Archeologové v Polsku našli pět tisíc let staré pohřebiště, využili také satelitní snímky

Obří, pět tisíc let starý komplex dlouhých mohyl a hrobů vyložených kameny se podařilo objevit v Polsku poté, co archeologové prověřili linie v obilí, které se objevily na satelitní fotografii. Informoval o tom zpravodajský server Live Science.

Archeologové začali s vykopávkami na nalezišti nedaleko města Denbiany, asi padesát kilometrů severovýchodně od Krakova, před více než dvěma lety. Dosud odkryli sedm neolitických hrobů, stejně jako pozůstatky rané středověké pevnosti a hrob dvou koní z doby bronzové. Ale plný rozsah dávného pohřebiště dosud není znám.

Podle odhadu archeologů ho tvoří desítka mohyl, každá dlouhá čtyřicet až padesát metrů. Byly vybudované z hlíny, kamení a palisád z dřevěných kůlů, které mezitím shnily. Vědci si myslí, že jde o zbytky prehistorické osady v této oblasti, kterou obývali lidé kultury nálevkovitých pohárů. Jméno dostali podle keramiky typického tvaru a předpokládá se, že šlo o první zemědělce v Evropě.

Středoevropský unikát

„Megalitické pohřebiště v Denbianech je jedním z nevětších a nejzajímavějších nalezišť tohoto typu ve střední Evropě,“ uvedli archeologové Marcin Przybyla a Jan Bulas v e-mailu zaslaném Live Science. „Poskytuje nám mimořádné údaje o pohřebních zvycích kultury nálevkovitých pohárů.“

  • Kultura s nálevkovitými poháry je archeologická kultura staršího eneolitu. Jsou pro ni typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, které se začaly objevovat v době od 4. tisíciletí př. n. l. V období kultury se vyskytují jemné kamenné a kostěné nástroje, ale také měděné předměty jako šperky nebo také ploché sekery. Sídliště vznikala na vyvýšeninách i v nížinách, a v některých případech byla opevněná. Pohřbívalo se v mohylách a v pozdějších fázích v žárových hrobech.

Archeology nejprve zaujala čtyřstěnná podzemní struktura, která se na satelitních snímcích projevila jako čáry v obilí. Později se ukázalo, že jde o raně středověkou pevnost s vodním příkopem z devátého a desátého století – tedy z dřívější doby, než v roce 1025 v Polsku vzniklo první království.

Během vykopávek na nalezišti se severně a jižně od pevnosti našly mohyly a hroby neolitického pohřebiště starého asi 5500 let, na němž byla pevnost vybudována, aniž to její stavitelé tušili.

Mohyly mezitím erodovaly, ale kdysi bývaly mnohem vyšší, uvedl Przybyla. Vznikly navršením hlíny na ústřední hrob vyložený kameny. Hlína byla zpevněna palisádami z dřevěných kůlů. Ty mezitím uhnily a jejich přítomnost prozrazují jen stopy po otvorech, kde původně byly.

Vědci zatím v hlavních hrobech nenašli žádné kosterní pozůstatky, ale v hliněných stěnách kolem nich objevili stopy neolitických hrobů, dodal Przybyla.

Archeologický tým také nedávno vykopal na nalezišti hrob, kde vedle sebe byli pohřbeni dva koně s částí uzdy. Ten byl datován do poloviny doby bronzové zhruba před 3500 lety.

Lidé kultury nálevkovitých pohárů, kteří dávné mohyly v blízkosti města Denbiany vybudovali, se kolem roku 4100 před naším letopočtem začali usazovat ve střední Evropě.

Odhaduje se, že se jednalo o zemědělce, kteří migrovali z dnešního Španělska a Francie – a sami byli potomky lidí, kteří tam přišli z Balkánu, kde přijali rané zemědělské techniky z Blízkého východu.

Polské pyramidy v centru zájmu

Archeologové už objevili pohřebiště s dlouhými mohylami, které lidé této kultury vybudovali, na dalších místech v Polsku, stejně jako v Německu a jižní Skandinávii. Jedno z nejznámějších pohřebišť se ukrývá v lesích ve středopolské oblasti Kujavsko. Místní ohromné pohřební mohyly jsou někdy označovány za „polské pyramidy“.

Je ovšem možné, že by dávné pohřebiště nedaleko města Denbiany mohlo být jedním z největších komplexů kultury nálevkovitých pohárů, jaký byl dosud nalezen, uvedl Przybyla.

Archeologové hodlají pokračovat ve vykopávkách, aby se dozvěděli více o neolitických mohylách a hrobech, stejně jako o troskách pevnosti s vodním příkopem, která je na toto naleziště přivedla. Zatím vědci neobjevili žádné důkazy, že by tato pevnost byla trvale obydlená. Myslí si, že mohlo jít o vojenskou základnu, jaké už se na polském území našly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...