Archeologové v Polsku našli pět tisíc let staré pohřebiště, využili také satelitní snímky

Obří, pět tisíc let starý komplex dlouhých mohyl a hrobů vyložených kameny se podařilo objevit v Polsku poté, co archeologové prověřili linie v obilí, které se objevily na satelitní fotografii. Informoval o tom zpravodajský server Live Science.

Archeologové začali s vykopávkami na nalezišti nedaleko města Denbiany, asi padesát kilometrů severovýchodně od Krakova, před více než dvěma lety. Dosud odkryli sedm neolitických hrobů, stejně jako pozůstatky rané středověké pevnosti a hrob dvou koní z doby bronzové. Ale plný rozsah dávného pohřebiště dosud není znám.

Podle odhadu archeologů ho tvoří desítka mohyl, každá dlouhá čtyřicet až padesát metrů. Byly vybudované z hlíny, kamení a palisád z dřevěných kůlů, které mezitím shnily. Vědci si myslí, že jde o zbytky prehistorické osady v této oblasti, kterou obývali lidé kultury nálevkovitých pohárů. Jméno dostali podle keramiky typického tvaru a předpokládá se, že šlo o první zemědělce v Evropě.

Středoevropský unikát

„Megalitické pohřebiště v Denbianech je jedním z nevětších a nejzajímavějších nalezišť tohoto typu ve střední Evropě,“ uvedli archeologové Marcin Przybyla a Jan Bulas v e-mailu zaslaném Live Science. „Poskytuje nám mimořádné údaje o pohřebních zvycích kultury nálevkovitých pohárů.“

  • Kultura s nálevkovitými poháry je archeologická kultura staršího eneolitu. Jsou pro ni typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, které se začaly objevovat v době od 4. tisíciletí př. n. l. V období kultury se vyskytují jemné kamenné a kostěné nástroje, ale také měděné předměty jako šperky nebo také ploché sekery. Sídliště vznikala na vyvýšeninách i v nížinách, a v některých případech byla opevněná. Pohřbívalo se v mohylách a v pozdějších fázích v žárových hrobech.

Archeology nejprve zaujala čtyřstěnná podzemní struktura, která se na satelitních snímcích projevila jako čáry v obilí. Později se ukázalo, že jde o raně středověkou pevnost s vodním příkopem z devátého a desátého století – tedy z dřívější doby, než v roce 1025 v Polsku vzniklo první království.

Během vykopávek na nalezišti se severně a jižně od pevnosti našly mohyly a hroby neolitického pohřebiště starého asi 5500 let, na němž byla pevnost vybudována, aniž to její stavitelé tušili.

Mohyly mezitím erodovaly, ale kdysi bývaly mnohem vyšší, uvedl Przybyla. Vznikly navršením hlíny na ústřední hrob vyložený kameny. Hlína byla zpevněna palisádami z dřevěných kůlů. Ty mezitím uhnily a jejich přítomnost prozrazují jen stopy po otvorech, kde původně byly.

Vědci zatím v hlavních hrobech nenašli žádné kosterní pozůstatky, ale v hliněných stěnách kolem nich objevili stopy neolitických hrobů, dodal Przybyla.

Archeologický tým také nedávno vykopal na nalezišti hrob, kde vedle sebe byli pohřbeni dva koně s částí uzdy. Ten byl datován do poloviny doby bronzové zhruba před 3500 lety.

Lidé kultury nálevkovitých pohárů, kteří dávné mohyly v blízkosti města Denbiany vybudovali, se kolem roku 4100 před naším letopočtem začali usazovat ve střední Evropě.

Odhaduje se, že se jednalo o zemědělce, kteří migrovali z dnešního Španělska a Francie – a sami byli potomky lidí, kteří tam přišli z Balkánu, kde přijali rané zemědělské techniky z Blízkého východu.

Polské pyramidy v centru zájmu

Archeologové už objevili pohřebiště s dlouhými mohylami, které lidé této kultury vybudovali, na dalších místech v Polsku, stejně jako v Německu a jižní Skandinávii. Jedno z nejznámějších pohřebišť se ukrývá v lesích ve středopolské oblasti Kujavsko. Místní ohromné pohřební mohyly jsou někdy označovány za „polské pyramidy“.

Je ovšem možné, že by dávné pohřebiště nedaleko města Denbiany mohlo být jedním z největších komplexů kultury nálevkovitých pohárů, jaký byl dosud nalezen, uvedl Przybyla.

Archeologové hodlají pokračovat ve vykopávkách, aby se dozvěděli více o neolitických mohylách a hrobech, stejně jako o troskách pevnosti s vodním příkopem, která je na toto naleziště přivedla. Zatím vědci neobjevili žádné důkazy, že by tato pevnost byla trvale obydlená. Myslí si, že mohlo jít o vojenskou základnu, jaké už se na polském území našly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 8 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 9 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 10 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 14 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...