Norští archeologové objevili 1700 let starou deskovou hru. Kopíruje římský vzor

V norské archeologické lokalitě Ytre Fosse našli vědci z Univerzity v Bergenu deskovou hru podobnou šachům nebo vrhcábům –⁠ a inspirovanou římskou obdobou. Zřejmě sloužila k posilování vztahů mezi obchodníky.

Hra je stará asi 1700 let, pochází z doby železné. Našli ji poblíž důležité obchodní cesty, v kruhové jámě na lokalitě Ytre Fosse. Jáma byla plná černého prachu ze spáleného dřeva, kromě hry v ní archeologové našli také mnoho dalších ohořelých předmětů –⁠ od kusů kostí přes úlomky nádob až po bronzovou jehlu nebo úlomky skla. Vědci se domnívají, že šlo o žárový hrob, ve kterém byla pohřbena nějaká důležitá osoba obklopená zbožím, které převážela.

Desková hra nalezená v Norsku
Zdroj: University Bergen

Z deskové hry se v tomto hrobě dochovalo 18 figurek podobných žetonům používaným dnes v dámě. Podle Mortena Ramstada, který se na výzkumu podílel, se podařilo objevit většinu sady.

„Objev hracích kamenů z pozdní doby železné je velmi výjimečný nejen v Norsku, ale i v celé Skandinávii,“ uvedli archeologové. „Žetony i kostky patřily k deskové hře, která byla inspirována římskou hrou Ludus latrunculorum. Jejím majitelem byla zřejmě vysoce postavená osoba, která patřila k elitě místního kmene,“ informovali vědci v tiskové zprávě.

Ludus latrunculorum byla římská desková hra, která se podobala šachům nebo vrhcábům. Stala se oblíbenou také mezi Germány a díky tomu se rozšířila i na sever Evropy.

Důkaz styků s Římem

Ytre Fosse je důležitým místem zejména kvůli své geografické poloze. V době železné tudy vedla obchodní cesta spojující severnější části Norska se zbytkem Skandinávie i zbytkem Evropy. Tato námořní cesta byla tak důležitá, že dostala název Nordvegen –⁠ a podle ní pak dostalo jméno celé Norsko.

Nález deskové hry je podle archeologů důkazem styků této oblasti s Římskou říší. Tam byla taková zábava velmi oblíbená; hráči patřili mezi aristokracii. Schopnost hrát takové hry podle Ramstada dokazovala, že daný člověk má jak mentální schopnosti, tak i dostatek času (a tedy peněz) se takové činnosti věnovat. Bohatí obchodníci nebo aristokrati, kteří zde žili, v ní měřili své síly, intelektuální schopnosti a tím prohlubovali vazby mezi sebou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...