Výrazně podprůměrné teploty zůstanou o víkendu i příští týden, stále ale nedosahují rekordů, které byly zaznamenány v zimě roku 1929. Ačkoliv aktuálně v pátek ráno klesly teploty na šumavských pláních až k minus 30 stupňům.
Teploty klesly až na 30 pod nulou, na absolutní rekord to ale nestačí
Silné mrazy v Česku nepoleví. Nad nulu se maxima dostanou nejdřív v polovině příštího týdne – a to jen lehce a zdaleka ne v celém Česku. Přitom ranní minima budou i celý příští týden pořád kolem minus 14 stupňů Celsia, při zmenšené oblačnosti i výrazně nižší.
- Tradičně velmi nízké byly teploty na Šumavě. Zřejmě nejnižší teplotu v zemi naměřili na Rokytské slati, kde bylo minus 30,2 stupně. Stanice Kvilda - Perla, která leží na jednom z nejchladnějších míst v Česku, naměřila ráno v 06:00 minus 28,5 stupně. „Na Šumavě byly teplejší kopce jako Plechý, chladnější údolí a mrazové kotliny,“ uvedl Daniel Maňhal z českobudějovické pobočky ČHMÚ. Většinou teploty v Česku klesly na minus deset až 15 stupňů.
Jaký je ale historický rekord? Psal se 11. únor roku 1929. Profesor na českobudějovickém gymnáziu a amatérský meteorolog Jaroslav Maňák v sedm hodin ráno otevírá meteorologickou budku u Stecherova mlýna nedaleko Litvínovic. Do deníku zapisuje hodnotu minus 41,2 stupně Celsia, kterou později, po kalibraci teploměru, opravuje na minus 42,2 stupně. Ani přes den se tehdy teplota nedostala nad minus 20 stupňů, v tabulkách je jako příslušné maximum v Litvínovicích uvedeno minus 20,2 stupně Celsia.
11. 2. 1929, Litvínovice, -42,2 °C
Tohle dosud nepřekonané minimum připomíná tabulka přímo na zdi Stecherova mlýna dodnes.
Zima století, jak bývá klimatology sezona 1928/29 označována, je barvitě popsána i v kronikách. Od zrušené výstavy drůbeže, úrazů způsobených pádem ledu ze střech až po sněhové bouře, které zasypávaly železniční tratě a způsobovaly zpoždění i přerušení provozu.
- Profesor gymnázia v Českých Budějovicích a amatérský meteorolog Jaroslav Maňák uskutečnil v letech 1921 až 1944 v Litvínovicích přes 25 tisíc pozorování počasí.
Povětrnostní situace připomíná leden 1987
Jak si ve statistikách povede zima 2020/21, to teď ještě přesně říct nemůžeme. Každopádně nebude patřit k těm rekordně teplým. Stávající povětrnostní situace, kdy do Česka proudí arktický vzduch, spíš připomíná například leden roku 1987. Nad Skandinávií byla stejně mohutná tlaková výše jako teď, ovšem tlaková níže na jih od nás byla tehdy daleko výraznější, a proto i vydatně sněžilo.
Povětrnostní situace z 11. ledna 1987
Příliv arktického vzduchu bude slábnout jen velmi pozvolna. Tlaková výše Gisela nad jižní Skandinávií zůstane prakticky bez pohybu. A studený vzduch se tak bude dál dostávat nejen k nám, ale i do Rakouska, Švýcarska, Německa, Itálie a na Balkán.
Tlaková výše Gisela nad jižní Skandinávií
O víkendu budou teploty po ránu mezi minus 11 a minus 15 stupni Celsia. Při zmenšené oblačnosti budou v sobotu až k minus 20 a v neděli až k minus 22 stupňům.
Víc oblačnosti čekáme v sobotu na severu a severovýchodě Česka, napadnout může na horách až deset centimetrů sněhu. V neděli už budou přeháňky jen na východě a napadne maximálně do tří centimetrů. Přitom na obloze bude i skoro jasno nebo polojasno.
Víkendové počasí v Česku
Víkendová minima v Česku
Nad nulu by se maxima mohla dostat nejdřív v polovině příštího týdne. A to jen v místech, kde se nevytvoří nízká oblačnost. Tam, kde bude, zůstanou maxima kolem minus sedmi stupňů Celsia. Minima přitom budou pořád stejně nízká jako teď.
Výhled na týden