Pandemie ve světě: Omikron se rychle šíří Evropou, WHO varuje před podceněním varianty

Koronavirová varianta omikron se rychle rozšiřuje po Evropě. Dánsko a Norsko očekávají velmi prudký nárůst případů, v obou zemích experti předpokládají, že během několika dní tato varianta převládne. Podobné prognózy má i Velká Británie, kde se dle odhadů úřadu pro zdravotní bezpečnost už teď denně nakazí až 200 tisíc lidí. Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) varuje před bagatelizováním omikronu, mohlo by to vést k zahlcení nemocnic.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Považovat omikron za variantu koronaviru, která způsobuje mírný průběh covidu-19, by bylo podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse chybou. Podle agentury Reuters varoval před takovým přístupem, protože by mohl vést k zahlcení zdravotnických systémů. Dostupná data naznačují, že vakcíny po nákaze variantou omikron poskytují o něco menší ochranu před závažným průběhem covidu-19 a před úmrtím na toto onemocnění.

Šéf WHO upozornil, že omikron se šíří rychleji než kterákoliv předchozí varianta a do úterý jeho výskyt ohlásilo 77 zemí. „I když se třeba ukáže, že omikron způsobuje méně závažné onemocnění, obrovské počty případů mohou znovu ochromit zdravotnictví v těch zemích, které nejsou připravené,“ řekl. Zástupce WHO pro krizové situace Mike Ryan doplnil, že „je před námi ještě řada týdnů, než tato vlna dosáhne vrcholu“.

Zdravotnické úřady v Dánsku a Norsku v pondělí zveřejnily prognózy o šíření omikronu ve Skandinávii. V Norsku se domnívají, že těsně před Vánocemi bude omikron představovat většinu případů. Výzkumníci z Norského institutu veřejného zdraví v předběžném scénáři odhadli, že zhruba za tři týdny bude v zemi až 300 tisíc případů denně. V současnosti má Norsko okolo pěti tisíc případů za 24 hodin.

Země proto od středy zpřísní opatření. V restauracích, barech a hotelech nebude po dobu čtyř týdnů povoleno podávat alkohol, uzavřeny budou bazény a posilovny a omezení se dotknou i škol. „Cílem opatření je předejít velkým shromážděním lidí, a tak zabránit šíření varianty omikron,“ uvedla norská vláda. Plánuje také zrychlit podávání třetí dávky očkování. Do vakcinační kampaně by se měla zapojit armáda či lékárny.

V Dánsku už denní přírůstky prudce vzrostly, tamní statistici očekávají, že omikron bude už v úterý nebo ve středu představovat většinu případů a do konce týdne zvýší denní počet infekcí na deset tisíc. „Dánsko je v této oblasti na špici. Byli jsme jednou z prvních zemí, kde došlo k počátečnímu šíření, ale totéž uvidí i další země v Evropě,“ míní profesor biomedicíny na univerzitě v Aarhusu Soren Riis Paludan.

V Británii se omikronem nakazí až 200 tisíc lidí denně, odhadují statistici

Británie v úterý oznámila 59 610 nově zachycených případů koronavirové infekce za nového rozmachu epidemie, k němuž patrně přispívá nová varianta omikron. Nový přírůstek je nejvyšší za posledních jedenáct měsíců a pátý nejvyšší za celou dobu pandemie, uvádí agentura Reuters. 

Podle odhadu britského úřadu pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) se v zemi variantou omikron každý den nakazí patrně až 200 tisíc lidí. Laboratorně potvrzených případů nákazy omikronem je v Británii 4713, řekl poslancům ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Javid popsal, že podle stávajících dat nyní tvoří omikron asi pětinu případů nákazy, v Londýně je to 44 procent a omikron se zde dle něj stane převažující variantou už v průběhu dvou dnů. V pondělí Británie evidovala první potvrzené úmrtí v souvislosti s novým koronavirovým kmenem.

