Polští potápěči objevili vrak lodi plný šampaňského a „královské“ minerálky

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

„Asi máme poklad,“ napsal na Facebooku Tomasz Stachura, jeden z potápěčů, který na sociální síti také zveřejnil snímky z hlubin moře. Plachetnice je podle něj naložená lahvemi se šampaňským, vínem, minerální vodou a také porcelánem. Právě minerální voda podle jeho slov přivedla potápěče k závěru, z jakého období zřejmě nález pochází.

„V našem vraku jsme narazili na zhruba 100 zapečetěných lahví (minerální) vody Selters. Jedná se o německou značku, která existuje dodnes... Díky tvaru pečeti a pomoci historiků víme, že naše zásilka byla vyrobena v letech 1850 až 1867,“ napsal Stachura. „V té době se s minerální vodou zacházelo téměř jako s lékem a dostávala se jen na královské stoly,“ dodal.

Příčinou potopení plavidla podle jeho názoru mohla být mimo jiné nadměrná hmotnost přepravovaného zboží a bouře na moři. „Je to malá šestnáctimetrová plachetnice. Pozoruhodné je, že ve srovnání s nákladem, který má, je skromná,“ popsal Stachura podle PAP. Další hypotézou je podle něj srážka s jinou lodí, neboť vrak má poškozenou příď.

Objevitelé nemají právo vrak zkoumat

Vrak se podle polských potápěčů nachází několik desítek kilometrů jižně od Švédska, mimo polské teritoriální vody. Podle Stachury proto objevitelé informovali o nálezu švédskou Södertörnskou univerzitu a profesora, jenž je ve skandinávské zemi zodpovědný za podmořský výzkum. Hodlají o něm zpravit také další švédské úřady a doufají, že se budou moci zúčastnit průzkumu vraku pod patronátem švédských archeologů.

Nalezená loď přitom podle potápěče na sonaru nebyla skoro vidět a jevila se spíše jako běžný rybářský kutr. „Ten den už jsme byli po jednom ponoru a zpočátku panovaly pochybnosti, jestli se najde někdo, kdo bude ochotný jít dolů,“ popsal. Dva členové týmu nakonec prohlásili, že provedou rychlý ponor. „Byli pryč skoro dvě hodiny, takže jsme věděli, že to bude něco velmi zajímavého,“ popsal Stachura.

Potápěčský tým Baltictech z polského Trojměstí, které tvoří města Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, má podle PAP za sebou několik nálezů vraků lodi v Baltském moři včetně německého parníku Karlsruhe, jenž se potopil v roce 1945. O aktuálním „úlovku“ se šampaňským a minerálkou tým informoval také v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.