Začala stavba nejdelšího ponorného tunelu na světě. Do sedmi let má osmnáct kilometrů tubusů položených na mořském dně spojit Německo s Dánskem. Projekt za sedm a půl miliardy eur provázejí velké naděje, ale také pochybnosti, a to hlavně ze strany ekologických spolků.
Německo a Dánsko staví ponorný tunel. Spojí obě země a bude nejdelší na světě
2 minuty
Události ČT: Staví se nejdelší ponorný tunel světa
Projekt provázela řada komplikací a zpoždění, teď ale stavba takzvaného Fehmarnbeltského tunelu oficiálně začala. „Tento tunel je důležitý pro Dánsko, Německo i Evropu. Je to opravdová spojnice Evropy,“ prohlásil při slavnostním zahájení dánský ministr dopravy Benny Engelbrecht.
Téměř osmnáctikilometrová trasa po mořském dně ponese po svém dokončení titul nejdelšího takzvaného ponorného tunelu světa. Obří stavební díly se dvěma tubusy pro auta, dvěma pro vlaky a únikovou chodbou budou vznikat na pevnině. Poté je lodě potopí na určeném místě a tubusy se propojí až na mořském dně.
Měla by tak vzniknout vytížená spojnice mezi Skandinávií a střední Evropou, která umožní mimo jiné přímé železniční spojení na trase mezi Kodaní, Hamburkem a Berlínem, odkud by pak vlaky mohly zamířit do Prahy. Dánský ministr Engelbrecht mluví o „opravdu historickém dni“.
Nadšení vyvolává mamutí projekt spíše na dánské straně mořské úžiny. Německé ekologické organizace se ho naopak snažily do poslední chvíle zastavit, a to i s pomocí soudů. Podle aktivistů ohrožuje stavba vzácný biotop podmořských útesů.
Fehmarnbeltský tunel, který spojí Německo a Dánsko
Dánsko plánuje umělý ostrov
Dánský stát nese převážnou část nákladů, které se v přepočtu blíží dvěma stům miliardám korun. Kodaň má navíc se svými vodami ještě větší plány – podle ministra energetiky Dana Jørgensena chce postavit nový ostrov.
Vzniknout by měl asi osmdesát kilometrů od dánských břehů a protínat by se v něm měla ramena rozvodné sítě od zhruba šesti set padesáti větrníků o výkonu deseti gigawattů, což je víc, než kolik Dánsko potřebuje. Kodaň počítá s exportem zelené energie do Velké Británie a hlavně do Německa.
Ambiciozní projet by měl začít fungovat v roce 2033. Do té doby na něj Dánsko hodlá vydat v přepočtu na 730 miliard korun, tedy zhruba polovinu příjmů českého rozpočtu za loňský rok.
