Stovky ametystů ukrývalo přízemí kroměřížského zámku

Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena. Kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.

Dvě grotty spolu s trojicí sousedních sal terren tvoří přechod mezi interiérem zámku a Podzámeckou zahradou. V minulosti sloužily k odpočinku, občerstvení, banketům nebo koncertům. Pocházejí z druhé poloviny 17. století, z období biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který se po třicetileté válce zasloužil o vybudování zámku v jeho dnešní podobě.

Jsou jedněmi z nejcennějších interiérů památky. Jejich odborný průzkum, při kterém spolupracuje olomoucké arcibiskupství jako vlastník památky s Univerzitou Palackého, začal loni. Navázat by na něj v budoucnu mělo restaurování těchto prostor.

Sala terrena neboli zahradní sál je otevřená architektonická stavba charakteristická pro barokní palácové a zámecké zahrady. Je situována v přízemním podlaží, většinou v hlavní ose zámku nebo paláce, případně tvoří samostatnou stavbu.

Zdroj: Wikipedie

Ve světle baterky se začaly kameny třpytit

Na unikátní výzdobu grott Zapletalová narazila při vědecké práci na bohaté štukové výzdobě sal terren. „Svítila jsem si na cestu baterkou, protože v grottě bývá běžně tma. A naráz se mi pod světlem baterky na stěnách začaly některé kameny třpytit. Uviděla jsem jeden, naráz jsem si všimla, že vedle je druhý, který se třpytí, třetí, pátý, třicátý. A v ten moment mi došlo, že kolem mě celá zadní část grotty je úplně plná ametystů a zatočila se mi hlava,“ popsala Zapletalová.

3 minuty
Události v regionech: Objev polodrahokamů v Kroměříži
Zdroj: ČT24

Původní průzkum štukové výzdoby naráz dostal jinou dimenzi. Není známo, jak dlouho byly ametysty pod nánosy, je ale jisté, že tma jim paradoxně prospěla. Fotocitlivým kamenům ochránila jejich barevnost.

Umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství.

Vizualizace, kterou vědci vytvořili, ukazuje, jak mohly jeskyně v přízemí zámku vypadat v roce 1695, kdy byly dokončeny. Jsou v nich stovky ametystů.

Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je podle Zapletalové světově jedinečná. Ametysty byla nejvíce zdobená část Apollonovy grotty bezprostředně kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval biskupa Karla. Společně s dalšími minerály a lasturami jsou ametysty součástí stěn a kleneb. V Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze.

Podobný typ výzdoby v Česku není

Objevené ametysty podle geologa Radka Hanuse pocházejí z kopce Květnice u Tišnova na Brněnsku. V historických pramenech lze navíc dohledat, že byly na stavbu převáženy v pivních sudech. „Podobný typ výzdoby v České republice de facto nemáme. Ametyst je obecně v Čechách relativně vzácný kámen, který není až tak běžný, jak to na první pohled vypadá,“ vysvětlil Honus.

V minulosti podle něj stavitelé ametysty využili také k výzdobě chrámu svatého Víta v Praze a kaplí svatého Kříže a svaté Kateřiny na Karlštejně. Spolu s ametysty jsou součástí výzdoby kroměřížských grott také opály, baryty, granátovce nebo sádrovce.

Arcibiskupství olomoucké podle vedoucí jeho památkového oddělení Aleny Tobolkové usiluje o restaurování památky, aby výjimečné prostory, které jsou aktuálně v havarijním stavu, uchovalo do budoucna. „Nyní budou probíhat další průzkumy a restaurátorské práce, které potrvají řadu let. Bude nutné do nich zapojit zahraniční odborníky a sehnat finance na takto náročný postup,“ uvedla Tobolková. První finanční odhad je v desítkách milionů korun. „Z našich zdrojů bychom toho nebyli schopni, ale ten objev si zaslouží, aby byl podpořen,“ věří olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Převratný objev je přístupný už i návštěvníkům zámku – díky krytým podlahám a vyhlídkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 19 hhodinami

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 20 hhodinami

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 21 hhodinami

V Liberci končí po deseti měsících omezení na průtahu městem

V Liberci po deseti měsících skončí večer omezení na průtahu, který je nejvytíženější silnicí ve stotisícovém městě. Na silnici I/35 se opravovaly zhruba za čtvrt miliardy korun bez daně dva mosty a Liberecký tunel mezi nimi. Tento úsek byl 1,8 kilometru dlouhý. Doprava byla kvůli opravě od poloviny února svedena vždy na jednu stranu průtahu s dvěma jízdními pruhy. Stejné omezení bude na průtahu i příští rok. V plánu je oprava mostů na vjezdu do Liberce.
před 22 hhodinami

Otevírá se nový úsek D55 u Olomouce, má ulevit souběžné silnici

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek zprovoznilo novou osmikilometrovou část dálnice D55 mezi Olomoucí a Kokory na Přerovsku. Úsek má snížit počet automobilů na souběžné silnici první třídy, která vede přes Krčmaň. Obcí na frekventované trase z Olomouce do Přerova dosud denně projížděly tisíce vozidel. Na chystanou další část D55 mezi obcí Kokory a Přerovem získalo ŘSD nedávno stavební povolení. Tento úsek by měl být dokončený v roce 2029.
před 23 hhodinami
Načítání...