Polští potápěči objevili vrak lodi plný šampaňského a „královské“ minerálky

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

„Asi máme poklad,“ napsal na Facebooku Tomasz Stachura, jeden z potápěčů, který na sociální síti také zveřejnil snímky z hlubin moře. Plachetnice je podle něj naložená lahvemi se šampaňským, vínem, minerální vodou a také porcelánem. Právě minerální voda podle jeho slov přivedla potápěče k závěru, z jakého období zřejmě nález pochází.

„V našem vraku jsme narazili na zhruba 100 zapečetěných lahví (minerální) vody Selters. Jedná se o německou značku, která existuje dodnes... Díky tvaru pečeti a pomoci historiků víme, že naše zásilka byla vyrobena v letech 1850 až 1867,“ napsal Stachura. „V té době se s minerální vodou zacházelo téměř jako s lékem a dostávala se jen na královské stoly,“ dodal.

Příčinou potopení plavidla podle jeho názoru mohla být mimo jiné nadměrná hmotnost přepravovaného zboží a bouře na moři. „Je to malá šestnáctimetrová plachetnice. Pozoruhodné je, že ve srovnání s nákladem, který má, je skromná,“ popsal Stachura podle PAP. Další hypotézou je podle něj srážka s jinou lodí, neboť vrak má poškozenou příď.

Objevitelé nemají právo vrak zkoumat

Vrak se podle polských potápěčů nachází několik desítek kilometrů jižně od Švédska, mimo polské teritoriální vody. Podle Stachury proto objevitelé informovali o nálezu švédskou Södertörnskou univerzitu a profesora, jenž je ve skandinávské zemi zodpovědný za podmořský výzkum. Hodlají o něm zpravit také další švédské úřady a doufají, že se budou moci zúčastnit průzkumu vraku pod patronátem švédských archeologů.

Nalezená loď přitom podle potápěče na sonaru nebyla skoro vidět a jevila se spíše jako běžný rybářský kutr. „Ten den už jsme byli po jednom ponoru a zpočátku panovaly pochybnosti, jestli se najde někdo, kdo bude ochotný jít dolů,“ popsal. Dva členové týmu nakonec prohlásili, že provedou rychlý ponor. „Byli pryč skoro dvě hodiny, takže jsme věděli, že to bude něco velmi zajímavého,“ popsal Stachura.

Potápěčský tým Baltictech z polského Trojměstí, které tvoří města Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, má podle PAP za sebou několik nálezů vraků lodi v Baltském moři včetně německého parníku Karlsruhe, jenž se potopil v roce 1945. O aktuálním „úlovku“ se šampaňským a minerálkou tým informoval také v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 6 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 7 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 9 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 9 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 11 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 13 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 13 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
včera v 18:30‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.