Polští potápěči objevili vrak lodi plný šampaňského a „královské“ minerálky

Tým polských potápěčů, kteří pátrají po vracích lodí v Baltském moři, hlásí objev potopené plachetnice z 19. století, která převážela náklad lahví se šampaňským, vínem a minerální vodou. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Historické plavidlo podle ní leží v hloubce 58 metrů poblíž švédského ostrova Öland.

„Asi máme poklad,“ napsal na Facebooku Tomasz Stachura, jeden z potápěčů, který na sociální síti také zveřejnil snímky z hlubin moře. Plachetnice je podle něj naložená lahvemi se šampaňským, vínem, minerální vodou a také porcelánem. Právě minerální voda podle jeho slov přivedla potápěče k závěru, z jakého období zřejmě nález pochází.

„V našem vraku jsme narazili na zhruba 100 zapečetěných lahví (minerální) vody Selters. Jedná se o německou značku, která existuje dodnes... Díky tvaru pečeti a pomoci historiků víme, že naše zásilka byla vyrobena v letech 1850 až 1867,“ napsal Stachura. „V té době se s minerální vodou zacházelo téměř jako s lékem a dostávala se jen na královské stoly,“ dodal.

Příčinou potopení plavidla podle jeho názoru mohla být mimo jiné nadměrná hmotnost přepravovaného zboží a bouře na moři. „Je to malá šestnáctimetrová plachetnice. Pozoruhodné je, že ve srovnání s nákladem, který má, je skromná,“ popsal Stachura podle PAP. Další hypotézou je podle něj srážka s jinou lodí, neboť vrak má poškozenou příď.

Objevitelé nemají právo vrak zkoumat

Vrak se podle polských potápěčů nachází několik desítek kilometrů jižně od Švédska, mimo polské teritoriální vody. Podle Stachury proto objevitelé informovali o nálezu švédskou Södertörnskou univerzitu a profesora, jenž je ve skandinávské zemi zodpovědný za podmořský výzkum. Hodlají o něm zpravit také další švédské úřady a doufají, že se budou moci zúčastnit průzkumu vraku pod patronátem švédských archeologů.

Nalezená loď přitom podle potápěče na sonaru nebyla skoro vidět a jevila se spíše jako běžný rybářský kutr. „Ten den už jsme byli po jednom ponoru a zpočátku panovaly pochybnosti, jestli se najde někdo, kdo bude ochotný jít dolů,“ popsal. Dva členové týmu nakonec prohlásili, že provedou rychlý ponor. „Byli pryč skoro dvě hodiny, takže jsme věděli, že to bude něco velmi zajímavého,“ popsal Stachura.

Potápěčský tým Baltictech z polského Trojměstí, které tvoří města Gdaňsk, Gdyně a Sopoty, má podle PAP za sebou několik nálezů vraků lodi v Baltském moři včetně německého parníku Karlsruhe, jenž se potopil v roce 1945. O aktuálním „úlovku“ se šampaňským a minerálkou tým informoval také v tiskové zprávě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 19 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 19 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...