Polští potápěči objevili vrak lodi plný šampaňského a „královské“ minerálky

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

„Asi máme poklad,“ napsal na Facebooku Tomasz Stachura, jeden z potápěčů, který na sociální síti také zveřejnil snímky z hlubin moře. Plachetnice je podle něj naložená lahvemi se šampaňským, vínem, minerální vodou a také porcelánem. Právě minerální voda podle jeho slov přivedla potápěče k závěru, z jakého období zřejmě nález pochází.

„V našem vraku jsme narazili na zhruba 100 zapečetěných lahví (minerální) vody Selters. Jedná se o německou značku, která existuje dodnes... Díky tvaru pečeti a pomoci historiků víme, že naše zásilka byla vyrobena v letech 1850 až 1867,“ napsal Stachura. „V té době se s minerální vodou zacházelo téměř jako s lékem a dostávala se jen na královské stoly,“ dodal.

Příčinou potopení plavidla podle jeho názoru mohla být mimo jiné nadměrná hmotnost přepravovaného zboží a bouře na moři. „Je to malá šestnáctimetrová plachetnice. Pozoruhodné je, že ve srovnání s nákladem, který má, je skromná,“ popsal Stachura podle PAP. Další hypotézou je podle něj srážka s jinou lodí, neboť vrak má poškozenou příď.

Objevitelé nemají právo vrak zkoumat

Vrak se podle polských potápěčů nachází několik desítek kilometrů jižně od Švédska, mimo polské teritoriální vody. Podle Stachury proto objevitelé informovali o nálezu švédskou Södertörnskou univerzitu a profesora, jenž je ve skandinávské zemi zodpovědný za podmořský výzkum. Hodlají o něm zpravit také další švédské úřady a doufají, že se budou moci zúčastnit průzkumu vraku pod patronátem švédských archeologů.

Nalezená loď přitom podle potápěče na sonaru nebyla skoro vidět a jevila se spíše jako běžný rybářský kutr. „Ten den už jsme byli po jednom ponoru a zpočátku panovaly pochybnosti, jestli se najde někdo, kdo bude ochotný jít dolů,“ popsal. Dva členové týmu nakonec prohlásili, že provedou rychlý ponor. „Byli pryč skoro dvě hodiny, takže jsme věděli, že to bude něco velmi zajímavého,“ popsal Stachura.

Potápěčský tým Baltictech z polského Trojměstí, které tvoří města Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, má podle PAP za sebou několik nálezů vraků lodi v Baltském moři včetně německého parníku Karlsruhe, jenž se potopil v roce 1945. O aktuálním „úlovku“ se šampaňským a minerálkou tým informoval také v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...