V Německu začal soud, který může rozhodnout osud jedné z největších a nejnáročnějších staveb Evropy. Projekt podmořského tunelu, který má zemi spojit s Dánskem, napadli ekologové. Už teď se navíc stavba potýká s rostoucími náklady. Uvažuje se i o dalších možnostech propojení Skandinávie s Německem, které by se protáhly až do České republiky.
Tunel mezi Německem a Skandinávií je u soudu. Ekologové se obávají o útesy
Události: Osud tunelu (zdroj: ČT24)
Zkrácení třičtvrtěhodinové plavby trajektem na sotva desetiminutovou jízdu vlakem nebo autem slibuje projekt téměř osmnáctikilometrového Fehrmanbeltského tunelu. Má to být naplnění letitého snu o suchozemském spojení Německa s Dánskem. A taky vzpruha pro místní ekonomiku. „Pracovali jsme společně s dánskými přáteli na tomto projektu a bojovali za něj 20 let,“ říká ředitel společnosti HanseBelt Bernd Jorkisch.
Už teď vzniklo na pobřeží největší staveniště Dánska. To chce také nést náklady na vznik nejdelšího takzvaného ponorného tunelu světa. Obří stavební díly se dvěma tubusy pro auta, dvěma pro vlaky a únikovou chodbou, mají vznikat na pevnině. Teprve poté je remorkéry odvlečou na moře a potopí na přesně určeném místě. Tubusy se následně propojí a hermeticky uzavřou.
Původní plán dokončit stavbu ještě letos se ale nepodaří naplnit i kvůli tomuto soudu. Proti stavebnímu povolení se na německé straně ozvaly ekologické organizace. Podle nich tunel poškodí tři útesy plné mořského života, o kterých se stavební dokumentace o 42 tisících stranách vůbec nezmiňuje. Navíc potápěči, které na místo vyslala německá veřejnoprávní televize, objevili další útesy. Před začátkem procesu o nich nevěděli ani ekologové. „Stavba musí být zastavena. Politici se nechali tímto dánským projektem zmást,“ říká mluvčí ekologické organizace Beltretter Karin Neumannová.
Švédská konkurence
Fehrmanbeltský tunel není jediným plánem na propojení Německa se Skandinávií. Konkurenční projekt představuje plán tunelu mezi severoněmeckým Stralsundem a švédským Malmö. S délkou 96 kilometrů by byl zdaleka nejdelším železničním tunelem světa.
Vize, za kterou bojuje především Norsko, které ji vnímá jako možnou bránu do světa. Mluví se také o propojení této trasy s Berlínem a Prahou. Skeptici ale varují, že gigantické projekty zpravidla doprovázejí gigantické náklady. Ty už i v případě Fehrmanbeltského tunelu vyskočily z původních pěti a půl na devět miliard eur. Neúspěch u soudu v Lipsku by znamenal další prodražení stavby, její několikaleté zpoždění, nebo možná úplnou stopku.