Švédové poprvé dodali „zelenou ocel“. Vznikla bez užití uhlí

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.

Švédský podnik Hybrit uvedl, že tuto ocel dodal výrobci nákladních automobilů Volvo jako zkušební dodávku. Plnou komerční výrobu spustí až v roce 2026. Automobilka chce už letos začít s výrobou prototypů vozidel, která budou vytvořená právě z tohoto materiálu. 

Výroba oceli pomocí spalování uhlí se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně osmi procenty. Pokud by se podařilo tento zdroj emisí snížit, nebo dokonce zcela nahradit jinou technologií, mělo by to zásadní dopad na snahu snížit emise tak, aby to odpovídalo závěrům Pařížské klimatické dohody.

Společnost Hybrit zahájila už před rokem zkušební provoz ve svém prvním závodě na výrobu zelené bezuhlíkové oceli v Lulea na severu Švédska.

Jejím cílem je nahradit uhlí, které se tradičně využívá pro výrobu oceli z železné rudy jinými zdroji. Využívá k tomu jednak elektřinu z obnovitelných zdrojů a současně jako redukční činidlo vodíku, který připravuje z obnovitelných zdrojů. Právě vodík je klíčovou součástí plánu Evropské unie na dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Švédské emise

Společnost Hybrit založily tři společnosti – ocelářská firma SSAB, státní energetická společnost Vattenfall a těžař LKAB. Společný projekt by měl pomoci snížit emise skleníkových plynů ve Švédsku víc než jakékoliv jiné známé opatření.

Společnost SSAB se totiž podílí na emisích oxidu uhličitého ve Švédsku deseti procenty a sedmi procenty ve Finsku. Společnost uvedla, že zkušební dodávka je „důležitým krokem na cestě ke zcela bezfosilnímu hospodářství“.

Není ale jediná, kdo se o něco podobného ve Skandinávii snaží – další velká společnost na výrobu ekologické oceli, H2 Green Steel, plánuje na severu Švédska postavit ocelárnu bez spalování fosilních paliv, včetně zařízení na výrobu udržitelného vodíku, s plánovaným zahájením výroby v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
včera v 10:25

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
včera v 09:55

Obraz, zvuk i hudba naráz. Rozlišit realitu od výtvorů AI je stále těžší

Modely umělé inteligence na generování videí jsou zase o krok dál, a lidé tak mají o něco menší šanci rozlišit realitu od výtvorů AI. Modely tvořící videa jsou již schopné pracovat zároveň s obrazem, zvukem i hudbou. Odborníci proto varují před větším šířením takzvaných deepfaků a dalšího závadného obsahu nebo kyberšikanou. Problém rozeznat některé umělé výtvory od skutečných záběrů už mají i experti.
včera v 07:00

Úsvit atomového věku začal Einsteinovým dopisem o Československu

Když se židovští vědci, kteří museli uprchnout před nacismem z Maďarska, dozvěděli, že Německo může získat nejsilnější zbraň na světě, rozhodli se konat.
včera v 06:35
Načítání...