Čím starší je artefakt, tím cennější informace o historii lidstva může vědci poskytnout. A výjimkou nejsou ani latríny. Archeologové teď analyzovali obsah latríny z 15. století, která se našla v belgických Bruggách. Získali první důkaz o tom, že parazitární nemoc zvaná schistosomóza se tehdy vyskytovala v Evropě. Objev také ukazuje, kudy a jak se mohla dostat do Ameriky.
Latrínu starou přibližně půl tisíciletí objevili vědci roku 1996 v belgických Bruggách. Její obsah teď analyzoval tým archeologů z McMasterovy univerzity v Kanadě. Našel v něm důkazy o parazitární nemoci zvané schistosomóza, která se dnes šíří zejména v Africe.
„Mnoho parazitů, se kterými se dnes setkáváme, se tady vyskytovalo po celá staletí. Jedním z našich cílů při studiu infekčních chorob je pochopit, kde na světě se lidé v minulosti s těmito parazity setkávali a jak se jejich epidemiologie v průběhu času měnila,“ uvedla Marissa Ledgerová, postdoktorandka z McMasterova centra pro starověkou DNA, která výzkum vedla.
Nemoc, o níž našla v latríně důkazy, způsobuje Schistosoma mansoni, vodní parazitická motolice, které se česky říká krevnička střevní. Organismus, který je v jedné ze svých vývojových fází vzhledem podobný komiksové bublině, se umí zavrtat do kůže, projít krevním řečištěm a usadit se ve střevech.
Tam se rozmnožuje a uvolňuje vajíčka, která se dostávají do těla člověka prostřednictvím odpadních látek. V současné době má tohoto parazita asi 83 milionů lidí, nejvíce v již zmíněné Africe, ale i ve Střední a Jižní Americe.
Ledgerová objevila zachovalé vajíčko v obsahu latríny z patnáctého století v dnešní Belgii, což jsou celé tisíce kilometrů od Afriky. Až doposud chyběly důkazy o tom, že by se tehdy tento parazit v Evropě šířil. Nový objev však současně ukazuje, kudy a jak se mohl dostat do Ameriky.
Archeoepidemiologie
Podle studie, která vyšla v odborném časopise Parasitology, pochází latrína z domu, který sloužil jako místo setkávání kastilské kupecké komunity. Tito kupci se živili převážně dovozem zboží z Afriky, což naznačuje, kudy se krevnička do Brugg dostala. A historici našli důkazy, že stejná skupina obchodníků byla zodpovědná i za rozvoj obchodu s otroky, konkrétně za trasu, která mířila do Nového světa.
Kombinace těchto historických záznamů s archeologickými a parazitologickými údaji je podle autorů nové studie zcela unikátní. Pomáhá tak lépe pochopit nejen migraci lidí, ale také přenos nemocí v minulosti.
„Naše výsledky vypovídají o složitosti středověkého městského života i o tom, jak byl tento svět už před celými staletími propojený. Poskytují nejen nový pohled na každodenní život lidí ve středověkých Bruggách, ale také ukazují, jak město, které bylo známé jako mezinárodní centrum pro lidi, zboží a myšlenky, nevyhnutelně také usnadňovalo šíření nemocí prostřednictvím svých silných námořních obchodních sítí,“ dodávají autoři.
Nutno také podotknout, že v Evropě se nyní tento parazit nevyskytuje, zejména díky kvalitnější hygieně a také proto, že na tomto kontinentu ubývá stojatých vod spojených například s bažinami.
Vědci nyní plánují analyzovat DNA parazita z latríny. Chtěli by z ní zjistit, jak se lišil od těch současných.
