Norští archeologové objevili 1700 let starou deskovou hru. Kopíruje římský vzor

V norské archeologické lokalitě Ytre Fosse našli vědci z Univerzity v Bergenu deskovou hru podobnou šachům nebo vrhcábům –⁠ a inspirovanou římskou obdobou. Zřejmě sloužila k posilování vztahů mezi obchodníky.

Hra je stará asi 1700 let, pochází z doby železné. Našli ji poblíž důležité obchodní cesty, v kruhové jámě na lokalitě Ytre Fosse. Jáma byla plná černého prachu ze spáleného dřeva, kromě hry v ní archeologové našli také mnoho dalších ohořelých předmětů –⁠ od kusů kostí přes úlomky nádob až po bronzovou jehlu nebo úlomky skla. Vědci se domnívají, že šlo o žárový hrob, ve kterém byla pohřbena nějaká důležitá osoba obklopená zbožím, které převážela.

Desková hra nalezená v Norsku
Zdroj: University Bergen

Z deskové hry se v tomto hrobě dochovalo 18 figurek podobných žetonům používaným dnes v dámě. Podle Mortena Ramstada, který se na výzkumu podílel, se podařilo objevit většinu sady.

„Objev hracích kamenů z pozdní doby železné je velmi výjimečný nejen v Norsku, ale i v celé Skandinávii,“ uvedli archeologové. „Žetony i kostky patřily k deskové hře, která byla inspirována římskou hrou Ludus latrunculorum. Jejím majitelem byla zřejmě vysoce postavená osoba, která patřila k elitě místního kmene,“ informovali vědci v tiskové zprávě.

Ludus latrunculorum byla římská desková hra, která se podobala šachům nebo vrhcábům. Stala se oblíbenou také mezi Germány a díky tomu se rozšířila i na sever Evropy.

Důkaz styků s Římem

Ytre Fosse je důležitým místem zejména kvůli své geografické poloze. V době železné tudy vedla obchodní cesta spojující severnější části Norska se zbytkem Skandinávie i zbytkem Evropy. Tato námořní cesta byla tak důležitá, že dostala název Nordvegen –⁠ a podle ní pak dostalo jméno celé Norsko.

Nález deskové hry je podle archeologů důkazem styků této oblasti s Římskou říší. Tam byla taková zábava velmi oblíbená; hráči patřili mezi aristokracii. Schopnost hrát takové hry podle Ramstada dokazovala, že daný člověk má jak mentální schopnosti, tak i dostatek času (a tedy peněz) se takové činnosti věnovat. Bohatí obchodníci nebo aristokrati, kteří zde žili, v ní měřili své síly, intelektuální schopnosti a tím prohlubovali vazby mezi sebou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...