Dvě dávky Pfizeru chrání před hospitalizací při nákaze omikronem, uklidňuje první studie

Dvě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací při nákaze variantou omikron. Vyplývá to z jihoafrické studie, o které informovala agentura Reuters.

Ze studie vyplynulo, že dvě dávky vakcíny poskytují sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací a třiatřicetiprocentní ochranu před infekcí variantou omikron.

Autoři studie uvedli, že nynější výsledky představují pokles oproti osmdesátiprocentní ochraně před nákazou a devadesátiprocentní ochraně před hospitalizací, které vědci v JAR naměřili během vlny infekcí způsobených variantou delta. Ta je považovaná za celosvětově dominantní a nejnakažlivější variantu. U varianty omikron ale odborníci předpokládají, že se šíří ještě rychleji.

Hůř chrání očkování i prodělaná nemoc

Výzkum také došel k závěru, že během nynější vlny infekcí je vyšší riziko opětovné nákazy než u těch předchozích. Riziko hospitalizace s onemocněním covid-19 u dospělých ale kleslo o 29 procent ve srovnání s první vlnou. O zhruba dvacet procent vzrostlo riziko hospitalizace a vážných komplikací u dětí, přestože je u nich velmi nízká sedmidenní incidence.

Největší jihoafrický správce soukromého zdravotního pojištění, společnost Discovery Health, který studii nechal zpracovat, varoval, že výsledky jsou předběžné.

Omikron se šíří

Výzkum je založený na 211 tisících pozitivních testech z období od 15. listopadu do 7. prosince. U 78 tisíc pozitivních testů se předpokládá, že se jednalo o variantu omikron, i když ji zatím nepotvrdilo genetické sekvenování. Jihoafričtí vědci dosud díky sekvenování potvrdili přibližně 550 případů omikronu.

Na novou variantu koncem minulého měsíce upozornila právě Jihoafrická republika. Denní počet nakažených se od té doby zvýšil na průměrně 20 tisíc případů denně. Mnoho zemí zavedlo cestovní omezení pro několik zemí jižní Afriky.

JAR očkuje látkami od společnosti Pfizer a Johnson & Johnson. Zhruba šedesátimilionová země dosud podala přes 20 milionů dávek od Pfizeru. V úterý zveřejnili vědci v jiném výzkumu i první data k účinnosti látky J&J. Ve studii této vakcíny v Jihoafrické republice zatím nikdo očkovaný nezemřel na variantu omikron, uvedl v úterý jeden z vedoucích výzkumníků studie.

„Přestože jsme zaznamenali mnoho průlomových infekcí, došlo k velmi malému počtu hospitalizací ve srovnání s obdobím, kdy převládala delta. A k dnešnímu dni jsme neměli žádného člověka, který by na omikron ze studie J&J zemřel, takže to je dobrá zpráva, opět se ukazuje, že vakcína je účinná proti závažným onemocněním a úmrtím,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka Jihoafrické rady pro lékařský výzkum Glenda Grayová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.