Představitelé členských zemí NATO se na summitu v Madridu zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro své východní křídlo. V nově schválené strategické koncepci oznámili, že chystají stupňování praktické podpory Ukrajině a v dokumentu označili Ruskou federaci za přímou hrozbu pro celý blok. Aliance se během středy shodla také na oficiálním pozvání Švédska a Finska do NATO. Americký prezident Joe Biden na úvod summitu oznámil posílení sil USA v Evropě, a to o stíhačky v Británii, torpédoborce ve Španělsku a armádní velitelství v Polsku.
NATO posílí východní křídlo. Podle nové strategické koncepce je Rusko největší hrozba
Nově schválená strategická koncepce Severoatlantické aliance označila Ruskou Federaci za „nejvýraznější a přímou hrozbu alianční bezpečnosti v euroatlantickém prostoru.“ V doposud platném dokumentu z roku 2010 bylo Rusko označené jako strategický partner.
Ve schváleném dokumentu se NATO zavazuje k tomu, že posílí dodatečné jednotky rychlého nasazení na východním křídle Aliance. Konkrétní počty jednotek v textu uvedené nejsou, dokument ale také zmiňuje „vylepšení“ společných vojenských cvičení. „Posílíme naši předsunutou obranu. Naše bojové skupiny ve východní části Aliance povýšíme na úroveň brigád. Transformujeme Síly rychlé reakce NATO a navýšíme počty vojáků v nich na více než 300 tisíc,“ specifikoval Stoltenberg.
Podle očekávání lídři na středečním jednání odsouhlasili oficiální pozvánku Švédska a Finska do NATO.
Strategická koncepce hovoří rovněž o zvýšené podpoře Ukrajiny. „Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba,“ prohlásil na brífiniku po schválení koncepce Stoltenberg.
Na summitu NATO se ještě očekává dojednání „posíleného balíčku“ v koordinaci s Kyjevem. „Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru,“ uvádí se v prohlášení.
Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je stejně jako Rusko rovněž vykreslovaná jako hrozba. „Čína není protivníkem NATO, ale musíme jasně vnímat výzvy, které představuje,“ upřesnil Stoltenberg na tiskové konferenci ve středu večer.
Čínu nový dokument prezentuje jako zemi s „ambicemi a nátlakovými postupy“, které představují pro NATO komplexní výzvu. Upozorňuje na její „hybridní“ operace v kybernetické sféře, snahu kontrolovat výrobu klíčových technologií nebo „rychlé rozšiřování“ jaderného arzenálu.
Novou strategickou koncepci vyzdvihl český premiér Petr Fiala, který ocenil právě silný postoj Aliance k Rusku a k Číně. „Reaguje na současný vývoj ve světě a je to dobrý výchozí materiál pro další roky,“ zmínil. Na adresu Číny dodal, že by NATO nemělo udělat stejnou chybu, jako v minulosti udělalo s Ruskem.
Dodal, že Česko se veřejně přihlásilo k rychlejšímu zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta HDP. V programovém prohlášení vláda počítala s tím, že této hranice dosáhne až v roce 2025, nyní by to podle něj bylo možné už o rok dříve. „Česká republika podporuje zvýšení společného financování Severoatlantické aliance,“ uzavřel.
16 minut
Vyjádření premiéra Fialy ze summitu NATO
Biden oznámil posílení sil USA v Evropě kvůli Rusku
Na úvod summitu ohlásil americký prezident Biden vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle pěti tisíc vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.
Tento krok má podle Bidena přispět k tomu, aby Aliance byla schopna „odpovědět na hrozby přicházející ze všech směrů a ve všech oblastech: na zemi, ve vzduchu a na moři“. NATO je v současnosti více zapotřebí jako nikdy dříve, zdůraznil šéf Bílého domu.
Americký prezident také připomněl, že Spojené státy letos už vyslaly 20 tisíc vojáků do Evropy jako posily v reakci na agresivní ruské kroky a počet amerických vojáků na starém kontinentu tak stoupl na sto tisíc. Upozornil, že ruský vůdce Vladimir Putin by si přál „finlandizaci“ Evropy ve smyslu posunu evropských zemí k neutralitě, ale místo toho se dočkal posílení NATO v Evropě, a to i o tradičně neutrální Finsko a Švédsko.
