ČEZ smí převzít Škodu JS, kývl antimonopolní úřad. Uchrání ji to před sankcemi

Škoda JS a také firma Middle Estates budou nově patřit ČEZu. Převzetí odštítí společnost, která vyrábí zařízení pro jadernou energetiku, před sankcemi Evropské unie. Dosud za ní totiž stál ruský kapitál. Případné uvalení sankcí na Škodu JS by mělo potenciální dopad i na zajištění klíčových dodávek pro jaderné elektrárny ČEZu.

Škoda JS dosud patřila do ruské strojírenské skupiny OMZ ovládané Gazprombankou. Její převzetí ČEZem posuzoval antimonopolní úřad (ÚOHS), který zkoumal možné dopady na trhy výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny i návrhů a konstrukce jaderných ostrovů pro nové jaderné elektrárny a údržby a servisu primárního okruhu jaderných elektráren.

„Dospěl k závěru, že spojení nezvýší tržní sílu spojujících se soutěžitelů natolik, že by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, zejména pak v důsledku vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich,“ uvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

ČEZ realizuje transakci ve spolupráci s Wood & Company, které je držitelem akcií do schválení obchodu antimonopolními úřady. To zajistilo, že Škodu JS už přestaly ohrožovat sankce hned od podpisu smlouvy, a ne až po schválení úřady.

Kromě samotné Škody JS převezme ČEZ také firmu Middle Estates. Ta pro Škodu spravuje a pronajímá nemovitosti. Zároveň zvětší svůj podíl v Ústavu jaderného výzkumu Řež z 52,46 na 69,85 procenta. Škodě JS v Řeži patří vědecko-výzkumné pracoviště.

Historie nynější akciové společnosti Škoda sahá do roku 1956, kdy začala v Plzni výroba investičních celků a zařízení pro jaderné elektrárny, výzkumné reaktory a sklady vyhořelého jaderného paliva. Firma, která dříve měla název Škoda Jaderné strojírenství, dodávala do střední a východní Evropy, Skandinávie, Francie, Německa, USA, Rakouska, Finska, Belgie, Číny, Arménie a dalších zemí. Její technologie jsou v Dukovanech, Temelíně, Jaslovských Bohunicích i Mochovcích.

Do roku 2004 patřila Škoda JS do Škoda Holdingu, její vlastník ji pak prodal spolu s dalšími dvěma firmami skupině OMZ. V současnosti dosahuje Škoda JS ročních tržeb kolem 3,5 až čtyř miliard korun, v roce 2020 činil zisk před zdaněním více než 122 milionů korun při tržbách přes 3,3 miliardy.

Škoda JS má české zaměstnance a ČEZ s ní dlouhodobě spolupracuje, zejména v oblasti jaderného paliva a údržby primárního okruhu jaderných elektráren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 2 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.