Čeští archeologové se podílejí na bádání v jižním Izraeli

Nahrávám video
Události: Čeští archeologové v Izraeli
Zdroj: ČT24

Izrael už po generace láká archeology, na některých lokalitách se provádějí vykopávky už desítky let. O to větší vzácnost je být na počátku bádání na dosud neprozkoumaném místě. Přesně to nyní zažívá mezinárodní skupina archeologů, a to včetně těch českých, na pahorku Tel Eder v jižním Izraeli.

Osídlení místa začalo už v 10. století před naším letopočtem a zmiňuje se i v Bibli. Nyní, v roce 2025, začíná Tel Eder poodhalovat svá tajemství. Výzkum je na samotném počátku – pro archeology to znamená se nejprve zorientovat v tom, kde co hledat.

„Člověk se projde po lokalitě, udělá povrchový sběr keramiky. Když se tady člověk projde, tak zjistí, že se tady válí poměrně dost střepů, když to řeknu lidově,“ popsal archeolog z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem Michal Hejcman. Právě podle rozmístění střepů se dá poznat, kde bylo nejhustší osídlení.

„Když začínáte s projektem, tak je to vždy vzrušující. A obzvlášť v archeologii nikdy na počátku nevíte, co nakonec objevíte,“ sdělil archeolog z Arielské univerzity Jicchak Šaj.

Čeští členové týmu pracují se zařízením na chemickou analýzu půdy, která uchovává paměť lidského osídlení a tam, kde nestačí povrchové měření, se použije hloubkový vrt. „Poté se v tom určuje obsah prvků, protože podle toho budeme odhadovat, jaká byla úrodnost polí v té době, kdy Tel fungoval,“ vysvětlil Hejcman s tím, že krajina tehdy vypadala podobně jako nyní, nicméně v ní bylo nejspíše více vody.

Moderní dějiny místa

Tel Eder má i své moderní dějiny, dá se tam nalézt i kus munice z 20. století. Vedle starověkých zdí jsou vidět i zbytky palebné pozice izraelské armády z roku 1948. „V této oblasti se odehrávaly během války za nezávislost bitvy mezi Izraelem a egyptskou armádou. Tady byla zastavena egyptská invaze,“ informoval Šaj.

Stejně jako roku 1948 zažívá region bouřlivé časy i nyní – Gaza je od místa vzdálená jen třicet kilometrů. Podle studentky UJEP Barbory Chaloupkové je být v Izraeli zrovna nyní zajímavou příležitostí. „Na druhou stranu tohle není asi Ukrajina, takže ta bezpečnost je lepší. Zatím nebyl ani žádný alarm, takže to je v pořádku,“ řekla Chaloupková.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nečekaný izraelský úder na plynové pole vyvolal smršť kritiky

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 5 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 13 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 44 mminutami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 1 hhodinou

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 3 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 6 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...