Norští archeologové objevili 1700 let starou deskovou hru. Kopíruje římský vzor

V norské archeologické lokalitě Ytre Fosse našli vědci z Univerzity v Bergenu deskovou hru podobnou šachům nebo vrhcábům –⁠ a inspirovanou římskou obdobou. Zřejmě sloužila k posilování vztahů mezi obchodníky.

Hra je stará asi 1700 let, pochází z doby železné. Našli ji poblíž důležité obchodní cesty, v kruhové jámě na lokalitě Ytre Fosse. Jáma byla plná černého prachu ze spáleného dřeva, kromě hry v ní archeologové našli také mnoho dalších ohořelých předmětů –⁠ od kusů kostí přes úlomky nádob až po bronzovou jehlu nebo úlomky skla. Vědci se domnívají, že šlo o žárový hrob, ve kterém byla pohřbena nějaká důležitá osoba obklopená zbožím, které převážela.

Desková hra nalezená v Norsku
Zdroj: University Bergen

Z deskové hry se v tomto hrobě dochovalo 18 figurek podobných žetonům používaným dnes v dámě. Podle Mortena Ramstada, který se na výzkumu podílel, se podařilo objevit většinu sady.

„Objev hracích kamenů z pozdní doby železné je velmi výjimečný nejen v Norsku, ale i v celé Skandinávii,“ uvedli archeologové. „Žetony i kostky patřily k deskové hře, která byla inspirována římskou hrou Ludus latrunculorum. Jejím majitelem byla zřejmě vysoce postavená osoba, která patřila k elitě místního kmene,“ informovali vědci v tiskové zprávě.

Ludus latrunculorum byla římská desková hra, která se podobala šachům nebo vrhcábům. Stala se oblíbenou také mezi Germány a díky tomu se rozšířila i na sever Evropy.

Důkaz styků s Římem

Ytre Fosse je důležitým místem zejména kvůli své geografické poloze. V době železné tudy vedla obchodní cesta spojující severnější části Norska se zbytkem Skandinávie i zbytkem Evropy. Tato námořní cesta byla tak důležitá, že dostala název Nordvegen –⁠ a podle ní pak dostalo jméno celé Norsko.

Nález deskové hry je podle archeologů důkazem styků této oblasti s Římskou říší. Tam byla taková zábava velmi oblíbená; hráči patřili mezi aristokracii. Schopnost hrát takové hry podle Ramstada dokazovala, že daný člověk má jak mentální schopnosti, tak i dostatek času (a tedy peněz) se takové činnosti věnovat. Bohatí obchodníci nebo aristokrati, kteří zde žili, v ní měřili své síly, intelektuální schopnosti a tím prohlubovali vazby mezi sebou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 12 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 15 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 18 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.