Právě kvůli omikronu a apelům vlády mají lidé enormní zájem o třetí dávku vakcíny, v pondělí si termín rezervovalo půl milionu lidí. Před očkovacími centry se tvoří dlouhé fronty a lidé často čekají i několik hodin. Vláda i státní zdravotní systém NHS podle serveru BBC hledají dobrovolníky, kteří by s provozem v očkovacích centrech pomohli. Slibují také, že se v brzké době podstatně rozšíří počet vakcinačních míst.

Premiér Boris Johnson prosadil v Dolní sněmovně sadu zpřísněných opatření, která reagují na rychlé šíření omikronu. Podařilo se mu to navzdory skutečnosti, že proti plánu hlasovaly desítky členů z jeho vlastní Konzervativní strany.

Poslanci nakonec s podporou labouristické opozice odsouhlasili zpřísnění pravidel pro nošení roušek, povinné očkování zdravotníků či nutnost prokázat se certifikátem o očkování, dokladem o prodělaném covidu-19 nebo negativním testem na koronavirus při vstupu na velké společenské akce či do některých podniků, například nočních klubů. Opatření se týkají Anglie, ostatní části Spojeného království si o restrikcích rozhodují samy.

Podobně jako skandinávské země jsou na tom dle odborníků také Spojené státy. Američtí vědci zatím nezveřejnili modely šíření omikronu v zemi, ale poukazují na to, že situace je podobná Norsku a Dánsku. V USA je podobná úroveň proočkovanosti a stejně tak mají společné některé rizikové faktory, jako je například průměrný věk obyvatelstva.

„Bylo by naivní si myslet, že se Spojené státy budou lišit od Dánska,“ říká Mads Albertsen, mikrobiolog z univerzity v Aalborgu. „Dánsko je pravděpodobně ještě nejlepším možným scénářem,“ doplnil. V Dánsku je naočkováno téměř 80 procent obyvatelstva.

Studie: Dvě dávky Pfizeru chrání před hospitalizací s omikronem

Dvě dávky vakcíny od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací, vyplývá z jihoafrické studie.

Autoři výzkumu uvedli, že nynější výsledky představují pokles oproti osmdesátiprocentní ochraně před nákazou a devadesátiprocentní ochraně před hospitalizací, které vědci v JAR naměřili během vlny infekcí způsobených variantou delta. 

Studie také došla k závěru, že během nynější vlny infekcí je vyšší riziko opětovné nákazy než u těch předchozích. Riziko hospitalizace s onemocněním covid-19 u dospělých ale kleslo o 29 procent ve srovnání s první vlnou. O zhruba pětinu narostlo riziko hospitalizace a vážných komplikací u dětí, přestože je u nich velmi nízká sedmidenní incidence.

V Německu a Lotyšsku se protestovalo proti opatřením

V Německu a Lotyšsku vyšly do ulic tisíce demonstrantů, kteří vyjadřovali svůj nesouhlas s pandemickými nařízeními.

V Německu se demonstrovalo hlavně ve východních spolkových zemích. Podle agentury DPA se v několika saských městech, mimo jiné v Drážďanech či Budyšíně a Pirně nedaleko českých hranic, uskutečnily nenahlášené demonstrace.

Ve Freibergu pořádkové síly obklíčily na parkovišti před supermarketem zhruba stovku lidí, které pak ale nechaly odejít. Policie totiž nedokázala určit, kdo přišel demonstrovat a kdo si chtěl jen nakoupit. Výrazně početnější byly protesty v Magdeburgu a Rostocku, kam přišlo přes tři tisíce lidí.

V Rize se v pondělí rovněž shromáždilo několik tisíc protestujících, čímž porušili zákon umožňující akce jen do dvaceti účastníků. „Vláda neustále tvoří a mění svá nařízení proti pandemii, situace se ale nezlepšuje, což vyvolává otázku, zda vládní činitelé vědí, co dělají,“ řekl agentuře AFP jeden z protestujících. Demonstranti kritizovali i prezidenta Egilse Levitse, který čelí podezření, že si z veřejných peněz pořídil do své rezidence luxusní piano.

