Skandinávie strana 3 z 4

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

Aprílové počasí znamená, že se střídají dešťové srážky, slunečno, ale klidně se mohou objevit i krupky nebo sníh. To všechno se může změnit i v horizontu pouhých několika hodin. A přesně takového počasí se dočkáme o Velikonocích.

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Koronavirová varianta omikron se rychle rozšiřuje po Evropě. Dánsko a Norsko očekávají velmi prudký nárůst případů, v obou zemích experti předpokládají, že během několika dní tato varianta převládne. Podobné prognózy má i Velká Británie, kde se dle odhadů úřadu pro zdravotní bezpečnost už teď denně nakazí až 200 tisíc lidí. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje před bagatelizováním omikronu, mohlo by to vést k zahlcení nemocnic.

Bylo jim dvacet let a čekalo je nucené nasazení v Německu. Mladí Čechoslováci odjížděli v roce 1942 z protektorátu do Říše, kde měli pracovat především v továrnách. Část z nich ale po příjezdu do Berlína zjistila, že je čeká ještě mnohem delší cesta. Zhruba 1800 jich nacisté odvezli do Norska, aby za polárním kruhem stavěli opevnění a železnici. Čekal je obrovský mráz, nedostatek jídla, ale také velice přátelští místní obyvatelé. Tito muži si podle místa svého totálního nasazení začali po válce říkat Noráci.

Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý. Spadlo jen 58 procent dlouhodobého průměru srážek za období 1981-2010. Z teplotního hlediska byl podzim poněkud teplejší, ale jen lehce (asi o šest desetin stupně) se vzdálil od dlouhodobého normálu.

Začala stavba nejdelšího ponorného tunelu na světě. Do sedmi let má osmnáct kilometrů tubusů položených na mořském dně spojit Německo s Dánskem. Projekt za sedm a půl miliardy eur provázejí velké naděje, ale také pochybnosti, a to hlavně ze strany ekologických spolků.

Velcí výrobci nápojů jako Kofola, Plzeňský prazdroj nebo Coca-Cola plánují zavést vratné zálohy na PET lahve a plechovky. Mělo by to podle nich zvýšit podíl vytříděných plastů. Kritikům ale vadí, že náklady ponesou především malé obchody.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. V polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách, na jakých leží Česko, je ale jejich výskyt vzácnější. Objevují se jen výjimečně – například během posledního říjnového víkendu se přes slibné podmínky nakonec na nebi neobjevily. Přesto je ale možné je na území Česka očekávat.

Letošní září zatím přináší velmi příjemné počasí, letní teploty u nás už ale dlouho nevydrží a nastoupí typičtější podzimní počasí.

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.

Zatímco v Česku je jaro chladné, Moskva zažívá tropické dny. První předpovědi na léto ukazují, že by se charakter počasí mohl změnit i u nás.

Ledovce v současnosti tají rychleji a ztrácejí o 31 procent více sněhu a ledu za rok, než tomu bylo před patnácti lety. Ukázalo to trojrozměrné satelitní měření všech světových horských ledovců. Vědci z toho viní změnu klimatu způsobenou člověkem.

Obří, pět tisíc let starý komplex dlouhých mohyl a hrobů vyložených kameny se podařilo objevit v Polsku poté, co archeologové prověřili linie v obilí, které se objevily na satelitní fotografii. Informoval o tom zpravodajský server Live Science.

Výrazně podprůměrné teploty zůstanou o víkendu i příští týden, stále ale nedosahují rekordů, které byly zaznamenány v zimě roku 1929. Ačkoliv aktuálně v pátek ráno klesly teploty na šumavských pláních až k minus 30 stupňům.

Výstraha kvůli nízkým teplotám začne platit pro severní část Česka už v pondělí večer, postupně bude přibývat regionů, ve kterých budou splněny podmínky pro vydání výstrahy. Od čtvrtečního večera je třeba se silnými ranními mrazy počítat v celém Česku, kvůli silnému větru se od čtvrtka můžou tvořit i sněhové jazyky.

Vánoce bez pohádek si lze v dnešní době jen těžko představit. Ať už během Štědrého večera sáhneme po knížce nebo televizním ovladači, vyprávění dětských příběhů je v mnoha českých domácnostech zažitým zvykem, stejně jako ozdobený stromeček nebo kapr. Pohádková tradice však sahá hlouběji, než se může na první pohled zdát. Některé z příběhů přitom mohou pocházet z nejrůznějších koutů světa nebo pramenit z legend starých tisíce let. Jako třeba Popelka, které poprvé „princ“ mohl obouvat střevíček ve středověké Číně.

Archeologové odhalili na odlehlém norském ledovci pravěké skladiště loveckého vybavení, včetně skvěle dochovaných šípů a zbytků kořisti. Jde o pozoruhodný příklad archeologických výzkumů zkoumajících místa, kde ustupují ledovce. Kvůli globálnímu oteplování těchto míst rychle přibývá.

Kvůli koronaviru je znovu složitější vyjet za hranice. Při návratu z většiny evropských zemí musí člověk nově vyplnit on-line formulář a mít negativní test. Aktuální cestovní semafor se v celé Evropské unii sjednotil a 19 z 27 států zbarvil do červena. Žádné plošné kontroly ale policie zatím nechystá.

Střední Evropu podle většiny světových meteorologických modelů čeká celkově mírná a teplá zima. Z hlediska srážek by měla být zima normální, ale při vyšších teplotách bude hlavně v lednu a v únoru častěji pršet než sněžit.

Nájezdníci, piráti a válečníci –⁠ učebnice dějepisu nás učily, že vikingové byli brutální zabijáci, kteří po moři vyráželi ze Skandinávie, aby drancovali a plenili Evropu. Teď ale vědci pomocí moderních metod sekvenování DNA na více než 400 vikinských kostrách z archeologických nalezišť v Evropě a Grónsku ukázali poněkud jiný pohled na tyto válečníky. Výsledky jsou natolik nové a do značné míry nečekané, že určitě přepíší učebnice dějepisu –⁠ a možná i podobu televizních seriálů.

V norské archeologické lokalitě Ytre Fosse našli vědci z Univerzity v Bergenu deskovou hru podobnou šachům nebo vrhcábům –⁠ a inspirovanou římskou obdobou. Zřejmě sloužila k posilování vztahů mezi obchodníky.