6 minut
Zpravodaj ČT Petr Zavadil na summitu NATO
Největší krize
Ozbrojené síly Severoatlantické aliance čelí kvůli válce na Ukrajině největší bezpečnostní krizi od konce druhé světové války, řekl před zahájením středeční části summitu generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Vyzdvihl jednotu spojenců a sílu jejich reakce na aktuální hrozby a výzvy.
Členové Aliance se během summitu dohodnou na nasazení početnějších bojových formací a techniky ve východní Evropě, řekl Stoltenberg. Ocenil také změnu v postoji Turecka ohledně rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Oficiální pozvánku severské země dostanou už během summitu, dodal.
V návaznosti na podepsané memorandum ve středu Turecko požádalo Švédsko a Finsko o vydání třiatřiceti osob, které Ankara podezřívá z terorismu kvůli údajným vazbám na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena. „Budeme usilovat o vydání teroristů z příslušných zemí v rámci nové dohody,“ citovala turecká televize NTV ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga. V memorandu se mimo jiné uvádí, že „skandinávské země se budou zabývat dosud nevyřízenými žádostmi Turecka o deportaci či vydání podezřelých z terorismu.“
Pozvání Švédska a Finska do NATO vnímá negativně Rusko. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v reakci na ústupek Turecka podle agentury Ria Novosti uvedl, že rozšiřování Aliance představuje destabilizující faktor. Rjabkov rovněž zdůraznil, že NATO podle něj posiluje svoji politiku agresivního usměrňování Moskvy, ale že na směřování Ruska to nemá žádný vliv. „I tak zajistíme spolehlivě a stoprocentně svoji bezpečnost,“ uzavřel.
Prezidenti a premiéři budou na summitu také jednat o postoji vůči Číně. Ta není protivníkem NATO, ale představuje „výzvu pro naše hodnoty, naše zájmy a naši bezpečnost“, citovala Stoltenberga agentura AP.
Zelenskyj požádal o další zbraně, Rusko podle něj chce určovat světový řád
Ve středu na summitu přes videohovor promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Před zástupci členských zemí Aliance uvedl, že Putinovým cílem podle něj není jenom Ukrajina a že Rusko chce určovat světový řád. Představitele NATO požádal o další dodávky zbraní.
Měsíční náklady na obranu Ukrajiny vyčíslil Zelenskyj na zhruba pět miliard dolarů. „Je naprosto nezbytné podpořit Ukrajinu, a to i nyní, zbraněmi, financemi a politickými sankcemi proti Rusku, které zastaví jeho schopnost platit za válku,“ řekl. Dodal, že Ukrajina potřebuje hlavně systémy protivzdušné obrany, které budou čelit proti ruskému dělostřelectvu.
„Toto není válka, kterou vede Rusko pouze proti Ukrajině. Je to válka o právo diktovat poměry v Evropě a o to, jaký bude budoucí světový řád,“ sdělil. Na závěr projevu členské země Aliance znovu vyzval k větší finanční pomoci, která je podle něj klíčová k obraně Ukrajiny.
Dosavadní výsledky summitu ukrajinští politici přivítali. „NATO v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí,“ napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ocenil rovněž oficiální přizvání Finska a Švédska.
14 minut
Projev ukrajinského prezidenta Zelenského na summitu NATO
Česko chce ujistit o obranném rozpočtu
„Summit se odehrává ve zlomové, historické době. Budeme jednat proto také o nové strategické koncepci NATO, tedy plánu, jak NATO připravit na novou bezpečnostní realitu. Za Českou republiku vítám, že v návrhu strategické koncepce je zmíněn jasný přístup k Rusku a k Číně,“ řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Na summitu chce také ujistit partnery, že Česko plánuje dosáhnout obranného rozpočtu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.
Fiala v Madridu vede českou delegaci, doprovází ho ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
V úterý večer padly turecké výhrady blokující přijetí Finska a Švédska do NATO, a to po podpisu společného memoranda. Aliance tak nyní obě skandinávské země pozve, aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.
Premiér Fiala ještě před úterním odletem z Prahy zopakoval, že Česko plně podporuje vstup Finska a Švédska do Aliance. Zároveň potvrdil, že Česká republika je pro silnou a dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO.
9 minut
UK: Proměny Severoatlantické aliance
