S vikingy do Británie připluli psi a koně. Nájezdníci je měli rádi, naznačila analýza kostí

Vikingové, kteří se plavili ze Skandinávie do Británie, s sebou podle analýzy kostních pozůstatků přivezli koně, psy a možná i prasata. Vědci přitom dříve předpokládali, že po připlutí kradli zvířata z vesnic. Informoval o tom server BBC News, podle kterého nové nálezy poskytují důkazy, že tito Seveřané měli ke zvířatům blízký vztah a cestovali s nimi.

Archeologové nalezli kosti z devátého století v pohřebních mohylách na pohřebišti Heath Wood v hrabství Derbyshire. Zpopelněné zvířecí a lidské ostatky objevili pohřbené společně, což naznačuje, že zvířata měla zvláštní význam a byla spálena na stejné pohřební hranici jako lidé, uvedla Tessi Löffelmannová z Durhamské univerzity.

„Zacházelo se s nimi spíše jako se společníky než jen jako se zvířaty pro hospodářské účely,“ řekla. „Připadá mi to opravdu dojemné a naznačuje to, že podceňujeme, jak důležitá zvířata pro vikingy byla,“ dodala.

  • Pravidla českého pravopisu připouštějí variantu vikingové i Vikingové; pravopis se liší podle významu. Přitom platí, že vikingové jsou původně námořní lupiči. V odborné etnologické literatuře byl vysloven názor, že „vikingové“ nikdy nebylo etnografické (kmenové) pojmenování, nýbrž jen obecné pojmenování jistého typu germánských bojovníků.
  • Vikingové jsou pak prvoobjevitelé Ameriky i severské etnikum, Normani.
  • Spory jsou často také o přídavné jméno vikinský/vikingský. Slovníky (NASCS, SSJČ) uvádějí pouze podobu vikinský, v úzu je však velmi častá (podle databází Českého národního korpusu dokonce častější) podoba vikingský.

Koně a psi cestovali na vikinských dlouhých lodích přes Severní moře, což byla cesta, která mohla trvat i několik týdnů. „Tehdejší koně byli menší než dnes, což mohlo cestu trochu ulehčit, ale i tak byla pravděpodobně mokrá a nepohodlná,“ řekla Löffelmannová.

„Tapisérie z Bayeux zobrazuje normanské jezdectvo, jak ze své flotily vystupuje na koních, ale toto je první vědecký důkaz, že vikinští válečníci převáželi koně do Anglie o 200 let dříve,“ uvedl archeolog Julian Richards z univerzity v Yorku, který vedl vykopávky.

Severská mytologie a ságy ze 13. století ukazují, že zvířata hrála v životě Vikingů velkou roli.

Důkazy v kostech

V Heath Wood, jediném velkém skandinávském pohřebišti v Británii, vědci našli také prasečí kost, která však mohla být spíše symbolem nebo částí zvěře přivezené ze Skandinávie než živým zvířetem.

Vědci analýzou stroncia v kostech potvrdili, že zvířata pocházela ze Skandinávie. Tento prvek se přirozeně vyskytuje v horninách, půdě a vodě a poté se dostává do rostlin – a při jejich konzumaci do kostí a zubů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...