Dvě dávky Pfizeru chrání před hospitalizací při nákaze omikronem, uklidňuje první studie

Dvě dávky vakcíny proti nemoci covid-19 od společností Pfizer/BioNTech poskytují zhruba sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací při nákaze variantou omikron. Vyplývá to z jihoafrické studie, o které informovala agentura Reuters.

Ze studie vyplynulo, že dvě dávky vakcíny poskytují sedmdesátiprocentní ochranu před hospitalizací a třiatřicetiprocentní ochranu před infekcí variantou omikron.

Autoři studie uvedli, že nynější výsledky představují pokles oproti osmdesátiprocentní ochraně před nákazou a devadesátiprocentní ochraně před hospitalizací, které vědci v JAR naměřili během vlny infekcí způsobených variantou delta. Ta je považovaná za celosvětově dominantní a nejnakažlivější variantu. U varianty omikron ale odborníci předpokládají, že se šíří ještě rychleji.

Hůř chrání očkování i prodělaná nemoc

Výzkum také došel k závěru, že během nynější vlny infekcí je vyšší riziko opětovné nákazy než u těch předchozích. Riziko hospitalizace s onemocněním covid-19 u dospělých ale kleslo o 29 procent ve srovnání s první vlnou. O zhruba dvacet procent vzrostlo riziko hospitalizace a vážných komplikací u dětí, přestože je u nich velmi nízká sedmidenní incidence.

Největší jihoafrický správce soukromého zdravotního pojištění, společnost Discovery Health, který studii nechal zpracovat, varoval, že výsledky jsou předběžné.

Omikron se šíří

Výzkum je založený na 211 tisících pozitivních testech z období od 15. listopadu do 7. prosince. U 78 tisíc pozitivních testů se předpokládá, že se jednalo o variantu omikron, i když ji zatím nepotvrdilo genetické sekvenování. Jihoafričtí vědci dosud díky sekvenování potvrdili přibližně 550 případů omikronu.

Na novou variantu koncem minulého měsíce upozornila právě Jihoafrická republika. Denní počet nakažených se od té doby zvýšil na průměrně 20 tisíc případů denně. Mnoho zemí zavedlo cestovní omezení pro několik zemí jižní Afriky.

JAR očkuje látkami od společnosti Pfizer a Johnson & Johnson. Zhruba šedesátimilionová země dosud podala přes 20 milionů dávek od Pfizeru. V úterý zveřejnili vědci v jiném výzkumu i první data k účinnosti látky J&J. Ve studii této vakcíny v Jihoafrické republice zatím nikdo očkovaný nezemřel na variantu omikron, uvedl v úterý jeden z vedoucích výzkumníků studie.

„Přestože jsme zaznamenali mnoho průlomových infekcí, došlo k velmi malému počtu hospitalizací ve srovnání s obdobím, kdy převládala delta. A k dnešnímu dni jsme neměli žádného člověka, který by na omikron ze studie J&J zemřel, takže to je dobrá zpráva, opět se ukazuje, že vakcína je účinná proti závažným onemocněním a úmrtím,“ uvedla na tiskové konferenci prezidentka Jihoafrické rady pro lékařský výzkum Glenda Grayová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 3 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 5 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 6 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 10 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 12 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...