Německo zavádí výhody pro očkované s posilující dávkou

Německo zavádí výhody pro očkované, kteří již dostali posilující dávku. Původně opatření zavedlo Bavorsko, následně se na něm dohodl Berlín s regiony. Nově se nebudou muset ve volnočasových zařízeních prokazovat dodatečným testem, který je nyní od vakcinovaných vyžadován.

„Posilující dávka nově nahrazuje test. Výhoda platí po patnácti dnech od třetí dávky,“ řekl bavorský premiér Markus Söder, který novinářům představil změny v bavorském karanténním nařízení. Jediná výjimka, kde přeočkování stačit nebude, jsou domovy pro seniory.

Bavorsko podobně jako celé Německo zpřísnilo kvůli rychlému šíření koronaviru karanténní podmínky. Do obchodů, které neprodávají zboží denní potřeby, a také do restaurací mohou jen očkovaní a lidé, kteří nemoc překonali. Testy od očkovaných a uzdravených jsou pak v Bavorsku potřebné pro vstupy do bazénů, divadel, kin či zoologických zahrad. Test krátce potřebovali očkovaní i na bavorských sjezdovkách, což nakonec zemská vláda premiéra Södera zrušila.

Saský premiér kritizoval nového německého kancléře Scholze

Po úterním zasedání společném zemských vlád Bavorska a Saska kritizoval saský premiér Michael Kretschmer rozhodnutí nového německého kancléře Olafa Scholze neprodloužit v Německu stav epidemie celostátního významu. V této souvislosti zmínil, že Bavorsko se Saskem od počátku pandemie čelily řadě problémů a že musely pomáhat i České republice.

„Máme toho za sebou hodně,“ řekl Kretschmer. „Zažili jsme, jak jsme museli pomáhat Česku, kde byla extrémně dramatická situace. Viděli jsme, jak se zavřely hranice a jak se to dále vyvíjelo. Snažili jsme se, aby epidemická situace celostátního významu neskončila,“ uvedl Kretschmer. „Ukázalo se, že jsme měli pravdu,“ dodal s tím, že Německo se nyní musí potýkat s další pandemickou vlnou.

Stav epidemie v Německu vypršel ke konci listopadu, od té doby se boj s pandemií řídí protiepidemickým zákonem. Hlavní slovo tak v zavádění karanténních opatření již nemá vláda, ale parlament.

Slovensko zmírní zákaz vycházení

Slovensko od pátku zmírní restrikce, které dříve zavedlo v reakci na rychlé tempo šíření koronavirové infekce. Zákaz vycházení s několika výjimkami bude nově platit pouze večer a v noci. 

Ke změně dochází poté, co kabinet premiéra Eduarda Hegera čelil kritice části veřejnosti a médií za to, že v rámci dřívějšího omezení volného pohybu obyvatel nepovolil cestování za účelem návštěvy příbuzných o nadcházejících vánočních svátcích. Už v současnosti přitom lidé naočkovaní proti covidu-19 nebo po prodělání tohoto onemocnění mohou kromě jiného využívat služeb lyžařských středisek. Zákaz vycházení se netýká například ani cest do zaměstnání či k lékaři.

Podle ministra hospodářství Richarda Sulíka budou moci znovu otevřít i některé další provozy služeb. Restaurace ale zůstanou zavřené, jídlo už nyní mohou pouze rozvážet nebo vydávat přes okénko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 24 mminutami

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
10:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Invaze nikdy není legitimní, je čas válku ukončit, vzkázal Rusku Macinka

Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku. Na něm vystoupil také český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). V projevu mimo jiné zdůraznil, že Rusko agresi proti Ukrajině ospravedlňuje bezpečnostními obavami, invaze ale nikdy není legitimní. Večer se pak ministr zúčastní jednání Rady bezpečnosti OSN k Ukrajině.
15:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
10:07Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 3 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
13:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
16:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...