S vikingy do Británie připluli psi a koně. Nájezdníci je měli rádi, naznačila analýza kostí

Vikingové, kteří se plavili ze Skandinávie do Británie, s sebou podle analýzy kostních pozůstatků přivezli koně, psy a možná i prasata. Vědci přitom dříve předpokládali, že po připlutí kradli zvířata z vesnic. Informoval o tom server BBC News, podle kterého nové nálezy poskytují důkazy, že tito Seveřané měli ke zvířatům blízký vztah a cestovali s nimi.

Archeologové nalezli kosti z devátého století v pohřebních mohylách na pohřebišti Heath Wood v hrabství Derbyshire. Zpopelněné zvířecí a lidské ostatky objevili pohřbené společně, což naznačuje, že zvířata měla zvláštní význam a byla spálena na stejné pohřební hranici jako lidé, uvedla Tessi Löffelmannová z Durhamské univerzity.

„Zacházelo se s nimi spíše jako se společníky než jen jako se zvířaty pro hospodářské účely,“ řekla. „Připadá mi to opravdu dojemné a naznačuje to, že podceňujeme, jak důležitá zvířata pro vikingy byla,“ dodala.

  • Pravidla českého pravopisu připouštějí variantu vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči. V odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že „vikingové“ nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
  • Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani.
  • Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází Českého národního korpusu dokonce častější) podoba vikingský.

Koně a psi cestovali na vikinských dlouhých lodích přes Severní moře, což byla cesta, která mohla trvat i několik týdnů. „Tehdejší koně byli menší než dnes, což mohlo cestu trochu ulehčit, ale i tak byla pravděpodobně mokrá a nepohodlná,“ řekla Löffelmannová.

„Tapisérie z Bayeux zobrazuje normanské jezdectvo, jak ze své flotily vystupuje na koních, ale toto je první vědecký důkaz, že vikinští válečníci převáželi koně do Anglie o 200 let dříve,“ uvedl archeolog Julian Richards z univerzity v Yorku, který vedl vykopávky.

Severská mytologie a ságy ze 13. století ukazují, že zvířata hrála v životě Vikingů velkou roli.

Důkazy v kostech

V Heath Wood, jediném velkém skandinávském pohřebišti v Británii, vědci našli také prasečí kost, která však mohla být spíše symbolem nebo částí zvěře přivezené ze Skandinávie než živým zvířetem.

Vědci analýzou stroncia v kostech potvrdili, že zvířata pocházela ze Skandinávie. Tento prvek se přirozeně vyskytuje v horninách, půdě a vodě a poté se dostává do rostlin – a při jejich konzumaci do kostí a zubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 22 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 23 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 23 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled