Premiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu na zámku v Lánech setkal s prezidentem Milošem Zemanem, aby probrali českou zahraniční politiku. Hovořili o českém předsednictví v Evropské unii, o válce na Ukrajině, energetické bezpečnosti i o plánovaném vstupu Finska a Švédska do NATO. Fiala po jednání s prezidentem uvedl, že nemá žádné signály o tom, že by byl Zeman proti rozšíření Aliance. Premiér s prezidentem se shodli například na tom, že má Česko i nadále pomáhat Ukrajině i uprchlíkům, kteří míří k nám.
Nemám signál, že by měl prezident problém s rozšířením NATO, uvedl Fiala po jednání v Lánech
Brífink premiéra Fialy po jednání s prezidentem (zdroj: ČT24)
Fiala řekl, že s prezidentem probíhala věcná a částečně i odborná debata o zahraniční, obranné a energetické politice. „Jsem rád, že k takové diskuzi došlo, protože považuji za důležité, abychom se o zahraničně-politických otázkách s prezidentem republiky bavili, abychom si mohli i do hloubky probrat jednotivé pohledy a stanoviska. Je to důležité i proto, co náš čeká, a to je předsednictví v Evropské unii,“ uvedl premiér.
Fiala v souvislosti s předsednictvím uvedl, že Českou republiku čekají velké výzvy, které se pojí s ruskou agresí na Ukrajině a jejími důsledky. „Čeká nás i vážná debata o energetické bezpečnosti, takže pokládám takovou diskuzi za přínosnou pro Českou republiku a z hlediska budoucnosti za důležitou,“ dodal.
Podpora vstupu Finska a Švédska do NATO
Fiala připomněl, že Česká republika podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. „Mohu také potvrdit, že se budu účastnit za Českou republiku summitu NATO v Madridu a budu tam zastupovat pana prezidenta, protože skutečně platí dlouhodobé dělení rolí, že premiér zastupuje Česko třeba v Evropské radě, prezident potom na summitech NATO. Platí ale, že v Madridu budu já,“ uvedl.
O tom, zda prezident souhlasí se vstupem Finska a Švédska do NATO, se podle Fialy v Lánech nehovořilo. „Bylo to spíš na takové odborně-politické úrovni. Nemám ale žádný signál, že by s rozšířením NATO měl pan prezident jakýkoliv problém,“ ujistil a dodal, že je naopak v zájmu Česka, aby tyto dvě skandinávské země v Alianci byly.
Podpora Ukrajiny
Premiér také řekl, že se s prezidentem bavil i o předsednictví Česka v EU. „Je jasné, jaká budou témata. Přáli bychom si, aby jedním z těch témat byla poválečná obnova Ukrajiny, což předpokládá i nějakou stabilizaci, mírovou situaci na Ukrajině. Výrazným motivem bude i energetická bezpečnost a energetická politika celé EU,“ sdělil Fiala.
Premiér na brífinku po jednání s prezidentem uvedl, že v Česku stále vidí velkou podporu uprchlíků z Ukrajiny. Se Zemanem se prý shodli na tom, že je třeba i nadále válkou postižené zemi pomáhat, stejně tak i uprchlíkům, kteří míří do Česka. „To pokládám za nesmírně cenné, protože to skutečně posiluje pozici České republiky,“ dodal.
„Je oceněníhodné, kolik lidí bylo ochotno nabídnout bydlení pro ukrajinské uprchlíky. Česká společnost velmi dobře chápe, že to jsou lidé, kteří neutíkají kvůli lepším ekonomickým nebo sociálním podmínkám, ale utíkají proto, aby si zachránili svůj život. Musíme počítat s tím, že vlna solidarity, která byla na začátku, může trochu poklesnout, ale je důležité, aby tu situaci nikdo nezneužíval k tomu, aby stavěl české občany proti Ukrajincům,“ uvedl.
Dvě procenta HDP na obranu
Za důležité téma označil Fiala i dvě procenta HDP na obranu. Uvedl, že i země, které se nehlásily ke zvyšování peněz na obranu, v posledních měsících změnily rétoriku. „Ta dvě procenta se chystají dát v co nejkratším čase. Z tohoto hlediska bylo pro mě zajímavé i setkání s rakouským kancléřem (Karlem) Nehammerem – to je země, která není členem NATO – a i on mluvil o výrazném zvýšení prostředků na obranu,“ řekl Fiala.
„Už teď komunikujeme se Severoatlantickou aliancí o našem závazku a o tom, jak ho chceme plnit. My jsme se ve vládním programu zavázali k tomu, že budeme dvě procenta HDP dávat (na obranu) do roku 2025, “ připomněl premiér s tím, že se vláda nyní snaží dělat vše pro to, aby mohlo Česko dávat tyto peníze už do roku 2024.
Podle premiéra je také nutné si uvědomit z „jaké startovní čáry my jdeme“. Řekl, že Česko patří k zemím, které v rámci NATO dávaly na obranu nejméně peněz, tedy něco přes jedno procento. „To je něco jiného, než kdybychom se měli třeba z 1,7 procenta dostat na dvě,“ upozornil. Podle premiéra to není lehký úkol, ale on sám v tom vidí i příležitost. „Když budeme tyto peníze správně investovat, tak mají velký potenciál nejen zvýšit obranyschopnost Česka, ale také pomoci našemu průmyslu a podpořit výzkum a inovace,“ doplnil.