Švédové poprvé dodali „zelenou ocel“. Vznikla bez užití uhlí

Podle britského deníku The Guardian se tento týden podařilo ve Švédsku poprvé dodat na trh „zelenou ocel“ – tedy ocel vyrobenou bez použití uhlí jen pomocí ekologických udržitelných zdrojů.

Švédský podnik Hybrit uvedl, že tuto ocel dodal výrobci nákladních automobilů Volvo jako zkušební dodávku. Plnou komerční výrobu spustí až v roce 2026. Automobilka chce už letos začít s výrobou prototypů vozidel, která budou vytvořená právě z tohoto materiálu. 

Výroba oceli pomocí spalování uhlí se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně osmi procenty. Pokud by se podařilo tento zdroj emisí snížit, nebo dokonce zcela nahradit jinou technologií, mělo by to zásadní dopad na snahu snížit emise tak, aby to odpovídalo závěrům Pařížské klimatické dohody.

Společnost Hybrit zahájila už před rokem zkušební provoz ve svém prvním závodě na výrobu zelené bezuhlíkové oceli v Lulea na severu Švédska.

Jejím cílem je nahradit uhlí, které se tradičně využívá pro výrobu oceli z železné rudy jinými zdroji. Využívá k tomu jednak elektřinu z obnovitelných zdrojů a současně jako redukční činidlo vodíku, který připravuje z obnovitelných zdrojů. Právě vodík je klíčovou součástí plánu Evropské unie na dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050.

Švédské emise

Společnost Hybrit založily tři společnosti – ocelářská firma SSAB, státní energetická společnost Vattenfall a těžař LKAB. Společný projekt by měl pomoci snížit emise skleníkových plynů ve Švédsku víc než jakékoliv jiné známé opatření.

Společnost SSAB se totiž podílí na emisích oxidu uhličitého ve Švédsku deseti procenty a sedmi procenty ve Finsku. Společnost uvedla, že zkušební dodávka je „důležitým krokem na cestě ke zcela bezfosilnímu hospodářství“.

Není ale jediná, kdo se o něco podobného ve Skandinávii snaží – další velká společnost na výrobu ekologické oceli, H2 Green Steel, plánuje na severu Švédska postavit ocelárnu bez spalování fosilních paliv, včetně zařízení na výrobu udržitelného vodíku, s plánovaným zahájením výroby v roce 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 10 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 12 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...