Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.
Průměrná teplota vzduchu za celý měsíc a celou republiku činila 3,1 °C, což je o pouhou desetinu méně než takzvaný „nový normál“ – tedy třicetiletí 1991 až 2020. Relativně tepleji (o 1 až 1,5 °C) bylo hlavně na Českomoravské vrchovině, ale i v severozápadních a severních Čechách a také na jihu Klatovska. Naopak výrazně studenější březen ve srovnání s dlouhodobým průměrem zažili obyvatelé jižních Čech nebo jihovýchodní Moravy – tam činila odchylka až -2 °C.
Březen začal studeným počasím a výrazně chladnější, než je obvyklé (o 2 až 4 stupně), byla celá první dekáda. Mohl za to především příliv studeného vzduchu od severu až severovýchodu. Změna přišla po 13. březnu, kdy se teploty dostaly nad dlouhodobý normál. A nejteplejší byla poslední dekáda měsíce, což je ale při obvyklém průběhu teploty během března obvyklé. V ní se letos poprvé dostala teplota nad 20 °C, trochu symbolicky se tak stalo na Světový meteorologický den, 23. března. Vůbec nejvyšší březnové maximum ale přišlo až 28. 3., kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 22,7 °C.
Naopak nejnižší teplotu měsíce března zaznamenali na stanici Kvilda-Perla na Šumavě, když 2. března tam minimum kleslo na -24,7 °C. Mimochodem zhruba o měsíc později, 4. dubna, na stejné stanici spadla teplota na pro začátek dubna velmi nízkých -24,0 °C.
Typickým rysem teplot letošního března byla taky velká denní teplotní amplituda – tedy rozdíl mezi denním minimem a maximem, který v některých dnech přesáhl 20 °C, v horských mrazových lokalitách i 25 °C.
Sucho bylo hrozivé
Březen přinesl velmi málo srážek. V průměru za celé území jich spadlo 16 mm, což představuje pouhých 35 % normálu. Nejvíc jich spadlo v Moravskoslezském kraji (51 %), nejméně v Libereckém (jen 19 %). Na stovce stanic spadajících pod správu ČHMÚ spadlo nejvýše 10 mm vody.
Nejvíc srážek naměřila stanice Uhelná, Nové Vilémovice na Jesenicku, a to 47,9 mm. Z pohledu denních úhrnů vedou Dlouhé Stráně, kde 30. března zaznamenali 22,2 mm. Mimochodem v březnu může za den spadnout i přes 90 mm, jak se stalo 5. 3. 1970 v Luisině údolí v Orlických horách.
Zatímco v nížinách byl březen už – podobně jako většina února – měsícem bez sněhu, na horách ho ještě leželo dost. Na hřebenech Krkonoš a hraničním šumavském hřebenu měli v první polovině měsíce přes metr a půl sněhu (Černá hora a Blatný vrch více než 170 cm). Ve druhé polovině března sněhu i na horách zvolna ubývalo.
Letošní březen byl také velmi slunečný – průměrná měsíční délka slunečního svitu dosáhla 221 hodin, což je o 76 % (!) víc, než je obvyklé. Počasí u nás totiž po většinu měsíce ovlivňovala obnovující se tlaková výše, jejíž střed se udržoval nad Skandinávií a Pobaltím, případně střední, později i západní Evropou.
Mnoho dnů nás tak provázelo zcela jasné nebe. A nejen to, dočkali jsme se i několika epizod s přílivem velmi suchého kontinentálního vzduchu kolem zmíněných tlakových výší od severovýchodu.
Nejnižší relativní vlhkost jsme registrovali o víkendu 12. a 13. března, kdy na stanici Praha-Vinohrady klesla v neděli 13. 3. na pouhých 8 %! A na stanici Praha-Libuš bylo za sobotu 12. března dosaženo nejnižšího 24hodinové průměru relativní vlhkosti od začátku pozorování (tedy od roku 1970) – a to 27 procent.
Právě při výskytu tohoto suchého vzduchu jsme zaznamenávali noci bez tvorby jíní nebo námrazy, a to i přes pokles teplot poměrně hluboko pod nulu.
Slunečné dny beze srážek, nízká relativní vlhkost a občas i silnější vítr se postaraly o prohlubující se sucho během letošního března. To vyvrcholilo koncem měsíce, kdy jsme na polovině území zaznamenali výrazné až extrémní sucho (ve srovnání s typickým stavem v této roční době).
Vznikaly také častější přírodní požáry. V posledních dvou týdnech se naštěstí díky občasným srážkám začalo sucho částečně zmírňovat.
Evropský březen byl rozmanitý
Z celoevropského pohledu byl letošní březen teplejší zejména ve Skandinávii. Naopak velmi studený březen zažili hlavně obyvatelé Balkánu, východního Středomoří a částečně i Itálie – studené byly jak noci, tak i denní hodiny. Například Turecko zažilo dokonce druhý nejstudenější březen v historii pozorování.
Poměrně chladné dny, tedy nízká maxima, měli ve Španělsku a Portugalsku, kde naopak letošní březen přinesl teplé noci, a to díky velké oblačnosti a také srážkám. Právě Pyrenejský poloostrov je prakticky jediným evropském regionem, kde byly srážky za celý měsíc výrazně nadnormální – mimochodem tyto vydatné deště dorazily po extrémně suchém podzimu a zimě.
Naopak extrémně suchý březen hlásí mnoho států od západní po východní Evropu. V Estonsku a Lotyšsku nespadlo ani 15 % obvyklého množství srážek, nejsušší březen měli v Belgii, 4. nejsušší březen zažilo Německo.
