Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.
Stopy starodávné oblasti se nacházejí přesněji v zátoce přístavu Abúkir, který leží několik desítek kilometrů od Alexandrie, a podle úřadů může být současný nález rozšířením dávného města Kanopus, jež bylo posvátným místem dynastie Ptolemaiovců, tedy nástupců makedonského dobyvatele Alexandra. Ta vládla starověkému Egyptu téměř tři století, než se moci chopili Římané. Série zemětřesení a stoupající hladina moře pohltily město stejně jako sousední přístav Heraklion.
Z vod Středozemního moře vytáhli potápěči s pomocí jeřábů několik soch. „Pod vodou je spousta objektů, ale množství těch, které můžeme vytáhnout, je omezené,“ řekl agentuře AFP ministr pro cestovní ruch a starožitnosti Šaríf Fasí s tím, že výběr předmětů se řídí přísnými pravidly. „Zbytek zůstane nedílnou součástí našeho podmořského dědictví,“ dodal.
Zaplavené město
Mezi pozůstatky se našly vápencové stavby, které mohly sloužit jako chrámy nebo obytné domy, případně mohlo jít o obchodní a řemeslnické domy. Potápěči také objevili vodní nádrže a bazény vytesané do skal, které byly určeny pro chov ryb a skladování vody pro domácnosti.
K významným nálezům patří královské sochy a sfingy, které pocházejí ještě z dob před nástupem Římanů. Jedna ze soch má na sobě vytesaný oválný rámeček, kterému se říká kartuše, se jménem faraona Ramesse II. Řada soch se ale dochovala jenom zčásti.
Kanopus byl významný přístav a náboženské centrum starověkého Egypta. Ležel asi 25 kilometrů východně od Alexandrie a proslul zejména svým chrámem boha Serapise. Díky blízkosti Středozemního moře byl důležitým uzlem pro obchod i kontakty s řeckým a později římským světem.
Kanopus se považuje za typické centrum helénistického Egypta, kde se prolínaly prvky původních egyptských vlivů a kultura řeckých a později římských dobyvatelů.
Jeho význam upadal poté, co ho dobyli Arabové a změnila se vlivová mapa Středozemního moře. Jeho pád dokončila řada přírodních katastrof.
Na nábřeží dlouhém 125 metrů, které sloužilo jako přístav pro menší lodě v římské a byzantské době, se našla také obchodní loď, kamenné kotvy a jeřáb z období Ptolemaiovců a z římské doby.
Nad nedalekou Alexandrií, která je rovněž bohatým archeologickým nalezištěm, se vznáší podobný osud jako nad městy Kanopus a Heraklion. Každý rok se město potápí o další více než tři milimetry. Město tak patří mezi místa nejvíce ohrožená klimatickou změnou a stoupající hladinou moře. I podle nejoptimističtějších scénářů Organizace spojených národů (OSN) se stane do roku 2050 jedna třetina Alexandrie neobyvatelnou nebo ji zaplaví voda.
