami

Mladí Tchajwanci a Číňané se s duševními problémy obracejí na AI

Na Tchaj-wanu a v Číně se mladí lidé obracejí s duševními problémy spíše na umělou inteligenci (AI) než na psychoterapeuta, napsal server The Guardian. Je pro ně jednodušší mluvit o věcech, které je trápí, s chatbotem než s reálnými lidmi. Odborníci ale upozorňují, že AI stále nemůže nabídnout ucelenou odbornou pomoc.
včera v 11:30

Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.
včera v 10:39

Jak předpovídá počasí AI? Na deset dní dopředu a přesněji

Spolehlivou odpověď na otázku, jaké bude počasí, mají meteorologové na čtyři až sedm dní dopředu. Umělá inteligence ale vidí dál, až na hranici deseti dnů. Podle prvních zpráv jsou výsledky AI v mnoha ohledech lepší než předpovědi klasických modelů. Potvrzují to i nejnovější verze od Microsoftu nebo Googlu, jejichž umělé inteligence dokážou předpovídat přesněji i extrémy počasí.
včera v 07:20

Včelám hrozí 12 problémů. Jsou mezi nimi války, plasty i lampy

Válečné zóny, mikroplasty a pouliční osvětlení jsou nové hrozby, kterým čelí podle vědců včelí populace. Odborníci na včely z britské Readingské univerzity sestavili seznam dvanácti nejnaléhavějších hrozeb pro opylovače v příštím desetiletí, který zveřejnili ve zprávě nazvané Vznikající hrozby a příležitosti pro ochranu globálních opylovačů. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.
26. 5. 2025
Načítání...