Potápěči

Čeští potápěči pomohli na konci října prozkoumat v Egejském moři vrak lodi HMHS Britannic. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce patří průzkum tohoto vraku k nejnáročnějším na světě, uvedl vedoucí expedice Britannic 2025 Petr Slezák. Zaoceánský parník se potopil za první světové války v listopadu 1916 po nájezdu na námořní minu.

Auto, které se ztratilo před deseti lety, našli vojenští potápěči ve středu v Lipně. Hasiči ho vytáhli i s lidskými pozůstatky, které by mohly souviset se zmizením dvou Rakušanů v roce 2015, kteří v autě naposledy seděli. Kriminalisté zatím ovšem nevědí, jestli pozůstatky patří jim. Mohou být jednoho člověka i více lidí. Podle policistů bude jasněji po pitvě.

Egyptští potápěči u pobřeží města Alexandrie vylovili pozůstatky z dva tisíce let staré obydlené oblasti. Naleziště obsahuje zbytky domů, hrobů, vodních nádrží i někdejšího nábřeží. Některé předměty musejí zůstat pod hladinou.

Na pětatřicet obětí snížily vietnamské úřady původně odhadovanou vyšší bilanci sobotního ztroskotání výletní lodi v zátoce Ha Long. Potápěči vrak vyzvedli, pátrají po čtyřech pohřešovaných. Deset lidí se zachránilo. Všichni na palubě byli Vietnamci.

Do indické řeky Jamuny, kterou hinduisté považují za posvátnou, házejí pozůstalí nejrůznější obětiny, včetně mrtvých těl. Říční potápěči bez jakéhokoliv speciálního vybavení se denně noří do kalných vod, aby našli nejrůznější cennosti. Převážně jde o mince, láhve i kousky zlata. Vzácné jsou zlaté prsteny či náhrdelníky. Často narazí právě i na těla, s jejichž vyzvednutím pomáhají policii.

Pravidelným terčem ruských úderů je přístav Oděsa, odkud měsíčně vypravují přes pět milionů tun obilí. Černé moře navíc patří k nejvíc zaminovaným na světě. O co nejklidnější cestu se stará skupina námořníků, která má jediný úkol – očistit dopravní koridor od nebezpečné vojenské techniky.

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

Potápěči Světového fondu na ochranu přírody a dalších nevládních organizací odstraňovali rybářské sítě uvázlé na dně Jaderského moře u Chorvatského ostrovu Molat. Pomáhají tím tamním volně žijícím živočichům, kteří mohou v sítích uváznout a zahynout.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Hornické muzeum v Ostravě vystavuje unikátní miniponorku. Kriminalisté ji využili při vyšetřování takzvaných orlických vražd. V 90. letech s tehdy úplně novým americkým strojem hledali sudy s lidskými ostatky na dně Orlické přehrady. V sobotu na to bude v muzeu vzpomínat i báňský záchranář, který tehdy policistům na místě pomáhal. Vstupenky na jedinečnou prohlídku už jsou ale vyprodané.

Zatímco z běžného civilisty lze udělat hasiče za půl roku, z běžného hasiče se potápěč stane až za několik let. Při své práci se často musejí potýkat nejen se špatnou viditelností či velkou hloubkou, ale například také s různými překážkami, do nichž se můžou zamotat. Pro nešťastníky, kteří například sjedou s autem do vody a nemohou se z něj dostat, hasiči-potápěči představují jedinou naději na záchranu. Aktuální vydání pořadu Zóna ČT24 se ovšem nevěnovalo pouze těmto podvodním záchranářům, ale také nové technice, kterou si pořizuje česká armáda či tomu, proč Izrael neposílá zbraně válkou sužované Ukrajině.

Více než tři stovky vojáků a dalších lidí se v Mexiku účastní záchranné akce, jejímž cílem je vysvobodit z podzemí deset horníků, kteří jsou už téměř čtyři dny uvězněni v zatopeném uhelném dole. V neděli o tom informoval zpravodajský server BBC News.

Policejní potápěči vytáhli v Českém Krumlově z Vltavy tělo utonulého muže, který se v úterý převrhl s raftem do řeky na jednom z jezů. Na raftu bylo pět lidí, čtyři vyplavali, po pátém policisté pátrali.

Policie ve středu ve 13:30 ukončila prohledávání řeky Vltavy v Českém Krumlově, kde se v úterý převrátil raft s pěti lidmi. Jeden z mužů nevyplaval, nepodařilo se ho najít. Podle policejní tiskové mluvčí Štěpánky Schwarzové budou dál pokračovat namátkové kontroly obou břehů po proudu řeky.

Čtveřice potápěčů strávila deset dní pod vodou. V rámci vědeckého experimentu Aquakosmow Space 2021 tak v lomu u Lišova na Českobudějovicku ustanovila nový český rekord v době strávené pod hladinou. Potápěči přebývali ve speciální kabině, takzvaném kesonu.

Potápěči v lomu u Lišova na Českobudějovicku zahájili vědecký experiment Aquakosmow Space 2021. Stráví deset dnů pod vodou ve speciální kabině, takzvaném kesonu, který je umístěn deset metrů pod hladinou. Projekt má simulovat pobyt ve vesmíru.