Norští archeologové objevili 1700 let starou deskovou hru. Kopíruje římský vzor

V norské archeologické lokalitě Ytre Fosse našli vědci z Univerzity v Bergenu deskovou hru podobnou šachům nebo vrhcábům –⁠ a inspirovanou římskou obdobou. Zřejmě sloužila k posilování vztahů mezi obchodníky.

Hra je stará asi 1700 let, pochází z doby železné. Našli ji poblíž důležité obchodní cesty, v kruhové jámě na lokalitě Ytre Fosse. Jáma byla plná černého prachu ze spáleného dřeva, kromě hry v ní archeologové našli také mnoho dalších ohořelých předmětů –⁠ od kusů kostí přes úlomky nádob až po bronzovou jehlu nebo úlomky skla. Vědci se domnívají, že šlo o žárový hrob, ve kterém byla pohřbena nějaká důležitá osoba obklopená zbožím, které převážela.

Desková hra nalezená v Norsku
Zdroj: University Bergen

Z deskové hry se v tomto hrobě dochovalo 18 figurek podobných žetonům používaným dnes v dámě. Podle Mortena Ramstada, který se na výzkumu podílel, se podařilo objevit většinu sady.

„Objev hracích kamenů z pozdní doby železné je velmi výjimečný nejen v Norsku, ale i v celé Skandinávii,“ uvedli archeologové. „Žetony i kostky patřily k deskové hře, která byla inspirována římskou hrou Ludus latrunculorum. Jejím majitelem byla zřejmě vysoce postavená osoba, která patřila k elitě místního kmene,“ informovali vědci v tiskové zprávě.

Ludus latrunculorum byla římská desková hra, která se podobala šachům nebo vrhcábům. Stala se oblíbenou také mezi Germány a díky tomu se rozšířila i na sever Evropy.

Důkaz styků s Římem

Ytre Fosse je důležitým místem zejména kvůli své geografické poloze. V době železné tudy vedla obchodní cesta spojující severnější části Norska se zbytkem Skandinávie i zbytkem Evropy. Tato námořní cesta byla tak důležitá, že dostala název Nordvegen –⁠ a podle ní pak dostalo jméno celé Norsko.

Nález deskové hry je podle archeologů důkazem styků této oblasti s Římskou říší. Tam byla taková zábava velmi oblíbená; hráči patřili mezi aristokracii. Schopnost hrát takové hry podle Ramstada dokazovala, že daný člověk má jak mentální schopnosti, tak i dostatek času (a tedy peněz) se takové činnosti věnovat. Bohatí obchodníci nebo aristokrati, kteří zde žili, v ní měřili své síly, intelektuální schopnosti a tím prohlubovali vazby mezi sebou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 17 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
17. 6. 2026

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
17. 6. 2026
Načítání...