Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.
„Je potřeba věnovat maximální pozornost tomu, jak se chovají ruské vzdušné síly v prostorech, které zatím ještě nejsou ovlivněny bojovou činností, což mimochodem severní Evropa také je,“ uvedl Šedivý s tím, že je nutné sledovat také to, jak se chová ruské námořnictvo, kde se pohybují jeho ponorky či bojové lodě. „Pravděpodobně tam k nějakým provokacím bude docházet také,“ předpokládá.
Podle Šedivého může mít incident souvislost s potenciálním vstupem Finska a Švédska do NATO. „Tohle bude jeden z dalších kroků, který budou Rusové neustále prezentovat, i když představitelé Ruska v čele s Putinem prohlásili, že odpověď Ruska bude velmi výrazná a razantní. Ale nemyslím si, že by proti Finsku a Švédsku použili vojenské síly,“ sdělil. V současné době je to podle Šedivého nad síly Ruska. Zároveň ale obě skandinávské země musejí prý s provokacemi počítat.
Válkou na Ukrajině je podle Šedivého ovlivněn také fakt, že až 61 procent Finů by povolilo stálou vojenskou základnu Severoatlantické aliance na svém území, a to ještě před podáním žádosti země o vstup do NATO. „Finové do nedávné doby neměli nějaké zásadní požadavky ve vztahu k Alianci, ale to se změnilo po tom, co Rusové napadli Ukrajinu. NATO (Finové) vidí jako garanta bezpečnosti,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.
Žádost Finska o vstup do NATO je prakticky hotová věc
Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová už v neděli prohlásila, že Finsko téměř jiště o vstup do NATO požádá. „Víceméně víme, že (Finsko) o členství v Severoatlantické alianci požádá. To mění rovnováhu… Pokud by totiž požádala jen jedna země, je jasné, že by vzrostlo napětí,“ řekla ve švédské veřejnoprávní televizi SVT.
Také samotné Švédsko, které na rozdíl od Finska nemá s Ruskem společnou hranici, vstup do Aliance zvažuje. Podle analytiků se k tomu ale staví zdráhavěji.
Finský list Iltalehti s odvoláním na nejmenované vládní zdroje v neděli uvedl, že rozhodnutí by mělo padnout 12. května. Prezident Sauli Niinistö podle deníku v ten den nejprve oznámí, že on sám se vstupem do NATO souhlasí, následně by žádost o členství měly schválit parlamentní skupiny. Rozhodnutí pak má být potvrzeno na schůzce prezidenta s klíčovými vládními ministry.
Finsko sdílí s Ruskem třináct set kilometrů dlouhou hranici a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Rusko už rovněž varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.
Útoky na ukrajinskou infrastrukturu pokračují
Šedivý se také vyjádřil k pokračujícím ruským útokům na infrastrukturu na Ukrajině. „V poslední době už (Rusové) provádějí útoky nejenom na letiště, sklady nebo komunikační uzly, ale také na železnici. To má samozřejmě za cíl zabránit, aby se nestalo, že budou zbraně ze západu Ukrajiny transportovány do prostor bojů,“ sdělil s tím, že takové útoky budou zřejmě pokračovat.
„Určitě se zvýší intenzita různých průzkumných zpravodajských aktivit Rusů, které budou na tyto transporty (zbraní) zaměřovány,“ upozornil Šedivý. Nejúčinnějším krokem Ukrajiny, aby útokům zabránila, bude podle něj protivzdušná obrana proti leteckým úderům nebo úderům raketami.
Šedivý si myslí, že problémem pro Ukrajinu nemusí být zbraně, ale to, zda budou mít dost vojáků, kteří budou schopni zbraně ovládat a útoky odrážet. „Tam je podle mě určitý limit, ten je i v oblasti technologické znalosti expertů, kteří jsou schopni ovládat složité zbraňové komplexy. Jednou bude pravděpodobně dostatek těžkých nebo složitých zbraní, ale nebudou lidé, kteří by je mohli obsluhovat,“ míní. Nastat by to údajně mohlo už za několik měsíců.
