Německo a Dánsko staví ponorný tunel. Spojí obě země a bude nejdelší na světě

Nahrávám video

Začala stavba nejdelšího ponorného tunelu na světě. Do sedmi let má osmnáct kilometrů tubusů položených na mořském dně spojit Německo s Dánskem. Projekt za sedm a půl miliardy eur provázejí velké naděje, ale také pochybnosti, a to hlavně ze strany ekologických spolků.

Projekt provázela řada komplikací a zpoždění, teď ale stavba takzvaného Fehmarnbeltského tunelu oficiálně začala. „Tento tunel je důležitý pro Dánsko, Německo i Evropu. Je to opravdová spojnice Evropy,“ prohlásil při slavnostním zahájení dánský ministr dopravy Benny Engelbrecht. 

Téměř osmnáctikilometrová trasa po mořském dně ponese po svém dokončení titul nejdelšího takzvaného ponorného tunelu světa. Obří stavební díly se dvěma tubusy pro auta, dvěma pro vlaky a únikovou chodbou budou vznikat na pevnině. Poté je lodě potopí na určeném místě a tubusy se propojí až na mořském dně.

Měla by tak vzniknout vytížená spojnice mezi Skandinávií a střední Evropou, která umožní mimo jiné přímé železniční spojení na trase mezi Kodaní, Hamburkem a Berlínem, odkud by pak vlaky mohly zamířit do Prahy. Dánský ministr Engelbrecht mluví o „opravdu historickém dni“. 

Nadšení vyvolává mamutí projekt spíše na dánské straně mořské úžiny. Německé ekologické organizace se ho naopak snažily do poslední chvíle zastavit, a to i s pomocí soudů. Podle aktivistů ohrožuje stavba vzácný biotop podmořských útesů.

Fehmarnbeltský tunel, který spojí Německo a Dánsko
Zdroj: ČT24

Dánsko plánuje umělý ostrov

Dánský stát nese převážnou část nákladů, které se v přepočtu blíží dvěma stům miliardám korun. Kodaň má navíc se svými vodami ještě větší plány – podle ministra energetiky Dana Jørgensena chce postavit nový ostrov.

Vzniknout by měl asi osmdesát kilometrů od dánských břehů a protínat by se v něm měla ramena rozvodné sítě od zhruba šesti set padesáti větrníků o výkonu deseti gigawattů, což je víc, než kolik Dánsko potřebuje. Kodaň počítá s exportem zelené energie do Velké Británie a hlavně do Německa.

Ambiciozní projet by měl začít fungovat v roce 2033. Do té doby na něj Dánsko hodlá vydat v přepočtu na 730 miliard korun, tedy zhruba polovinu příjmů českého rozpočtu za loňský rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
12:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
22:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
13:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
08:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 5 hhodinami

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 8 hhodinami

Trump: USA a Izrael odloží chystané tvrdé údery na Írán

Spojené státy a Izrael se dohodly na odložení chystaného tvrdého útoku na Írán, uvedl americký prezident Donald Trump s tím, že o to prý požádal Teherán a další země regionu. Podmínkou je podle Trumpa brzké dosažení dohody, která umožní plné otevření Hormuzského průlivu. Íránská oficiální média s odkazem na své zdroje označují Trumpovo tvrzení o žádosti Teheránu za lež. Írán také mluví o psychologické válce.
05:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.