Archeologové v Polsku našli pět tisíc let staré pohřebiště, využili také satelitní snímky

Obří, pět tisíc let starý komplex dlouhých mohyl a hrobů vyložených kameny se podařilo objevit v Polsku poté, co archeologové prověřili linie v obilí, které se objevily na satelitní fotografii. Informoval o tom zpravodajský server Live Science.

Archeologové začali s vykopávkami na nalezišti nedaleko města Denbiany, asi padesát kilometrů severovýchodně od Krakova, před více než dvěma lety. Dosud odkryli sedm neolitických hrobů, stejně jako pozůstatky rané středověké pevnosti a hrob dvou koní z doby bronzové. Ale plný rozsah dávného pohřebiště dosud není znám.

Podle odhadu archeologů ho tvoří desítka mohyl, každá dlouhá čtyřicet až padesát metrů. Byly vybudované z hlíny, kamení a palisád z dřevěných kůlů, které mezitím shnily. Vědci si myslí, že jde o zbytky prehistorické osady v této oblasti, kterou obývali lidé kultury nálevkovitých pohárů. Jméno dostali podle keramiky typického tvaru a předpokládá se, že šlo o první zemědělce v Evropě.

Středoevropský unikát

„Megalitické pohřebiště v Denbianech je jedním z nevětších a nejzajímavějších nalezišť tohoto typu ve střední Evropě,“ uvedli archeologové Marcin Przybyla a Jan Bulas v e-mailu zaslaném Live Science. „Poskytuje nám mimořádné údaje o pohřebních zvycích kultury nálevkovitých pohárů.“

  • Kultura s nálevkovitými poháry je archeologická kultura staršího eneolitu. Jsou pro ni typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, které se začaly objevovat v době od 4. tisíciletí př. n. l. V období kultury se vyskytují jemné kamenné a kostěné nástroje, ale také měděné předměty jako šperky nebo také ploché sekery. Sídliště vznikala na vyvýšeninách i v nížinách, a v některých případech byla opevněná. Pohřbívalo se v mohylách a v pozdějších fázích v žárových hrobech.

Archeology nejprve zaujala čtyřstěnná podzemní struktura, která se na satelitních snímcích projevila jako čáry v obilí. Později se ukázalo, že jde o raně středověkou pevnost s vodním příkopem z devátého a desátého století – tedy z dřívější doby, než v roce 1025 v Polsku vzniklo první království.

Během vykopávek na nalezišti se severně a jižně od pevnosti našly mohyly a hroby neolitického pohřebiště starého asi 5500 let, na němž byla pevnost vybudována, aniž to její stavitelé tušili.

Mohyly mezitím erodovaly, ale kdysi bývaly mnohem vyšší, uvedl Przybyla. Vznikly navršením hlíny na ústřední hrob vyložený kameny. Hlína byla zpevněna palisádami z dřevěných kůlů. Ty mezitím uhnily a jejich přítomnost prozrazují jen stopy po otvorech, kde původně byly.

Vědci zatím v hlavních hrobech nenašli žádné kosterní pozůstatky, ale v hliněných stěnách kolem nich objevili stopy neolitických hrobů, dodal Przybyla.

Archeologický tým také nedávno vykopal na nalezišti hrob, kde vedle sebe byli pohřbeni dva koně s částí uzdy. Ten byl datován do poloviny doby bronzové zhruba před 3500 lety.

Lidé kultury nálevkovitých pohárů, kteří dávné mohyly v blízkosti města Denbiany vybudovali, se kolem roku 4100 před naším letopočtem začali usazovat ve střední Evropě.

Odhaduje se, že se jednalo o zemědělce, kteří migrovali z dnešního Španělska a Francie – a sami byli potomky lidí, kteří tam přišli z Balkánu, kde přijali rané zemědělské techniky z Blízkého východu.

Polské pyramidy v centru zájmu

Archeologové už objevili pohřebiště s dlouhými mohylami, které lidé této kultury vybudovali, na dalších místech v Polsku, stejně jako v Německu a jižní Skandinávii. Jedno z nejznámějších pohřebišť se ukrývá v lesích ve středopolské oblasti Kujavsko. Místní ohromné pohřební mohyly jsou někdy označovány za „polské pyramidy“.

Je ovšem možné, že by dávné pohřebiště nedaleko města Denbiany mohlo být jedním z největších komplexů kultury nálevkovitých pohárů, jaký byl dosud nalezen, uvedl Przybyla.

Archeologové hodlají pokračovat ve vykopávkách, aby se dozvěděli více o neolitických mohylách a hrobech, stejně jako o troskách pevnosti s vodním příkopem, která je na toto naleziště přivedla. Zatím vědci neobjevili žádné důkazy, že by tato pevnost byla trvale obydlená. Myslí si, že mohlo jít o vojenskou základnu, jaké už se na polském území našly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 6 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 8 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...