Čeští vědci objevili zbraň proti krevničkám

Praha - Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie našli způsob, jak bojovat proti původci jednoho z nejvýznamnějších parazitárních onemocnění na světě. Kvůli takzvaným krevničkám onemocnělo hlavně v tropech a subtropech už přes 200 miliónů lidí. Objev českých vědců dokáže parazity z rodu motolic jednoduše vyhladovět.

Neškodně vyhlížející parazit jménem krevnička močová se živí lidskou krví. Jen v Africe kvůli ní, respektive kvůli onemocnění schistosomóza (též bilharzióza) zemře každoročně 200 000 lidí. „Proniká do kůže člověka, usadí se v krvi a poté dospívá v krevním řečišti kolem orgánů, jako je střevo nebo močový měchýř, tam klade vajíčka,“ popisuje předseda České parazitologické společnosti Libor Mikeš.

Pokud se třeba s močí dostanou do sladké vody, vylíhnou se larvy, které napadnou šneky. Další larvy si pak už najdou pokožku člověka, který se třeba koupe v řece. Lék existuje jediný, krevničky už ale začínají být odolné. Čeští vědci teď proti nim použili jejich vlastní enzym. „Podařilo se nám určit prostorovou strukturu tohoto enzymu, což nám umožní najít mechanismus, jak tento enzym zablokovat. To povede k vyhladovění krevničky, která nebude moct trávit krev člověka,“ vysvětlil Martin Horn z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

2 minuty
Reportáž Ivana Lukáše
Zdroj: ČT24

Krevničky mohou při koupání napadnout člověka i v Česku. Jedná se ale o méně nebezpečný druh, který napadá ptáky a parazituje hlavně na kachnách. V létě tak mohou lidé hlavně v jižních Čechách po koupání dostat nepříjemnou svědivou vyrážku – to do jejich kůže právě pronikly krevničky ptačí. „Způsobují alergickou reakci, které se říká vyrážka plavců,“ dodal Mikeš.

Objev českých chemiků může přispět k vývoji nového léku, a to nejen na všechny druhy krevniček. Podobné enzymy totiž používají i další paraziti jako třeba klíšťata. A příbuzné látky se aktivně účastní i při vzniku rakovinných nádorů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila omezení odkladů povinné školní docházky

Sněmovna i hlasy opozice v pátek schválila novelu, která má omezit odklady zahájení povinné školní docházky nebo zavést slovní hodnocení malých žáků místo známkování. Do budoucna by tak měl být odklad podle novely možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Naopak poslanci znovu nedokončili schvalování převodu financování nepedagogů, které chtěla uspíšit koalice. Plány jí překazilo opoziční hnutí ANO.
09:01Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kvůli uzavírce Benešova mostu v Ústí nad Labem čekají řidiče dopravní omezení

Přípravy na sobotní uzavření Benešova mostu v Ústí nad Labem vrcholí. Dopravní značení řidiče upozorňuje nejen na samotnou uzavírku, ale také na změny v dopravě. Například ulice K Loděnici je nově jednosměrná. Zapojené jsou semafory, které budou upřednostňovat průjezd záchranných složek a MHD. U krajského soudu jsou značky, které budou navádět chodce a cyklisty na provizorní lávku. Hotové je i stanoviště pro integrovaný záchranný systém u základní školy Nová.
před 27 mminutami

Obžaloba žádá čtrnáct let vězení pro zubařku za vraždu vůdce kutnohorské sekty

Pro zubařku, jež usmrtila svého partnera, samozvaného léčitele a vůdce kutnohorské sekty, obžaloba žádá trest čtrnácti let vězení a pětiletý zákaz jakéhokoliv povolání ve zdravotnictví. Státní zástupkyně v závěrečné řeči trvala na tom, že žena spáchala předem promyšlenou vraždu a trestně za ni odpovídá. Odmítla tvrzení obhajoby, že muž trpěl bludy, které na partnerku přenesl, takže nebyla příčetná. Zubařka už dříve vypověděla, že ji partner fyzicky i psychicky týral, přál si zemřít a k činu ji přiměl.
před 39 mminutami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
před 2 hhodinami

Hasiči na Moravě pokračují v úklidu po přívalových deštích

Obce v Jihomoravském kraji zasažené čtvrtečními přívalovými dešti sčítají škody, čistí silnice a chodníky od nánosů bahna. Někde voda zatopila i desítky domů. Hasiči ve čtvrtek zasahovali například ve Veselí nad Moravou a několika dalších obcích na Hodonínsku, také ale třeba v Rájci-Jestřebí na Blanensku. Voda zatopila domy, sklepy, zahrady, chodníky a silnice. Lidé, kteří nedokážou nepříznivou situaci zvládnout sami, můžou získat mimořádnou dávku až 72 900 korun, uvedlo ministerstvo práce.
před 3 hhodinami

Prezident Petr Pavel svědčil u soudu v kauze generála Halenky

Prezident Petr Pavel jako svědek vypovídal u soudu, který se zabývá žalobou generála ve výslužbě Vladimíra Halenky o odškodné za trestní stíhání. Halenka byl na jaře roku 2015 obviněn v kauze převodů vojenského materiálu, jeho stíhání státní zastupitelství později zastavilo. Pavel, který byl náčelníkem generálního štábu mezi lety 2012 a 2015, řekl, že pokud by Halenka obviněn nebyl, mohl by se pravděpodobně zúčastnit zahraničního vojenského kurzu v USA. O tom, zda by muž mohl povýšit na zástupce náčelníka generálního štábu, neuvažoval, protože pozice v té době nebyla uvolněná, uvedl.
před 3 hhodinami

Ocelové ježky u Pražského hradu nahradí sloupky

Od vstupů na Pražský hrad postupně mizí takzvaní ježci. Ocelové zátarasy tam vjezdu aut bránily téměř deset let. Správci je teď postupně nahradí výsuvnými sloupky. „Když budeme mít zasouvací sloupky, můžeme usnadnit vjezd větších aut, jako jsou hasiči či záchranky,“ vysvětlil ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Sloupky teď budou pracovníci instalovat až do června. Nová budou i kontrolní stanoviště.
před 7 hhodinami

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 7 hhodinami
Načítání...