ČEZ smí převzít Škodu JS, kývl antimonopolní úřad. Uchrání ji to před sankcemi

Škoda JS a také firma Middle Estates budou nově patřit ČEZu. Převzetí odštítí společnost, která vyrábí zařízení pro jadernou energetiku, před sankcemi Evropské unie. Dosud za ní totiž stál ruský kapitál. Případné uvalení sankcí na Škodu JS by mělo potenciální dopad i na zajištění klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZu.

Škoda JS dosud patřila do ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Její převzetí ČEZem posuzoval antimonopolní úřad (ÚOHS), který zkoumal možné dopady na trhy výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny i návrhů a konstrukce jaderných ostrovů pro nové jaderné elektrárny a údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren.

„Dospěl k závěru, že spojení nezvýší tržní sílu spojujících se soutěžitelů natolik, že by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména pak v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich,“ uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

ČEZ realizuje transakci ve spolupráci s Wood & Company, které je držitelem akcií do schválení obchodu antimonopolními úřady. To zajistilo, že Škodu JS už přestaly ohrožovat sankce hned od podpisu smlouvy, a ne až po schválení úřady.

Kromě samotné Škody JS převezme ČEZ také firmu Middle Estates. Ta pro Škodu spravuje a pronajímá nemovitosti. Zároveň zvětší svůj podíl v Ústavu jaderného výzkumu Řež z 52,46 na 69,85 procenta. Škodě JS v Řeži patří vědecko-výzkumné pracoviště.

Historie nynější akciové společnosti Škoda sahá do roku 1956, kdy začala v Plzni výroba investičních celků a zařízení pro jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva. Firma, která dříve měla název Škoda Jaderné strojírenství, dodávala do střední a východní Evropy, Skandinávie, Francie, Německa, USA, Rakouska, Finska, Belgie, Číny, Arménie a dalších zemí. Její technologie jsou v Dukovanech, Temelíně, Jaslovských Bohunicích i Mochovcích.

Do roku 2004 patřila Škoda JS do Škoda Holdingu, její vlastník ji pak prodal spolu s dalšími dvěma firmami skupině OMZ. V současnosti dosahuje Škoda JS ročních tržeb kolem 3,5 až čtyř miliard korun, v roce 2020 činil zisk před zdaněním více než 122 milionů korun při tržbách přes 3,3 miliardy.

Škoda JS má české zaměstnance a ČEZ s ní dlouhodobě spolupracuje, zejména v oblasti jaderného paliva a údržby primárního okruhu jaderných elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 18 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...